Video: Jak probíhají analýzy odpadu a k čemu slouží?

Zamysleli jste se někdy nad odpadem, který vyhazujete do popelnice? Možná ne a překvapí vás informace, že právě směsný komunální odpad, který skončí v popelnici, je často předmětem dalšího „bádání“. Složení obsahu popelnic může díky speciálním analýzám prozradit spoustu zajímavých informací o domácnostech, ze kterých pochází – třeba nákupní chování, finanční situaci, osobnostní profil a v neposlední řadě také environmentální postoj. Více o analýzách směsného komunálního odpadu v článku a ve videu na Samosebou.cz.

V České republice existuje komplexní systém, díky kterému mohou její obyvatelé třídit odpady – k tomu slouží barevné kontejnery, sběrné dvory, mobilní sběry, místa zpětného odběru atd. Možná i díky tomu u nás třídí své odpady 73 % obyvatel.

Ovšem kromě samotného třídění je důležitá správnost třídění odpadu. Jak ukazují výsledky analýz odpadu, v našich popelnicích stále končí značné množství odpadu, který by bylo možné recyklovat nebo využít energeticky například k výrobě tepla, jímž tak můžeme nahrazovat fosilní zdroje.

Jak taková analýza směsného komunálního odpadu probíhá, je možné vidět ve videu.

Analýza směsného komunálního odpadu je komplexní proces definovaných postupů, které je nutné dodržovat. (Zdroj: EKO-KOM)

Jak probíhají analýzy směsného komunálního odpadu (SKO) v kostce

Rozbor SKO je proces, který tvoří na sebe navazující konkrétní kroky, kdy každá část procesu má svá pravidla, jež je potřeba dodržovat.

Nezbytná je příprava k rozboru – nachystání síta, nádoby, do kterých se roztřiďuje vzorek, chybět nesmí váha a záznamový protokol.

Z konkrétní lokality doveze svozový vůz odpad (tzv. vzorek odpadu) na předem určené místo rozboru.
Zajímavostí je, že rozlišujeme různé typy zástaveb – např. sídlištní, venkovská či vilová, na kterých se skladba odpadu typicky liší.

Jakmile je vzorek svezen na místo rozboru, začne se nabírat do předem zvážené nádoby tzv. podvzorek – v případě SKO se jedná o 200 kg.

Odebraný podvzorek se dále roztřiďuje na sítech do předpřipravených a zvážených nádob podle druhů odpadu na jednotlivé látkové skupiny, jako jsou plasty, papír, bioodpad, sklo, kovy, nápojový karton nebo třeba spalitelný odpad.
Celý proces roztřiďování se opakuje, dokud podvzorek nedosáhne hmotnosti alespoň 200 kg.

Následně dochází k vážení všech nádob, ve kterých se nachází již vytříděný odpad.
Vše je potřeba pečlivě zaznamenat do protokolu.

Pod síto propadá tzv. podsítná frakce, to je odpad, který je menší než otvory síta (jedná se např. o malé kousky slupek, nedopalky, žvýkačky, pecky, popeloviny apod.). I tato podsítná frakce se zváží a zaznamená do protokolu.

V průběhu rozboru skladby odpadu se jednotlivé látkové skupiny fotí, váží a zapisují.

Rozbor složení směsného komunálního odpadu z obcí na území Česka

Dlouholeté sledování skladby domovního směsného komunálního odpadu (SKO) provádí na našem území každý sudý rok EKO‑KOM na základě pravidelně aktualizované metodiky.

Graf níže ukazuje výsledek rozboru 128 vzorků SKO, který se realizoval v roce 2020 v 15 různých lokalitách na území České republiky.

Analýza směsného komunálního odpadu v českých obcích z roku 2020 ukázala velké rezervy. Více než polovinu popelnic zabírá materiálově využitelný odpad. (Zdroj: EKO-KOM)

Co říkají výsledky rozboru našich popelnic?

Je skvělé, že své odpady třídí 73 % z nás, v tomto směru patříme k nejlepším v Evropě. Na základě výsledků rozboru z roku 2020 je ale patrné, že máme rezervy v kvalitě třídění odpadu – stále totiž tvoří 50 % hmotnosti našich popelnic odpad, který můžeme recyklovat nebo využít například energeticky.

Kromě odpadu, jako je papír (recyklovatelný až sedmkrát), nebo odpadu ze skla (recyklovatelné donekonečna, podobně jako kovy) tvoří dlouhodobě necelých 25 % SKO bioodpad.

Každý využitelný odpad, který nevytřídíme a nemůže tak být recyklován, představuje větší zátěž pro životní prostředí – nevyužití potenciálu použitých primárních surovin ve výrobcích znamená nové nároky na těžbu surovin, které potřebujeme pro výrobu nových produktů. Ruku v ruce musí ale těžbě ustupovat také příroda.

Nemalou ekologickou zátěž představuje také doprava a zpracování nově vytěžených primárních surovin:

• například při výrobě nových produktů ze skla můžeme ušetřit až 65 % nově vytěžených sklářských písků, kterými je možné nahradit střepy z tříděného skla. Současně při použití vytříděných skleněných střepů při výrobě nových produktů spotřebujeme až o 90 % energie méně.
• Recyklací kovů zase můžeme snížit až o 76 % znečištění vody, u ovzduší se pohybujeme až okolo 86 % úspory emisí.
• Tříděním odpadu v Česku každoročně ušetříme okolo 30 km² přírody.

Analýzy odpadu mohou být například pro obce a svozové firmy efektivním pomocníkem pro zjištění funkčnosti odpadového hospodaření a třídění odpadů obyvatel v dané lokalitě a jsou nápomocné při zkvalitňování systému nakládání s odpady.

Třídění odpadu je jednou z cest, jak můžeme kompenzovat náš konzumní způsob života. Třídění odpadu je předpokladem pro jeho další efektivní využití a také je to způsob, jak můžeme pomoci snížit naši uhlíkovou stopu. Třiďte odpad, má to smysl!