Tomáš Klus o třídění, výletu na Bali a Recyklus tour

Samosebou.cz: Jak se máš právě teď, Tomáši?
Tomáš: Skvěle. Právě odešel Thom Artway, s nímž jsme si zahráli v kuchyni na kytary a z obýváku nás doprovázel náš syn Alfréd sedící u piána s přítelem HarmoNicem z Argentiny, Josefína tančila a Tamara dělala špagety. Mám se skvěle. Máme se.

Samosebou.cz: Jak se ti líbí Recyklus tour? Jak sis to užil? Bylo to pro tebe jiné? A v čem?
Tomáš: Myslím si, že se odpočinek promítl do všech aspektů tour, od sehrání s kapelou po můj osobní pocit svobody. Jiné pak bylo především tím, že má konečně jasný koncept, jednotnou tvář, a tudíž zpětnou vazbu bez rozpaků. Podařilo se, co se podařit mělo. Vyjasnilo se.

Samosebou.cz: Třídíš odpad odmalička, protože se u vás doma prostě třídilo, nebo jsi k tomu musel vyrůst a dospět?
Tomáš: Matně si vybavuju, že první osvěta o nutné očistě světa přišla někdy ve třetí třídě na základce, bohužel ji nenásledovaly kontejnery, a tak jsme se sběrem zůstávali u kaštanů. Myslím si, že vyrůst a dospět k tomu musíme všichni a že by to chtělo přidat. Jsem ale optimista, co se týká současných dětí. Z mých osobních zkušeností vyplývá, že jsou v problematice třídění fundovanější než jejich rodiče.

Zdroj: Archiv Tomáše Kluse

Samosebou.cz: Máš dvě krásné děti a mluvíš i o odkazu pro budoucí generace… Hraje, nebo bude hrát, ve vašem životě důležitou roli třídění a recyklace a přístup „no waste“? Jaké to je, předávat dětem poselství o úctě? Jak je motivovat – máš radu?
Tomáš: Děti, dokud jsou dětmi, žijí, jak žijí jejich rodiče. My žijeme s tím, že máme Zemi od dětí půjčenou, a světe div se, bez nějakejch velkejch promluv to úplně stačí k tomu, aby za námi, je-li si nejistá, Jos vždycky přišla, jestli „žlutej, nebo modrej“.

Samosebou.cz: Slyšeli jsme, že tě k třídění a recyklaci všeho možného přiměla návštěva Bali. Jaký byl tvůj první pocit, když jsi tuto zemi viděl?
Tomáš: Třídili jsme už před Bali. Tam mi jenom došlo, tam mě to zabilo do očí, jakej je vlastně stav naší Země, jaké jsou naše postoje k ní a možnosti hrůzný stav zastavit a hrozbu zvrátit.

Zdroj: Archiv Tomáše Kluse

Samosebou.cz: Jaké jsi měl pocity, když jsi Bali začal odhalovat ve všech jeho podobách? Pohled se po prvotním okouzlení často mění… Co tedy bylo vlastně impulsem ke tvojí proměně?
Tomáš: Na Bali a vůbec ve všech rájích tohohle typu je problém, že tam bílej muž přivezl pach peněz, který se tam poměrně rychle dostávají k moci. Lidem tam chybí návaznosti, neměli nic a teď chtějí mít rovnou to, co máme my. Výsledkem je, že jsou ochotni přihlížet tomu, jak se jim vypalují pralesy a sází se tam ve velkým Nutelly a podobný zla, s příslibem lepší budoucnosti a větší televize. Pak všude ty hnusný igelitky. Dřív všechno BaliLi do banánovejch listů, který pak prostě vyhodili kdekoli a ony se rozpadly, což teď praktikují s igelitkama, o nichž mají bez jakýkoli osvěty taky dojem, že jsou v pohodě, protože to přece přišlo ze Západu. Když se pak projdete okolo rezortů, torzy lesů či po plážích po přílivu, máte celej západní svět chuť zabalit do banánovýho listu a doufat, že se rozpadne.

Samosebou.cz: Prý jsi byl ve třídírně odpadu a na skládce odpadu. Mnoho lidí se tam nedostane, vlastně nad tím ani neuvažuje, protože tato místa jsou tak trochu skryta na okraji. Jaký jsi měl z těchto míst pocit?
Tomáš: Na jednu stranu je hrůza, kolik toho je. Na druhou mě potěšilo, že se ví, co s tím. Neměnnou pravdou ale zůstává, že bychom se měli uskromnit, umírnit a především zohleduplnět.

Samosebou.cz: Právě tam jsi měl možnost mluvit i s lidmi, kteří nakládání s odpady zasvětili značné úsilí. Funguje to u nás dobře, nebo ne? Co si o tom všem myslíš? Co by se dalo zlepšit?
Tomáš: Tam, kde jsem byl, to funguje skvěle. Průsery maj dost často jednoho společnýho jmenovatele, o němž už jsem dnes mluvil. Prachy. Jakmile odpad smrdí byznysem, i ty nejšlechetnější myšlenky dřív nebo později zetlejí. Zlepšit by se tedy dalo to, že by se oko daňového poplatníka zbystřilo a jeho ruka podnikala jasné volby.

Zdroj: Archiv Tomáše Kluse

Samosebou.cz: Třídění a recyklaci můžeme vnímat mnoha způsoby. Vraťme se ke tvé hudební tvorbě a řekni, už se ti někdy stalo, že bys zrecykloval svou starou píseň? Třeba základní melodii, která ti najednou s odstupem nepřišla dotažená, a tak jsi ji později vylovil? Nebo text?
Tomáš: Pokoušeli jsme se o to teď vrámci Recyklus tour. U některých písní jsme však zůstali u původních verzí. Holt, jak se ví, ne vše je recyklovatelné.

Samosebou.cz: Českou republiku jsi už určitě procestoval několikrát křížem krážem. Zajímalo by nás, jestli sis všiml, že by někde v backstagích a na stagích řešili třídění odpadu? Vidíš rozdíly? Kde a v čem?
Tomáš: Jde to nahoru a mám z toho radost. Jen houšť projektů jako je cistyfestival.cz. Držím palec a zbytek ruky přidávám k dílu.

Samosebou.cz: Děkujeme ti za rozhovor, Tomáši. Přejeme mnoho inspirace a radosti v tom, co děláš. Ať ti to zpívá a hraje a elán neustane!
Tomáš: I já. I vám. S úctou vší, T.

Zdroj: Archiv Tomáše Kluse