UMĚNÍ RECYKLACE
Představte se – tohle je Vysoká škola uměleckoprůmyslová (UMPRUM). Auru bujícího kreativního kapitálu a nezkrotitelného rebelství má nejen díky pestrosti oborů, výsledkům jednotlivých studentů, ale i díky samotné budově školy. Hned po vstupu dovnitř na vás dýchne umělecký duch. Představte se – tohle je Vysoká škola uměleckoprůmyslová (UMPRUM). Chodby jsou oprýskané, ale nijak to prostředí neshazuje, naopak. Jistě to dokládá fakt, že studentům a pedagogům je hodně věcí jedno (myšleno v dobrém), ale je jim jedno i recyklace?
Zdroj: Ina T
Recyklace je jen jedna… nebo, počkat…?
V uměleckém prostředí může slovo recyklace evokovat více věcí. Kromě tradičního třídění odpadu jde i o nacházení inspirace ve znovuobjevování materiálu tam, kde byste ho již nehledali. Recyklovat nápady. Recyklovat předměty. Recyklovat a vdechnout odepsané věci či myšlence nový život. Vše záleží na úhlu pohledu – a tomu je někdy zapotřebí trochu pomoci, aby se celková perspektiva možností znatelně rozšířila.
Zaměřili jsme se na dvě témata, která se ve spojení s UMPRUM a recyklací poslední rok často skloňovala.
První nabízí nádherný příklad recyklace myšlenky na úrovni jedinec versus věc.
Druhá je inovativním vkladem do možností práce s recyklovatelným materiálem.
Zdroj: Ina T
Ikonická recyklace a papírové dřevo
Projekt IKONICKÁ RECYKLACE se v roce 2015 stal jednou z důležitých událostí v pražském módním světě.
Známá návrhářka Liběna Rochová, vedoucí Ateliéru designu oděvu a obuvi na VŠUP, zaštítila projekt iniciovaný Elisabeth Längle. Rakouská módní odbornice věnovala studentům ateliéru několik ikonických modelů světových návrhářů z vlastní rozsáhlé sbírky.
Studenti tedy dostali možnost pracovat přímo se šaty takových značek, jako je Jean-Paul Gaultier, Helmut Lang, Donna Karan či YSL. Tyto původní modely měly sloužit především jako inspirace, jako možnost si starší modely, ve smyslu základních stavebních kamenů jednotlivých značek, doslova ohmatat.
Zdroj: Ina T
Hlavní myšlenkou bylo motivovat studenty ateliéru vžít se do konceptu značky a vdechnout inovativní náboj do zaběhnutého konceptu konkrétního módního domu. Místo recyklace materiálu se v tomto případě jednalo spíše o úhel pohledu a způsob uvažování. Lépe řečeno – ikonická recyklace byla vnímána jako spoluvytváření z už daného, ale pohledem individua, v důsledku tedy vytvořením něčeho nového. Projekt slavil velký úspěch a reprezentoval UMPRUM i v zahraničí. Ve spolupráci s Českými centry byly šaty vystaveny v několika světových metropolích.
Zdroj: Ina T
DOSLOVNOU RECYKLACÍ fyzických materiálů se zabývá studentka Ateliéru průmyslové tvorby na UMPRUM Kateřina Brůhová, která má bohaté studijní zkušenosti z Brna i ze Zlína.
Pro svoji tvorbu používá recyklovaný papír, který v závěru zpracování připomíná dřevo. Jak je to možné?
Střídáním novinového a starého papíru vytváří vizuální iluzi letokruhů. Celá kolekce PAPER WOOD je založená na vtipu navracení papíru do jeho původní suroviny, tedy do dřeva, i když jen „jako“. To, že je výsledným produktem právě nábytek, je pointou vtipu.
Kolekce (její recyklované stoličky můžete vidět na fotce v úvodu článku) byla vystavena v rámci třetího ročníku mezinárodní designérské přehlídky Prague Design Week 2016.
Zdroj: Ina T
Oba tyto příklady dokládají velkou diverzitu, ve které se samotné slovo recyklace může pohybovat. Právě školní prostředí je místem, kde by taková výzva k uchopení recyklace měla rezonovat.
Pražská UMPRUM je toho rozhodně zářným příkladem. Mimo jiné to dokládá i mini rozhovor s Tomášem Rachůnkem.