PROKLETÍ, OBŽIVA I KRMIVO…

Různá města přinášejí různé výzvy. Problém odpadu je ve druhé polovině 20. století už tak silným společenským hybatelem, že někde může vytvořit celé společenské kasty, a dokonce ovlivnit druh zvířat v bezprostředním lidském okolí. Pro někoho jsou odpadky prokletím, pro jiné ale možností výdělku a motivací pro celoživotní profesní zaměření.

V Káhiře existuje nejen „odpadková čtvrť“, ale navíc ji obývají i tzv. Zabaleen, „odpadkoví lidé“. Tito koptští přistěhovalci z venkova vytvořili od 40. let 20. století semknutou komunitu, jejíž živobytí se točí převážně okolo obchodu a třídění odpadu. Dokonce zde najdete klučičí Recycling School of Egypt, která přináší nutné třídicí know-how nezbytné pro rozvíjení místního byznysu.
Ovšem nejzajímavější součástí tohoto několik desítek let fungujícího systému jsou překvapivě prasata. Ta mají totiž na starost odstraňovat z hromad odpadu jeho organickou složku. Svými všetečnými čumáky jsou schopna efektivně vyhledat to, co jim chutná.
V podstatě jde o živoucí třídičky. Před rokem 2009 jich takto fungovalo několik tisíc. Koptové jako křesťané neměli problém si prasata uchovat navzdory muslimské většině ve městě, která není chovu prasat příliš nakloněna.

Zdroj: Freeimages.com

V roce 2009 se toto radikálně změnilo po epidemii prasečí chřipky, kdy bylo v Egyptě pobito na 300 000 prasat. V posledních letech se ale v médiích znovu objevují zprávy o návratu prasat na egyptské skládky, a jeden z titulků dokonce nadšeně hlásal: „… Zabaleen a prasata jsou jedinou naději Káhiry v boji s rostoucím znečištěním města.“