Udržitelný životní styl není trendem, ale stává se normou

Rozhovor s autorkami Prague Green City Guide: od ekoadresáře lokálních obchodů a bioobchodů k prvnímu průvodci Prahou v anglickém jazyce, který mapuje i specificky ekologická témata Prahy. Taková byla cesta tvůrkyň Prague Green City Guide, s nimiž jsme měli tu čest si popovídat.

Jenny a Aneta spolu vytvořily společného průvodce po dvouletém mapování pražského prostředí, nejsou tedy v objevování osvědčených míst žádnými nováčky. Doufají, že se toto téma rozšíří napříč společností a nepůjde jen o turisty. Při rozhovoru z obou autorek sálá klidná a vyrovnaná síla, a proto v momentu, kdy vysloví přání, aby lidé obecně zpomalili a zamysleli se nad plýtváním a zbytečným utrácením, nám nezbylo než fascinovaně přikyvovat. Co podle autorek Prague Green City Guide doopravdy nepotřebujeme a jaký je jejich průvodce?

Zdroj: Samosebou.cz

Začínaly jste s blogem Greenglasses; můžete nám na úvod povědět něco o něm?
A: Jde o platformu sdružující informace o udržitelném životním stylu v Praze, kde najdete tipy na podniky v Praze napříč všemi kategoriemi od jídla přes oblečení až po dopravu. Zjistily jsme, že tuto tematiku by bylo dobré sdílet v rámci cestovního ruchu, protože přijíždějící turisté pražské podmínky v tomto ohledu neznají a nevědí, jak tato místa hledat. Současně jsme se nechtěly limitovat pouze obchody a produkty, ale chtěly jsme sestavit komplexního průvodce s maximem informací. Ubytování, stravování, nakupování, doprava, třídění odpadů, vše spojené s tématem udržitelnosti a šetření životního prostředí. Adresář, který nám vznikl během tvorby Greenglasses, jsme využily a měly jsme také možnost jednotlivé subjekty vzájemně propojovat, aby komunita mohla růst – obchody s výrobci recyklovatelných obalů se propojily s kávou či restaurace s firmou nabízející ekoobaly apod. Tímto se nám také postupně otvírala další témata a získávaly jsme i tipy na další podniky.

A to propojení zafungovalo?
A: Rozhodně! Od biokosmetiky jsme se dostaly až ke květinářství, k jídlu, ke cateringu, dopravě… Díky této komunitě jsme dostaly další doporučení jak na jednotlivce, tak i na podniky, protože zelení podnikatelé se ve většině případů skutečně o tuto tematiku zajímají a je to kromě podnikání i jejich osobní zájem.

Jaký je podle vás vliv věku? Myslíte si, že váš průvodce osloví spíše mladšího turistu, nebo to není otázka věku?
A: Myslíme, že jde hlavně o průřez všech generací, ale mladí lidé více cestují. Neberemo to jako trend, ale nový standard. Ve společnosti jde dnes o nutnost se zajímat o ekologii, o přírodu, která nám to dává najevo. Mladí lidé, ale třeba i matky, které se více zajímají o dopad na přírodu kvůli dětem a zajištění jejich budoucnosti. V místech, jako je třeba Berlín a Vídeň či celá Skandinávie, tam všude je velmi důležitý tento mindset – myšlenkové nastavení společnosti, a tak by to mělo být u všech.

Zdroj: Samosebou.cz

A jaký je mindset v Praze? Zkuste porovnat podle svojí zkušenosti.
A: Praha samozřejmě není špičkou v tomto žebříčku, ale hodně se to zlepšilo. Pohybujeme se v oboru dva roky a vidíme neskutečný nárůst podniků a lidí, kteří takto uvažují. Je to z toho cítit… jak méně a pečlivěji nakupují, jak se rozrůstá tato komunita, co se píše v tisku anebo i kolik se prodalo našich knížek – není to rozhodně otázka žádné minority!

J: Jestli navštíví Prahu 6 milionů turistů a ti mají takové priority, tak takové číslo má rozhodně možnost ovlivnit nabídku. Taková poptávka už má rozhodně sílu!

Co osobně preferujete za změny vy s ohledem na cestovní ruch?
J: Osobně vidíme jako důležité snížení spotřeby masa. Dále plýtvání vodou a elektřinou v hotelech. Takže více ekohotelů, kterých v Praze zatím není tolik. Z hlediska dopravy je ale Praha skvělá! MHD tady funguje a většina turistů ji aktivně využívá, což je super. Cizinci žijící v Praze to na nás tady opravdu oceňují v kontrastu třeba s místními, kteří bohužel „sockou“ nejezdí tolik.

Zdroj: Samosebou.cz

Jaký je váš postoj k třídění odpadu? Jaký odpad třídíte, jaký ne a proč?
A: Snažíme se třídit všechno. Tedy, všechno, co je možné třídit. Problém je u kovu, který třídíme zvlášť, ale často si nevíme rady, kam s ním (pozn. redakce – rady zde). Červených kontejnerů je málo. Velký důraz se snažíme klást na kompostování, jehož podpora by měla být ze strany magistrátu větší a zásadní. Jako například ve Vídni, kde je v každém domě komunitní popelnice na bioodpad. Ze všeho odpadu je 40 % právě bioodpad. V případě kompostéru můžete pak vše využít na zahrádce. Musíme si uvědomit, že to není jen o třídění, ale i o pěstování a propojení. Mít neustále na mysli cirkulární ekonomiku a vnímat okolí jako celek. Ale i odvětví designu by mělo už ve fázi navrhování myslet na recyklovatelnost materiálu a jeho rozložitelnost. Například Praha 6 podporuje kompostéry, můžete si zažádat na městském úřadu a myslím, že nabízejí finanční pomoc při pořizování kompostéru. Je důležité to nastartovat z oficiálních míst. Nás hodně inspirovala iniciativa Kokoza, která vytvořila mapu komunitních zahrad a kompostérů. Snažíme se propojit tyto iniciativy a s Kokozou spolupracujeme v prezentaci jejich organizace i v rámci našeho průvodce.

Zdroj: Samosebou.cz

A co porovnání s jinými městy, povězte, jaké příklady vás zaujaly?
A: Nemáme statistiky, čerpáme hlavně z našich osobních zkušeností. V některých místech v Rakousku funguje striktní třídění odpadu. Máte nařízenou podobu pytlů a nedodržování pravidel je přísně penalizováno.

J: Stejný systém je i ve Švýcarsku. Jelikož jsou ty pytle drahé, snaží se využít maximální kapacitu pytle. Takový systém motivuje lidi k vměstnání co nejvíce obsahu. Tak to je a jinak to nejde. Velmi to funguje, každý to dělá a třídí. Systém nedovolí lidem o tom pochybovat. V momentě, když za to lidé mají platit, tak už nejsou líní. Motivuje je šetření. Z Vídně máme další konkrétní příklad – komunitně vytříděný bioodpad se z kompostérů odváží na bioplyn.

A: Je mnoho názorů, jak se s odpadem doopravdy v Čechách zachází, ale to je už zodpovědnost provozovatelů. Lze to ověřit a není to omluva pro netřídění.

J: Jedna z úžasných věcí je zákaz plastových tašek. Dnes vidíte příklady z rozvojových zemí jako Indie, Rwanda, kde zakázali plast. Na co tady čekáme? Budoucnost je o snižování odpadu a my si to opravdu myslíme.

A: Vnímáme negativní vliv konzumu, kdy se nastaví nějaký standard a ostatní ho kopírují. Síla je ale v lokálních příkladech a ty se snažíme šířit.

Kam by se podle vás měl ubírat váš průvodce?
A: Doufáme, že ho budeme prodávat ve více městech. Máme online verzi, což je super, a měla by zasáhnout více publika (a bez spotřeby dalšího papíru).

J: Chceme nastartovat i blog a pravidelně aktualizovat. Knižní edice průvodce jsou na rok, ale blog by měl být svižnější a reagovat na momentální novinky. Chceme taky rozšiřovat témata a zkusit vypíchnout ještě více eko témat. Uvidíme.

Zdroj: Samosebou.cz

Znáte nějaké guide obdoby z jiných měst?
J: Známe podobné iniciativy, ale ne v takovém rozsahu. Nesnaží se postihnout lokální komunity, spíš sdružují globální informace. Většinou tito lidé cestují, ale nežijí v komunitě, proto ty informace nejsou moc kvalitní. Tím, že známe dobře Prahu, dokážeme poskytnout maximum informací a stojíme si za nimi. Bylo by skvělé něco takového mít z každého města. Ale kdo ví, co přijde do budoucna.

Vidíte mezi turisty zájem o ekologii a environmentální témata silněji u některých národností?
A: Záleží spíš na lidech, ne na původu. Samozřejmě vliv kultury hraje roli, ale obecně tyhle generalizace nefungují… Japonec nebo Laponec, na tom ve vztahu k životními prostředí nezáleží.

J: Nechceme být ekoextremistky. Samy se pořád učíme. Myslíme, že každý má nějakou minulost a rozhodne se, co bude dál. Nemáme v průvodci jen veganské restaurace. Spíše podporujeme malé krůčky a ty jsou na každém z nás. Snažíme se být pro každého.

A: Přesně. I snížení spotřeby masa například na jednou týdně je skvělé a cokoliv se počítá. Někdo více řeší zdraví, někdo více soucítí se zvířaty… Je to jedno, čím člověk začne, ale uvědomuje si to postupně. Snažily jsme se v průvodci definovat, jaké kategorie definují udržitelný životní styl a co to pro nás vlastně znamená, tak je vlastně i edukativní a každý si může vybrat, čím chce začít.

A: Věříme ve snahu všech lidí, aby si to uvědomili, od měst po spotřebitele, aby dodržovali systém, aby byli poctiví, až pak to bude fungovat. Pochopitelně to souvisí i s kontrolou shora. Inspiraci rozhodně bereme ze zahraničí, kde jsme viděly několik fungujících příkladů, co se třídění týče, a vidíme hlavně sdílenou víru ve fungující systém. Ale určitě se musí zapojit i provozovatelé skládek a dělat svoji práci poctivě.

J: Malé lifestylové změny taky… třeba rozhodnutí nepoužívat plastové tašky. My jsme hodně pro jejich plošný zákaz. Myslím, že je důležité posunout veřejné mínění ohledně třídění. Potkávám hodně lidí v Praze, kteří jsou cyničtí a nevidí v tom smysl. Kdyby někdo mohl posunout veřejné mínění k pozitivnějšímu povědomí o podobě recyklace a třídění, aby v tom lidé viděli právě ten smysl.

A: Když vidíme, co dnes koluje internetem, třeba obrázky mrtvých velryb se žaludky plnými plastů, tak se ve vás musí něco probudit. Všichni cestujeme a jíme ryby a měli bychom si uvědomit propojení celé planety a celého systému. Jsme v tomhle všichni na jedné lodi.

Zdroj: Samosebou.cz