Třídění, recyklace a upcyklace skla v Praze

Sklo je materiál, který lidstvo využívá již od starověku. Ačkoliv se v přírodě vyskytuje ve formě obsidiánu, v podobě, ve které známe sklo dnes, se vyrábí zhruba od 3. tisíciletí před Kristem. Tehdy se ale sklo využívalo především jako zdobný materiál a stále mělo k čiré formě velmi daleko. Po staletí se jeho výroba zdokonalovala a sklářský průmysl se velmi podstatně zapsal i do dějin českých zemí (více v článku České sklo stále na vrcholu).

Zdroj: Samosebou.cz

Třídění a recyklace skla

V moderní době je zapotřebí vypořádat se s výzvami, které si naši předkové mohli jen těžko představit. Český sklář by před kontejnery na třídění skla asi jen nevěřícně zakroutil hlavou. Někdy před nimi rozpačitě stojíme i my – mnoho z nás totiž stále váhá, kam vyhodit jaké sklo.

Obecně platí, že sklo se dá rozdělit na to, které třídit lze, a to, které do třídicích kontejnerů a nádob nepatří.

Do bílých a zelených nádob na třídění skla patří barevné a čiré sklo nejčastěji ve formě láhví a skleněných obalů. Takto vytříděné sklo můžeme následně recyklovat v podstatě donekonečna – smysl třídění skla je tedy nepopiratelný.

Při stále hojném využívání skla ve formě nejrůznějších obalů a izolačních materiálů můžeme jeho tříděním ve formě odpadu značně šetřit zdroje surovin a energie při zpracování skla. V konečném důsledku tedy šetříme i životní prostředí.

Se sklem, které z různých důvodů nemůžeme vytřídit do kontejneru, se musíme vypořádat jinak – rozhodně to ale neznamená, že musí skončit ve směsném odpadu. Můžeme zapojit fantazii a ulevit životnímu prostředí tím, že se pustíme do tzv. upcyklace (tip v článku Upcyklace odpadu jako z filmu).

Zdroj: Commons.wikimedia.org

Upcyklace a re-use skla

Každý ten koutek v bytě známe – hromadí se v něm láhve, zavařovačky a skleněné nádoby. Některé nádoby jsou natolik hezké, že je nám líto je vyhodit. Řešení nabízí upcyklace, která dává odpadkům nový způsob užití. Spočívá v přeměně předmětu drobnou nebo větší úpravou ve zcela novou věc (například, když láhev seřízneme na vázu).

Oproti upcyklaci je re-use přístup, kdy se snažíme věci znovu použít. Opakovaně tak používáme věc, kterou jsme my nebo někdo jiný použili k nějakému účelu již předtím (láhev na mléko nebo na limonády, second hand oblečení). Věci tak dědíme po generace…

Často upcyklaci a re-use sami praktikujeme, aniž bychom si to uvědomili. Stačí se porozhlédnout po zahrádce – láhve jako lemování záhonků, skleněné květináče, zavařovačky jako nádoby na rýži nebo vločky. Takové to hezké české kutilství se v nás nezapře.

Zdroj: Pixabay.com

Jak jsou na tom s tříděním skla Pražáci?

V České republice byla v roce 2016 celková výtěžnost vytříděného skla, které se svezlo z obcí, více než 127 000 tun.

Nejlépe sklo třídí v Královéhradeckém kraji, kde 1 obyvatel za rok vytřídí průměrně 13,9 kg skla. Hlavní město Praha si také nestojí zle, Pražané jsou v těsném závěsu – na 1 obyvatele připadá 13,4 kg vytříděného skla za rok.

Když si ale vezmeme, kolik obalů ze skla nám ročně projde rukama, máme ještě přeci jen rezervy… To jsou totiž ty mýty a naše nedokonalé znalosti a domněnky…
Například, že sklo musí být dokonale vymyté (snad víte, že obsah stačí vyškrábat – podobně jako je tomu například u kelímků s jogurtem…) a nesmí se třídit s víčky – to si pište, že smí…

Budeme-li v Praze chtít vytřídit sklo, máme na výběr ze dvou barev kontejnerů. Správně používáme při třídění skla zelený kontejner na sklo barevné a bílý kontejner na sklo čiré. Ve většině případů je ale nejčastěji k nalezení převážně zelený kontejner.
U zapuštěných nádob na tříděný odpad, kterým nad zemí vyčnívá pouze otvor pro vhazování separovaných složek odpadu, se také pracuje s barevným oddělením nádob.

Třídicí síť je rozsáhlá a značně rozmanitá, i co se nádob na třídění týče. Výjimkou už nejsou ani menší třídicí popelnice v parcích.

O tom, že si lidé cestu k zelenému a bílému kontejneru najdou, svědčí čísla – v roce 2016 bylo recyklováno 77 % všech obalů dodaných na trh klienty systému EKO-KOM. Míra recyklace u skla přitom dosáhla 75 %.

Zdroj: Pixabay.com

Pražské hrátky se sklem – tipy, kam vyrazit…

Kdo nemá zahrádku, musí si poradit jinak. Síť nádob na třídění skla je sice hustá, často ale máme s odpadky ze skla jiné úmysly.

Máme pro vás pár tipů, jak naložit s odpadky ze skla:

• Pukání skla je jedna ze zajímavých možností, jak využít skleněný odpad a vdechnout mu nový život (více v článku Pukni si svou vázu). Jde o inovativní a kreativní nápad, díky němuž si můžete z prázdných láhví vyrobit nové skleničky nebo vázy.
• Navštivte nemocniční a vojenské sklady – často rozprodávají již nepoužívaný skleněný itinerář. V nejčastějším případě jde o skleněné bažanty a laboratorní sklo. Jedná se o designovou záležitost minulého století, kterou snadno proměníte třeba ve vázu, skleněný květináč nebo dekorativní objekt.
• Skleněné zavařovačky miluje nejen pražskej hipster! Kavárny mají „monopol“ na nový bytový trend – zavařovačky namísto sklenic. Sklo v podobě zavařovaček, skleniček od omáček atd., které nevytřídíte, tak můžete směle, kreativitou vám vlastní, proměnit v nádobu na svíčku, rustikální skleničku nebo jako univerzální obal na sypké potraviny v rámci boje proti moučným molům. Slibujeme, že neprojdou!
• Výtvarné dílny jsou alternativou pro kreativce a v dnešní době zažívají opravdový boom a nepřeberné možnosti. V kurzu jsou workshopy na vytváření mozaik ze skla. Máte tak jedinečnou možnost využít střepy z čirého a barevného skla. Kreativních dílen používajících skleněný odpad je mnoho – stačí zručně googlit.

Zdroj: Samosebou.cz

Výčet jistě není finální, a pokud sami víte o nějakém tipu, který jsme vynechali, neváhejte nám napsat na náš Facebook nebo do redakce, jak třídíte sklo vy (nejen) v Praze.

A nezapomeňte, že třídění skla je tou nejlepší volbou, jak s ním naložit, pokud doslouží – sklo se rozkládá několik tisíc let.
Při celosvětově rostoucí populaci úměrně tomu roste i znečištění Země. Tím, že umožňujeme recyklaci odpadu, tak pomáháme přírodě!