Cesta za lepším tříděním odpadu

V čem spočívají nadějnější vyhlídky na udržitelný stav životního prostředí? Lze se vyhnout nepříznivým vyhlídkám na ekologické zhroucení planety Země? Podle Evropské unie spočívá odpověď v cirkulární ekonomice. Právě důsledným snižováním množství skládkovaného odpadu a snahou o maximální vytřídění veškerého vyprodukovaného odpadu, který tak může najít praktické využití, má vést k zásadním energetickým úsporám a snížení ekologického zatížení.

Cirkulární ekonomika a třídění odpadu

O třídění odpadu koluje mnoho mýtů. Často může být naše představa o tom, co se děje s odpadem, mylná. To platí i v případě správného využití odpadu.

Pokud se bavíme o cirkulární ekonomice, pak je stěžejní krok z prosince roku 2015, jímž Evropská komise přijala balíček o cirkulární ekonomice. Jak již zaznělo, jednou z priorit je zákaz skládkování odpadu (resp. minimalizace objemu skládkovaného odpadu).

Tímto opatřením by Evropa měla být konkurenceschopnější – především díky menší závislosti na dovozu primárních surovin (úspory cca 600 milionů tun materiálu, v současnosti skrytého v podobě odpadu).

Snížením skládkování tak můžeme recyklací tento materiál znovu využít a kromě podpory recyklačního průmyslu by také došlo ke vzniku nových pracovních míst. To tedy stručně na úvod.

Největším problémem obecně je podle Evropské unie (EU) skládkování odpadu – pro Českou republiku (ČR), která v roce 2015 skládkovala 47 % odpadu, to tedy bude nelehký úkol, tak jako pro mnohé další státy Evropské unie.

V České republice je téměř 180 skládek, na kterých končí miliony tun odpadů ročně. Například v roce 2015 se v ČR dle údajů Ministerstva životního prostředí (MŽP) vyprodukovalo 2 836 836 tun směsného komunálního odpadu (SKO), z toho 2 070 735 tun skončilo na skládkách.

Co si počít s odpadem, který končí na skládce?

Je zřejmé, že skládkování odpadu má na životní prostředí neblahé důsledky. Kromě možných požárů a nebezpečných zplodin, které hořením vznikají, jde také především o nezvratný zábor půdy a její znehodnocení.

V rámci cirkulární ekonomiky by měl být odpad nasměrován k recyklaci, nevyužitelný zbytkový odpad energeticky využit – více v článku Co je to likvidace odpadů?

Ačkoliv koluje o energetickém využití odpadu, tedy jeho spálení s využitím uvolněné energie, mnoho pověr a často vzbuzuje obavy a negativní emoce, lze říci, že přísné emisní limity a kontroly nedovolují zvýšené znečistění ovzduší (pro příklad: pražská spalovna vyprodukuje méně dioxinů než novoroční ohňostroj v Praze).

Zdroj: Unsplash.com/Alina Grubnyak

V koších hledáme odpovědi ke třídění odpadu

Při snaze nalézt ty správné odpovědi na to, jak to vlastně je s českou praxí při zacházení s odpadem, nám může být nápomocna analýza odpadů z obce Prostřední Bečva ve Zlínském kraji.
Zastupitelé obce sáhli ke vzorkování komunálního odpadu, aby zjistili, jaká je skladba odpadu a do jaké míry jsou pravdivé mýty o třídění.

Výsledky analýzy jasně ukázaly, že kdyby se důsledně třídilo, skončilo by ve směsném odpadu pouze necelých 15 % celého obsahu domácího koše. Zbytek, tedy 85 % odpadu, by patřil buď do kontejnerů na tříděný odpad, nebo do sběrných dvorů. Biologicky rozložitelný odpad tvořil 45 %.
Ze zjištění výzkumu vyplývá, že skoro polovina odpadu by tak mohla skončit v kompostérech a zbytek by byl dále využit díky recyklaci.

Je důležité vyvrátit mýty o třídění odpadu (možná k vašemu přesvědčení pomůže i film Třídilové) a poukazovat na to, že třídění každého z nás má smysl nejen pro celou společnost, ale také pro životní prostředí a pro přírodu.