Slovník třídiče: ekologická likvidace odpadu

Ekologická likvidace odpadu je slovní spojení, které se v dnešní době často objevuje. Ekologie je „in“ a třídění odpadu také. Není ale všechno zlato, co se třpytí. Přídavek „ekologický“ se totiž občas použije i tam, kde je to téměř zbytečné. Jak je to tedy s ekologickou likvidací odpadu?

Zdroj: Pixabay.com

Orientovat se v dnešním globalizovaném světě, přehršli informací, někdy i v reklamní masáži je značně obtížné.
Bohužel se stále častěji setkáváme s chybným užíváním některých pojmů a ne vždy je význam slova použit ve správném kontextu.
I to je jeden z důvodů, proč v online magazínu Samosebou.cz připravujeme Slovník třídiče. Není na škodu si pár termínů uvést na pravou míru.

Obecně bývají často zaměňována slova recyklace a třídění odpadu – často pak dochází k nesprávnému pochopení a dezinterpretaci.
Tak například – člověk nerecykluje, jak často slýcháme, ale třídí odpad (více naleznete v článku Slovník třídiče: sběr, třídění odpadu, recyklace odpadu, využití a upcyklace).

Zdroj: Pixabay.com

Jak je to s ekologickou likvidací odpadu?

Také užívání slovního spojení ekologická likvidace odpadu může být v některých případech zavádějící. Ekologický přístup je v současné době trendy – proč tedy do pěkného marketingového kabátu neobléci i odstraňování odpadu?

Navíc vědomá i nevědomá nepřesnost lidem není cizí a třeba pro pozitivní PR je to pojem, který dobře funguje. Můžeme se s ním tedy setkat s větším či menším záměrem v nesprávném kontextu.
Termín „ekologická likvidace odpadů“ není v legislativě odpadového hospodářství nikde speciálně vymezen.
Likvidace odpadů je navíc v minulosti používaný pojem, který v současnosti nahradilo právě tzv. odstranění odpadů.

Ekologická likvidace odpadu – nepleťme si pojmy s dojmy

Jako ekologickou likvidaci odpadu může někdo vnímat také recyklaci vytříděného odpadu. Jak jsme si řekli výše, v případě ekologické likvidace se bavíme o odstranění odpadů.
Tím ale recyklace rozhodně není – v tomto případě bychom měli správně použít termín využití (materiálové) odpadů.
Někdo tak může chápat také přístup k odpadu prostřednictvím upcyklace a re-use (znovupoužití).

Ve výše uvedených případech se totiž jedná o znovupoužití vysloužilých věcí, které se ve smyslu zákona o odpadech ještě „nestihly“ stát odpadem. Posloužily k výrobě něčeho nového.

Ovšem i tyto věci se po nějaké době stanou odpadem. Těmito přístupy tento nezbytný krok zániku oddalujeme, prodlužujeme, ale jednou stejně nastane. Pak přijde na řadu jeho využití nebo likvidace (odstranění).

Na závěr…

Důležité tedy je, kromě rozumného přístupu ke způsobu našeho života a věcem, které nás obklopují, také vědomí toho, že s jejich vznikem přichází prostřednictvím naší konzumace i jejich zánik a neodvratný proces jejich likvidace (odstranění). Proměně věcí v odpad a jeho následné zpracování tak stejně budeme, dříve či později, čelit vždy.