Zajímavosti o žlutém kontejneru na plast
Známe je z každého rohu – třídicí popelnice na odpad. Skrývají svoje vlastní tajemství a my jsme se jim podívali na zoubek. Víte o nich všechno? Nemusíte do nich strkat hlavy, stačí si přečíst naše top zajímavosti, tentokrát o žlutých kontejnerech na plast!
Zdroj: Samosebou.cz
Zářivá žlutá
Žlutá barva se těžko přehlédne. A možná právě proto patří tato zářivá barva kontejneru na plastový odpad.
Tento hojně používaný materiál, který se dříve či později změní v obalový odpad, naplno zaměstnává, a dlouhodobě trápí, odpadové hospodářství.
Snaha o jeho zkrocení by měla být prioritou nás všech, především pak zabránit plastovému odpadu v jeho konci na skládce.
Právě tomu pomáhá žlutý kontejner určený pro třídění plastu. Jeho barvu těžko přehlédnete, žlutý kontejner je totiž přítomen v každé skupince třídicích popelnic. Tato „svatá trojice“ tvořená vždy popelnicí na sklo, plast a papír je obvykle rozšířena ještě o další třídicí nádoby, většinou o nápojové kartony či bioodpad.
Kontejner na plast je ale základ společně s papírem a sklem! I když historicky je třídění skla a papíru starší, plast je v dnešní době snad nejaktuálnějším problémem. Všechny tři komodity – plast, papír a sklo – ale patří k sobě na piedestal našich třídicích povinností!
Zdroj: Shutterstock.com
Plasty – třídění kde, jak a proč?
Ale zpátky k „našemu kanárkovi“ – ke žlutému kontejneru. O jeho umístění rozhoduje obec. V rámci regionální politiky rozhoduje samospráva o svém vlastním odpadovém hospodářství. Recyklace plastu je ale celosvětovým trendem a ani nejmenší česká vesnice už před tříděním odpadu nemůžu strkat hlavu do písku.
Nádoba na třídění plastu by měla být vždy označena žlutou barvou a viditelnou nálepkou s informacemi. Sekunda trpělivosti vám neuškodí, věřte, že každá popelnice by měla být čitelně označena. Pokud tomu tak není, pouhá žlutá barva naznačí, že vhazujete plast do správného místa.
V některých obcích naleznete společné třídicí nádoby pro plast i nápojové kartony.
Zdroj: Samosebou.cz
Není plast, jako plast – co třídit a co už ne?
ANO:
- fólie;
- sáčky, plastové tašky;
- sešlápnuté PET láhve;
- obaly od pracích, čisticích a kosmetických přípravků;
- kelímky od jogurtů, mléčných výrobků;
- balicí fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů.
NE:
- mastné obaly se zbytky potravin nebo čisticích přípravků;
- obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek;
- podlahové krytiny či novodurové trubky;
- stavební polystyren.
Vhozením do žlutého kontejneru to sice pro smrtelníka končí, něco by tomu ale mělo předcházet. Svoji karmu si prozáříte, nezapomenete-li PET láhve předtím sešlápnout či zmačkat – snižujete tak počet svozů, protože se do kontejneru vejde více odpadu.
Vymývání plastového odpadu není povinností, záleží čistě na vás. Určitě se vám třídění doma zpříjemní, nebude-li plastový odpad zapáchat.
Zdroj: Shutterstock.com
Třídění plastu a zajímavosti
- Jako obaly řadíme plasty mezi nejnovější materiály. Značný rozmach a masové používání plastů nastaly v době 1950 až 1970, postupně začaly nahrazovat přírodní obalové materiály.
- I jinde v Evropě potkáte třídicí nádoby na plast. Asi vás nepřekvapí, že v drtivé většině budou opět označeny žlutou barvou. Jde o obecně přijímané pravidlo.
- Možná vás ale překvapí, že ne všude budou tyto třídicí nádoby určeny pouze pro třídění plastu. Například v Portugalsku kombinují třídicí nádoby na plast a plechovky dohromady. Svozové auto prostřednictvím lisu zmenší objem plastového odpadu cca šestkrát.
Zdroj: Shutterstock.com
Třídění plastu? Čísla mluví za vše…
Každou minutu se na světě nakoupí přibližně milion plastových láhví. Podle společnosti Euromonitor vyprodukují dnes lidé každou sekundu přes 20 000 plastových láhví. Kolik je ve světě právě teď plastového odpadu, je těžké odhadnout. Například jen na hladině světového vodstva plave podle odhadů bezmála 270 000 tun plastového odpadu. Dosud mělo lidstvo stihnout celkem vytvořit přes 8 miliard tun plastového odpadu. Tak ho pojďme zkusit nezvětšovat, ale dát odpadu další život tím, že jej správně vytřídíme.
Za tímto účelem bylo v ČR v roce 2016 k dispozici 118 386 nádob!
Plasty, které by šly krásně vytřídit a poslat do recyklačního procesu, byly dokonce podle loňských údajů ČSÚ na druhém místě v rámci tříděného odpadu, který skončil svou cestu s tím komunálním. Škoda, ne?
Žlutého kontejneru se nemusíte bát, neskrývá žádná tajemství. Naopak je tady proto, aby se stal součástí naší každodennosti (což už pro mnohé dávno je).
Tak pojďme do toho a třiďme odpad, jinak nám to příroda spočítá. No a mezitím si to můžeme zkusit spočítat sami na ReKalkulačce.