EU hledá nové cesty, jak snížit plýtvání
Plýtvání jídlem a nadbytečné používání obalů zdaleka netrápí pouze Evropu, ale jsou celosvětovou otázkou, na kterou není jednoduchá odpověď ani řešení. Pravdou ale je, že někde toto téma řeší méně a někde více. Jsou oblasti, které osvětu a diskusi o možných alternativách v otázkách trvalé udržitelnosti nemají prozatím jako prioritu. Evropská unie je ale v tomto ohledu obezřetná. Oběhové hospodářství, třídění odpadu a jeho recyklace patří mezi její priority.
Zdroj: Unsplash.com/Caleb Stokes.
Evropská unie vytáhla do boje proti plýtvání
Je smutnou pravdou, že se v rámci Evropské unie každoročně vyhodí na 90 milionů tun potravin.
Toto nemalé číslo znamená obrovskou zátěž nejen pro zpracování zbytečně vyprodukovaného odpadu, ale také energetickou a ekonomickou zátěž, která souvisí s výrobou promrhaného jídla.
Rychlá konzumní společnost si žádá svoji daň a tou je zřejmě nechuť moderního člověka přemýšlet nad následky svého chování.
Environmentální dopad takového plýtvání by měly zvrátit samy státy zavedením různých opatření. Tato opatření by měla zabránit smutnému konci jídla v popelnicích. Často jde totiž o jídlo, které nebylo ani otevřeno ke konzumaci, a je tak ještě zabaleno v různých, zcela neporušených obalech. V této podobě končí zbytečně na skládkách – jak jídlo, tak i jeho obal.
Jaká opatření Evropská unie řeší?
Jde například o úpravu norem na vzhled ovoce a zeleniny, které jsou často nesmyslně nastaveny tak, že vzhledově deformované plody supermarkety odmítají a zemědělci pro ně nemají odbyt. Přitom na kvalitu a chuť vzhled nemá vliv.
Dále třeba diskuse o správném významu dat spotřeby a možnosti darovat jídlo „prošlé“ nebo jinak nevyhovující potřebným.
Všechna tato témata se již několik let diskutují i v České republice, nejde tedy o žádné radikální novinky.
V listopadu u nás například proběhla tzv. Národní potravinová sbírka. V běžné praxi supermarketů jsme ale stále na začátku.
Plán Evropské unie z konce roku 2015 s cílem snížit odpad pocházející z potravin o polovinu do roku 2030 se tak zatím zdá jako dost obtížně realizovatelný. Možná ale bude evropská společnost příjemně překvapena.
Zdroj: Unsplash.com/Dane Deaner.
Třídění obalů je základ
Obaly jsou pro nás nutností, bez nich nejde potraviny skladovat ani distribuovat a ani dobře prodávat – je to velmi důležitá součást výrobku.
Obaly nám v moderní konzumní době usnadňují život možná více, než jsme si ochotni přiznat.
A ačkoliv je jistě v našem zájmu jejich používání obecně snížit, v 21. století je jejich naprostá eliminace spíše utopií. Vzít si ale plátěnku nebo košík na nákup potravin může každý z nás! A pak obaly hlavně správně vytřídit – i to je cesta, jak minimalizovat negativní vliv na životní prostředí.
Co ale lze dělat?
Hledat materiálové alternativy. I v tomto ohledu nejsme na začátku a už i na českém trhu se můžeme často setkat s obaly, které se vyrábějí z nových vylepšených materiálů schopných znovupoužívání nebo jsou už přímo z recyklovaných materiálů.
Obal roku 2017
Obalový institut SYBA každoročně uděluje cenu bezpečným obalům s inovačními prvky.
Letos se cenou Obal roku 2017 může pochlubit tenká, ale pevná high-tech fólie Cryovac OptiDure. Ta je mechanicky odolná vůči protržení a zároveň šetrná k životnímu prostředí.
Mezi vítězi je také multivrstvová PET láhev s kyslíkovou baterií nebo znovuuzavíratelné víčko s membránou v hrdle stojacího sáčku.
SYBA, obalová asociace založená v roce 1990, sdružuje více než 80 českých a slovenských výrobců, dodavatelů a inovátorů obalů a balicích materiálů. Zkratka vznikla ze slov SYstémy BAlení. Poskytuje také poradenství a konzultace v oblasti balení a obalové ekologie a udílí cenu Obal roku.
Co tedy s obaly tady a teď?
Správným tříděním odpadu je zajištěn minimální dopad na životní prostředí. Ať už je zájem o inovace v nové výrobě obalů sebevíce progresivní a chvályhodný, v tuto chvíli je realitou a ideálním scénářem správně vytříděný obal, odpad.
Jedná se o dostupné a efektivní řešení, kde platí rovnice, že čím více toho správně vytřídíme, tím více odpadu můžeme recyklovat a vrátit do oběhu v jiné podobě (např. PET láhev v podobě laviček v parcích, láhev v podobě vázy, kancelářský papír v podobě novin atd.) a tím méně musíme odpady likvidovat jinou cestou.
Obalem roku se tedy v naší každodennosti stává každý obal, který si díky vám najde správnou cestu do nádob určených pro třídění odpadu, a že jich není málo! V roce 2016 jsme jich měli k dispozici 307 000 na území celé České republiky a průměrná vzdálenost k nim byla pouhých 96 metrů!
Obal tedy není nepřítel, ale jeho nevytřídění ano – a to máme, každý z nás, ve svých rukou.