Češi a sklo – zajímavosti i čísla o třídění a recyklaci

Obyvatelé České republiky vytřídili v roce 2016 průměrně 12,1 kg skla (to je na 3. místě mezi surovinami po papíru a plastech). Víte, kolik každý z nás snědl průměrně kompotů, nakládaných okurek nebo třeba marmelád, jejichž sklenice pak vytřídil? Zajímavosti a pikošky najdete hezky pěkně pohromadě právě v tomhle článku!

Zdroj: Samosebou.cz

Podle statistik z Českého statistického úřadu (ČSÚ) každý z nás hezky pěkně vytřídil za rok 2016 podle statistiky 12 kg skleněného odpadu.

Třídění skla v číslech

Pro vaši představu jde o 75 průměrných (160gramových) zavařovaček na hlavu – taky na vás jdou při představě konzumace 75 sklenic kyselých okurek lehké mdloby?
Také to ale může být 34 pivních láhví – máme na mysli klasické půllitrovky s korunkovým uzávěrem vážící 0,355 kg.

Zkuste si 12 kg skla představit jako rovných 20 prázdných klasických půllitrů o váze 0,60 kg.
Jsme sice jedni z nejlepších v třídění odpadu, ale vždycky můžeme být ještě lepší!

Velice speciální sklo… aneb historicko-laboratorní pikošky…

Pamatujete na připomínku toho, že sklo je super a bez něj by byl svět… prostě divný? Zmiňovali jsme mimo jiné důležitost skla jakožto jedinečného optického materiálu. Nemít videa s kočičkama nebo perfektní fotky v neuvěřitelném rozlišení, to by nás všechny jistě hodně mrzelo.
Optické sklo je prostě nenahraditelné. Ačkoli se sklem a jeho jedinečnými vlastnostmi experimentovali naši předci již ve starověku, tak optické sklo, jak ho známe dnes, je poměrně „mladé“. Pochází totiž z konce 19. století.
Za perfektní brýle, mikroskopy s neuvěřitelným rozlišením i mobilní telefony s kamerami, které zachytí během sekundy dokonalé selfíčko, nebo třeba stádo srnek u lesa, můžeme poděkovat německému chemikovi Otto Schottovi, který v jenských sklárnách v Německu začal experimentovat s vývojem optického skla. Tak tedy Danke schön, Herr Schott!

Sklo má ale další trumfy v rukávu. Kromě toho, že je široce využitelné a tvárné, pak určitě nelze opomenout fakt, že existuje v neuvěřitelných barevných variacích.
Určitě znáte, v souvislosti s tříděním a recyklací skla, hojně používaný pojem barevné sklo. Asi byste neváhali ani na chvíli s odpovědí, kam správně třídíme barevné a tabulové sklo. Pokud váháte, podrobnější informace najdete v článku „Zajímavosti o zeleném kontejneru“.

Ovšem takové barvení skla je docela věda. Nejde totiž rozhodně jen o rozpouštění a disperzi („rozmíchání“) pigmentových částic, ale o komplexní a náročný proces. I ve sklářství se pracuje s kovy a jejich sloučeninami.
V neposlední řadě má vliv na výsledek celý proces zpracování skla od tavení až po ochlazení finálního materiálu. Fakt věda, no!

U nás jsme na sklo přeborníci, ale to už jsme psali v článku „České sklo stále na vrcholu“. Věděli jste ovšem, že válíme i na poli varného skla?
Historie moderního českého varného skla známého jako „simax“ se začala už v roce 1837 na první sázavské huti. O deset let později už se o tuzemském varném a laboratorním skle referovalo ve specializovaných periodicích, kde se to jen hemžilo skvělými recenzemi.
Pro domácí použití se varné sklo začalo hojně uplatňovat především jako praktické zapékací mísy a konvice na horké nápoje.
Varné sklo se pak hojně využívá v nejrůznějších průmyslových odvětvích, jako je chemie, potravinářství, strojírenství, metalurgie a další a další.

Zdroj: Samosebou.cz

Dobře vyber a dobře vytřiď!

Pokud spíše než pivo rádi jednou za čas degustujete víno, nezapomeňte si pořídit sklenici na víno, která je dostatečné velká a čirá, ideálně bez příměsi olova. Taková sklenice vám nezkreslí chuť ani barvu. Značka ideál.
A v případě, že se vám taková sklenka rozbije? Samosebou ji vytřiďte do bílého kontejneru na sklo.

Fakta, zajímavosti i vtipy. Hlavně si skla musíme cenit, zaslouží si to. Proto nezapomínejme, že sklo můžeme vrátit vždycky do hry. Je totiž neuvěřitelné, že jde recyklovat do nekonečna. Má to smysl, třiďme odpad. Sklo je totiž poklad!