Ekologická módní policie

Nálepkování ručící za ekologickou nezávadnost se již dávno neomezují pouze na jídlo. Najdeme je běžně i v obchodech velkých módních domů. Mají nás přesvědčit o tom, že například tričko, šaty nebo svetr, které si chceme koupit, zanechaly minimální ekologickou stopu na planetě Zemi. Je ale vůbec možné přivézt tričko přes polovinu zeměkoule a být ekologický? Jak moc můžeme nadnárodním společnostem věřit jejich „dobré“ úmysly? Opravdu koupí „eko“ oblečení ulevujeme více než jen našemu svědomí?

Zdroj: Unsplash.com/Volha Flaxeco.

Jak špinavý je textilní průmysl?

O textilním průmyslu se často mluví jako o „špinavém“. Proč? Dnešní módní diktát se řídí rychlým tempem, které navádí spotřebitele nakupovat levně, a především často, výrobky, jejichž kvalita a okolnosti vzniku jsou nejisté. Pravidelné obměňování šatů je tak prezentováno jako normální, trendy a něco, bez čeho nemůžeme žít. Něco tady ale nesedí…

Není už žádným tajemstvím, že pracovní podmínky v textilních továrnách, nejen v rozvojových zemích, jsou nevyhovující a dohled nad jejich dodržováním často vůbec neexistuje.

Dalším alarmujícím faktem je obrovské plýtvání. Jen ve Spojených státech amerických vznikne ročně přes 15 milionů tun textilního odpadu. Jeho recyklace je ale minimální.

Označení „eko“ neznamená vždy ekologické

Právě aktuální zhoršující se stav životního prostředí, ruku v ruce s tlakem odborné i laické veřejnosti za hlasité podpory médií, vede ke zvyšování poptávky po tzv. eco-friendly oblečení.

Toho si pochopitelně všiml i módní průmysl, který se kritice podmínek přizpůsobil po svém. Marketing je v tomhle neoblomný, a tak hojně zní ze všech stran „eko“, „bio“ a „fair“. Co ale tyto výrazy doopravdy znamenají?

Ve slovníku si snadno najdeme, že bio a eko jsou výsledkem ekologického zemědělství, které neaplikuje chemické přípravky. Fair je jednoduše fér, tedy distributor se k výrobci oblečení chová jako rovný k rovnému. Jistotu, že všechny tyto zásady byly splněny, ale máme málokdy.

Překladem cizojazyčných výrazů to ale bohužel nekončí a dopídit se pravdy, tedy jak bylo oblečení skutečně vyrobeno, je často nemožné.

Ani koupě trička ze 100% organické biobavlny nebo z recyklovaného polyesteru z PET láhví totiž neznamená, že značka, která ho vyrábí, je zelená. A samotný fakt, že je textil organického původu, tedy vyroben za přísných podmínek bez použití chemických hnojiv, ani nezaručuje, že bylo pěstování plodiny ekologické.

Další snahou módních řetězců, jak vypadat ekologicky, je ulehčit nám dilema, kam vyhodit textil. V některých obchodech jsou umístěny boxy na textil, kam můžete vyhodit svoje staré oblečení. Například významná švédská oděvní společnost má každoročně kampaň s názvem „World Recycle Week“, při němž se sesbírají tuny nepotřebného oblečení.

Oblečení má být podle kampaně určeno k recyklaci. Podle kritiků je ale většina oblečení k recyklaci nevhodná a jeho recyklace je v podstatě i nemožná. Navíc vytřídit takové množství oblečení a zajistit jeho vhodný stav k dalšímu zpracování je logisticky velmi náročné. Co se tedy nakonec s vybraným oblečením reálně stane, není úplně jasné.

Zdroj: Unsplash.com/Charles Etoroma.

Oblečení plné paradoxů

I přes tyto snahy o ekologičtější kolekce není lehké uvěřit módním značkám upřímnou starost o naši planetu. Přeci jen jsou to ony, které současně doslova chrlí nové a nové oblečení. I poměry v jejich továrnách zůstávají často stále stejné. Nejčastější kritika se týká zaměstnávání dětí, dlouhých přesčasů a nevyhovujících bezpečnostních opatření při práci.

Je ale důležité, že i prostřednictvím těchto módních gigantů se řeší princip udržitelné módy a díky větší medializaci a osvětě také trend tzv. slow fashion neboli pomalé módy. Ten klade důraz na lokální produkty. Pokud také chcete zpomalit, inspirujte se rozhovorem s Veronikou Ruppert, českou novinářkou a velkou propagátorkou slow fashion.

Je třeba zůstat maximálně ve střehu, co se „módních“ nálepek týče. Může se totiž stát, že půjde pouze o sezonní úlet, který nemá s reálným ekologickým dopadem nic společného.

A víte, jak a kam vyhodit textil, až doslouží? Více v článku „Kam vyhodit staré oblečení?“.