České sklo má cenu: příběh Českého lva

Výroční česká filmová cena Český lev se uděluje od roku 1993 v několika kategoriích. Soutěž pořádá Česká filmová a televizní akademie, která také ceny od roku 1995 udílí. Akademie je složená z filmových profesionálů napříč touto branží: režiséři, filmoví kritici, herci, producenti a další.

Zdroj: ČFTA a Anna Pleslová

Do roku 2008 se také udílela po vzoru americké Zlaté maliny i anticena filmových kritiků za nejhorší film – tzv. Plyšový lev. Nejprestižnější, podobně jako u amerických Oscarů, je pak mezi cenami (nejlepší herec, herečka, střih, kamera atd.) hlavní cena za nejlepší film roku.

Český lev z českého křišťálu

Výroční ceny Filmové a televizní akademie se budou letos předávat 10. 3. přesně po pětadvacáté.
K tomuto významnému čtvrtstoletému jubileu si Česká filmová a televizní akademie pořídila novou podobu této prestižní ceny.
S novým Českým lvem se Akademie vrací více k původní podobě tohoto mytického zvířete a také k tradici českého křišťálového skla. Výrobu cen svěřila do rukou českých sklářských mistrů z tradiční rodinné sklárny Rückl v Nižboru.

V těchto sklárnách se totiž odléval původní Český lev, který se oceňovaným filmařům předával do roku 2013.
Od roku 2014 až do letošního února se stal symbolickou cenou stylizovaný křišťálový světelný kužel s vygravírovaným lvem v dolní části. I tento „tříletý“ lví kužel se navíc během svého „panování“ lehce předělával (lev v jeho vnitřní části byl nejprve 3D a poté pouze gravírovaný obrys). Za autorstvím kuželu světla, které má symbolizovat vítěze ve světle jevištních reflektorů, stál designér Jakub Berdych.

Cena Český lev 2014 – 2017, autor Jakub Berdych. (Zdroj: ČFTA a Anna Pleslová)

České slavnostní sklo z pohraničních oblastí

Rodinná sklárna Rückl vznikla na přelomu 17. a 18. století na Šumavě, kde byly pro začínající sklářský průmysl ideální podmínky.
První sklářská huť rodiny Jana Rückla vznikla v roce 1846 a byla základem budoucího impéria a sklářského věhlasu, který trvá dodnes v jejich nižborské sklárně.

Inspirace v tradici

V nižborské sklárně vznikají sošky Českého lva v nové podobě v úplně nové hale, kde se zpracovává olovnatý křišťál tavicím agregátem s kontinuálním tavením a tím se docílí vyšší kvality skloviny, která bude čistá a bez vad.

Zdroj: ČFTA a Anna Pleslová

A jak soška vypadá?

Český lev se skládá z podstavce a figury stylizovaného lva. V podstavci jsou pak vybroušené hvězdičky.
Návrh pochází od významného designéra Ronyho Plesla, který se podle vlastních slov nechal inspirovat tradičními českými motivy: Josefem Ladou a právě tradicí českého křišťálu. Stylizovaná lví hříva navíc evokuje českou kubistickou architekturu, v ploškách pak soška lva zrcadlí lidský obličej a dekor a je příjemně haptický… „Když přejedete rukou po té hřívě, doslova vás mrazí,“ jak autor zmínil po odhalení nové podoby sošky v rozhovoru pro Český rozhlas.

Každý rok se ve sklárně vyrobí 40 sošek lvů – set obsahuje i rezervní sošky, pro případy, že by některý nevyšel stoprocentně dokonale nebo se poškodil.

Kdo si tyto krásné sošky lvů odnese v této podobě domů poprvé, se dozvíme už 10. 3. 2018 při slavnostním vyhlášení Českých lvů za rok 2017.