5 zajímavostí o PET láhvích
Být tak výraznou součástí každodennosti moderního člověka si rozhodně zaslouží pozornost, a tak jsme si připravili pár zajímavostí, které by v tomto kontextu neměly ujít vaší pozornosti. A pokud by vám tyhle historické zajímavosti nestačily a lačnili byste po hlubším poznání o PET láhvích, nabízíme třeba „Zajímavosti o žlutém kontejneru na plast“, nebo dokonce celý „Příběh plastu“.
1. Světový patent polyethylentereftalátu
Materiál, ze kterého se začaly masově vyrábět PET láhve, které byly původně určeny pouze jako obaly na nealkoholické nápoje, se v celé své kráse jmenuje polyethylentereftalát.
Ten byl ve Velké Británii patentován v roce 1941.
PET je zkratkou pro polyetylhentereftalát, který má recyklační značku číslo 1. Tato umělá hmota se nejvíc používá právě k výrobě PET láhví. PET je velmi dobře mechanicky recyklovatelný materiál a jako recyklát je v čisté formě velmi žádaný. Bohužel, opakováním recyklačního procesu ztrácí čirost, a tím i svou hodnotu.
2. Kdy se zjevila PET láhev?
Asi nebude žádným velkým překvapením, že první PET láhve se na trhu objevily ve spojení s oblíbenou limonádou s kolovou příchutí v roce 1978.
3. Kdo je muž, který vynalezl PET láhev, jak ji známe dnes?
Jmenoval se Nathaniel Wyeth a byl to americký inženýr a vynálezce. Povedlo se mu vylepšit polyethylentereftalát tak, aby vydržel tlak nápojů sycených oxidem uhličitým.
Jak je vidět, cesta od původního materiálu k petce, jak ji známe dnes, trvala více než 30 let. Fuška!
Zdroj: Pixabay.com
4. Petka – ségra silonek
Víte, jaký vztah mají „silonky“, tedy nylonové punčošky, a PET láhve?
Možná se budete divit, ale patří do stejné rodinky polymerů! Oba produkty navíc vznikly ve stejné firmě, která byla založena už v roce 1802 chemikem a průmyslníkem francouzsko-amerického původu Éleutherem Irénéem du Pontem.
U „duPontů“ vznikla i další revoluční polymerová vlákna, kromě lycry a nylonu to byly například kevlar, teflon, tyvek nebo neopren.
5. Když na barvě záleží
Při procesu třídění plastů se v třídičce PET rozděluje mimo jiné podle barev. Na barvě skutečně záleží, protože tzv. regranulát, tedy prvotní surovina, která vznikne z vytříděného PET, se podle barev dělí a putuje k dalšímu zpracování.
Čiré petky se tak mění na čirý regranulát, který bude mít jiné využití než barevný – více prozradí Plastografika, kde můžeme vidět široké využití PET láhví.
Mimochodem právě čirý materiál je pro další zpracování recyklací nejcennější.
Zajímavé, což?
Kromě historie je ovšem důležitá i přítomnost a budoucnost. Takže je důležité nezapomínat třídit PETky tam, kam patří – do barevných kontejnerů k tomu určených.
Pro lepší přehled mrkněte na “Co s použitými a znečištěnými obaly od PET láhví?”, nebo jim darujte druhý život upcyklací, protože “Výrobky z PET láhví jsou radost zadarmo!”