Ekonovinky ze světa
červenec 2019

Léto se pořádně přihlásilo o slovo a nám nezbývá, než si najít stín, namíchat ledový koktejl, pohodlně se usadit a dopřát si nějakou odpočinkovou aktivitu. Třeba se začíst do červencových ekonovinek!
Tentokrát se mrkneme na postupně se zvětšující zkázu „posledních zelených plic Bombaje“, na mikroplasty na našich talířích a naše putování po červencových ekologických novotách zakončíme pozitivní zprávou – letiště Gatwick totiž pro cestující připravilo ekonovinku!

Džungle uprostřed města – Aaray Forrest v Bombaji

Těžko bychom hledali v Asii větší kontrast mezi výškovými budovami a zelenou oázou uprostřed města než v indické Bombaji. Nejedná se o příslovečnou městskou džungli, ale o opravdovou džungli ve městě, pořádný kus přírody uprostřed města!

Ne nadarmo se zdejšímu lesu Aarey přezdívá „Zelené plíce Bombaje“. V dřívější mléčné kolonii, která se rozprostírá na necelých 1300 hektarech a která byla založena roku 1951, nalezlo své bezpečné útočiště mnoho stovek druhů flóry i fauny. Zdá se však, že idylickým časům zde zvoní umíráček. Proč?

Zdroj: Commons.wikimedia.org

6. června 2019 bylo vykáceno 40 hektarů džungle pro potřeby nové zoologické zahrady.
Mnohem větším problémem je však další záměr developerů – postavit zde několikapodlažní parkovací dům pro potřeby nově vznikajícího bombajského metra.

Střetávají se tak dvě skupiny lidí – ti, kteří tvrdí, že Bombaj nutně potřebuje vylepšit svou dopravní infrastrukturu, a ti, kterým není lhostejné masivní kácení unikátní „městské džungle“.
K druhé skupině se navíc přidávají i skupinky místních domorodců, známějších jako „padas“, kteří argumentují tím, že zdejší vláda jim není schopna zajistit ani základní potřeby a přichází nyní s nápadem vybudovat metro.

Aktivisté se navíc obávají, že zoo a výstavba parkovacího domu je jen začátkem rozparcelování celého lesa a jeho postupné likvidace.

Mimochodem o „odpadovém hospodářství“ jedné čtvrti této meky indické ekonomiky se můžete dozvědět víc v článku Jak se odpad třídí a recykluje v indickém Dharáví?

Mikroplasty na talíři? Makro problém!

Je libo mikroplasty s pěti knedlíky? Nechutná představa, že? Samozřejmě trošku přeháníme, nicméně se nejedná o představu až tak nereálnou.

Vědci totiž našli mikroplasty nejen v rybách, cukru nebo soli, ale i ve vzduchu velkých měst.

Vědecký časopis Enviromental science and technology totiž otiskl výsledky výzkumu, v rámci kterého zkompletoval data předchozích studií, a informoval, že průměrný dospělý člověk sní a vypije ročně až 50 000 plastových mikročástic. Stejný počet pak prý člověk navíc ještě vdechne.
Tak například balená voda obsahuje dle výzkumu 22krát větší množství mikroplastů než voda z vodovodu.

Zdroj: Pixabay.com

Konečné číslo, které absorbujeme, však může být ještě mnohonásobně vyšší, protože zatím bylo zanalyzováno jen malé množství potravin a nápojů.
Do budoucna by měly být prozkoumány i ty nejzákladnější potraviny, jako je mléko, chléb, maso či zelenina.

Jaký mají spořádané a vdechnuté mikroplasty vliv na zdraví, zatím není jasné. Již nyní se ale ví, že některé částice jsou tak malé, že se umějí vstřebat do tkání.

Znovu použitelné kelímky na letišti Gatwick

Jedna z největších kavárenských společností světa se rozhodla zvolit stejnou cestu jako již několik dalších velkých světových společností a pokouší se omezit spotřebu jednorázových obalů.

Na londýnském letišti Gatwick firma aktuálně zkouší nahradit jednorázové obaly vratnými.
V současné chvíli je to tak, že v případech, kdy zákazník trvá na jednorázovém obalu, naúčtuje mu za to řetězec příplatek.

Zdroj: Unsplash.com/ Ali Yahya

Z dostupných dat lze jednoduchou matematikou spočítat, že pokud by si pouhých 250 cestujících denně nechalo svůj nápoj naservírovat ve vratném kelímku, ušetří se více než 7000 jednorázových obalů měsíčně. To už je pořádná hromada jednorázových plastů, že?

Řetězec nasadil do oběhu 2000 znovu použitelných kelímků, přičemž každý cestující může před nástupem do letadla svůj kelímek vhodit do boxů pro jejich zpětný odběr. Kavárenská společnost tak testuje, zda má tato cesta smysl a zda ji nenasadit i na dalších pobočkách.

A závěrem? Inspirujme se i malými kroky, protože i takové mají smysl. Ať už jde o třídění odpadu, nebo sázení stromků. Krásný červenec všem!