Aktuálně ze světa třídění a recyklace kovů

Je jedno, jestli jste zrovna na festivalu a v ruce držíte plechovku, abyste vydrželi do rána, nebo jestli zrovna sedíte na zahradě a vychutnáváte si v tichu lesa z plechovky vychlazenou limonádu. Nezáleží ani na tom, zda cestujete do teplých končin, a aby na vás nepřišlo spaní, dopřáváte si z plechovky lahodnou ledovou kávu, nebo jestli sedíte s kamarády u táboráku a pijete z ní za zvuků kytary s kulisami ohně pivo. Všechny tyhle rozdílné chvíle ale mají jedno společné – plechovku. Kovový obal, ze kterého bude zanedlouho odpad. Jaké jsou novinky a zajímavosti ze světa třídění a recyklace kovů?

V Česku lze posledních několik let sledovat čím dál větší oblibu kovových obalů. Dokazují to nejen výsledky třídění a recyklace kovového odpadu, ale také nové trendy v obalovém průmyslu.

Pokud se vrátíme k výsledkům třídění kovového odpadu, tak například v Praze bylo v roce 2017 vytříděno do šedých nádob 260 tun kovů, což je dvojnásobek oproti roku 2016.
U vytříděných kovů jsme pak v roce 2018 dosáhli v rámci celé České republiky 60% míry recyklace kovových odpadů.

A plechovky zažívají opravdu rozmach – co se týče trendů v oblasti obsahu plechovek, zdaleka v nich už nenajdeme pouze pivo nebo třeba energetické nápoje, ale teče z nich už i víno!

Na vzrůstající množství kovového odpadu reagovala i legislativa, která obcím od roku 2015 stanovila povinnost zajistit třídění kovů. Ve sběrné síti přibývá šedých nádob na kovy každý rok o desítky procent.

Které obaly do kontejneru na kov vyhodit a které odnést do sběrného dvora nám napoví recyklační symboly na obalech, pomohou i samolepky umístěné přímo na třídicích nádobách. (Zdroj: Samosebou.cz)

Třídění kovů a nová třídička kovového odpadu v Praze

V Praze je pro třídění kovového odpadu k dispozici skoro 1000 nádob a v letošním roce zde byla za účelem jeho zpracování otevřena ve Vysočanech nová třídicí linka.

Veškerý kovový odpad ze všech nádob určených k třídění kovů je shromažďován ve sběrném dvoře Pražských služeb, kam směřuje svoz od všech svozových společností.

Kovové obaly se v rámci procesu recyklace dotřídí, zbaví nečistot a rozdělí na různé druhy. (Zdroj: Pixabay.com)

Jak funguje třídička kovů v Praze?

Zpracování vytříděných kovů má několik fází. Nová třídička ve Vysočanech funguje jako posuvníkový pás.

1. fáze: Nejdříve jsou z něj pracovníky vytříděny nečistoty a předměty, které do kovového odpadu nepatří.
Následně putují na rotující magnet, který z linky odhodí železné konzervy a jiný odpad ze železa, zatímco ostatní kovový odpad (zejména hliníkové plechovky) pokračuje dále.

2. fáze: Zde se třídí hliníkový odpad pomocí tzv. vířivých proudů – jak to funguje, upřesnil mluvčí Pražských služeb Radim Mana: „Díky téhle technologii jsou části odpadu zmagnetizovány a jsou v silné opozici oproti rotujícímu magnetickému rotoru. Opozice způsobí to, že jsou neželezné kovy opět vystřeleny, dostanou se za přepážku, jsou odděleny od nečistot a putují do násypky lisu. Následně jsou stlačeny do velkých balíků.“

Vytříděný hliníkový odpad putuje do násypky lisu a následně je stlačen do velkých balíků. (Zdroj: Pixabay.com)

Je recyklace hliníku nekonečná?

Z hlediska materiálového využití lze obaly z hliníku (např. plechovky) plně recyklovat (podobně jako např. sklo). Takže dalo by se říct, že ano.

A možná právě proto na hliník myslí i evropská směrnice z poloviny roku 2018, která říká, že by měly členské státy EU do roku 2030 recyklovat 60 % veškerých hliníkových obalů.
V ČR zatím tento cíl plníme u všech kovových obalů a snad budou výsledky s narůstajícím počtem nádob určených pro třídění kovů ještě lepší!