Jaká je cesta plastového odpadu?

Plasty tvoří nedílnou součást každodenního života většiny z nás. Možná právě teď čtete tento článek v mobilním telefonu, jehož součástky tvoří různé druhy plastů, a zřejmě jej pro jistotu ještě máte v plastovém obalu; dost podobné je to i u počítačů. A co ty plastové obroučky na brýlích nebo fleecová mikina, kterou máte ve skříni?

Je to tak, plasty patří neodmyslitelně k dnešní době a od jejich vynálezu v roce 1831, kdy byl vynalezen styren, „ušly“ dlouho cestu. Svět plastů se značně proměnil – vzniklo mnoho druhů plastů s různorodými vlastnostmi a jejich vývoj neustále pokračuje.

Primární surovinou pro výrobu plastů je ropa, na jejich výrobu jí ročně připadne cca 8 % celosvětové produkce a spotřeba plastů neustále roste.
Co to znamená? Rovnice je poměrně jednoduchá – z plastového výrobku, nebo třeba obalu, se poté, co nám doslouží, stane odpad.

Vydejme se se Samosebou.cz za poznáním cesty plastu vytříděného do kontejneru na plastový odpad přes jeho svoz a dotřídění až po jeho opětovné využití ve formě nového produktu.

Cesta plastového odpadu má několik základních zastávek: třídění do sběrných nádob, svoz plastů do třídiček, následuje zpracování pro další výrobu a pak výroba nových produktů z recyklovaných plastů. (Zdroj: Samosebou.cz)

Třídění plastů v ČR

Novodobé systematické třídění plastů, tak jak jej známe dodnes, bylo zahájeno v roce 1997, kdy vstoupil v platnost tehdejší zákon o odpadech.
Ve stejném roce vznikla společnost EKO-KOM, a.s., která zahájila řadu pilotních projektů na ověření různých možností sběru odpadů v obcích, včetně odpadů plastových. V té době šlo o oblasti, ve kterých žilo 120 000 obyvatel.

Kam se třídí plastový odpad dnes?

Plastový odpad můžeme třídit do nádob ve veřejně dostupných třídicích hnízdech, obvykle do žlutých kontejnerů nebo nádob se žlutým víkem – barva sběrných nádob se ale může v jednotlivých obcích lišit.
Pro zajímavost: na konci roku 2022 bylo na území ČR rozmístěno 404 000 kontejnerů a menších nádob pro sběr plastů.

Další možností jsou tzv. individuální sběry, kdy mají domácnosti k dispozici plastové „popelnice“ o menším objemu 120 nebo i 240 litrů.

Plasty jsou velmi vhodnou komoditou také pro sběr do pytlů. Naplněné pytle se nakládají ručně do velkokapacitních kontejnerů umístěných na vozidle nebo do vozidel s lisovací nástavbou.

Můžeme se setkat také s tzv. multikomoditním tříděním odpadu, při kterém se do jedné nádoby třídí různé druhy odpadu. Jaký odpad se kam v dané obci třídí poradí vždy samolepky, kterými jsou kontejnery označeny.

A co že se to děje s tím vším plastovým odpadem, který vytřídíme?

Svoz plastového odpadu

Nejprve následuje svoz odpadu, který zajišťují v předem daných intervalech pracovníci svozových společností.

Využívají k tomu speciálně upravená svozová vozidla. Věděli jste, že všechna vozidla, která převážejí odpady, jsou označena bílou obdélníkovou cedulkou s velkým písmenem „A“? Často se setkáme také s doplňkovými tabulemi na boku vozidel s nápisem „plast“.

Vytříděné plasty do kontejnerů se po svozu na třídicí linku ještě zbavují hrubých příměsí, následně putují k ručnímu dotřídění. (Zdroj: EKO-KOM, a.s.)

Svoz plastů – svozová auta s lineárním stlačováním

Pro svoz plastových odpadů se používají vozidla s tzv. lineárním stlačováním – ta odvážejí plasty tříděné do kontejnerů s tzv. horním výsypem.
Stlačovací zařízení jednak nabírá odpad z násypné vany, jednak jej zatlačuje do prostoru proti tlaku přední stěny. Do nástavby o objemu 20 m³ je možné vysypat až 110 kontejnerů s plasty o objemu 1 100 litrů.

Svoz plastů – svozová auta s hydraulickou rukou

Plastový odpad mohou vyvážet také svozová auta vybavená tzv. hydraulickou rukou a korbou patřičného objemu nebo s tzv. natahovacím kontejnerem.
V případě svozu plastových odpadů v otevřeném kontejneru nebo otevřené nástavbě svozového vozidla se často náklad zajišťuje sítí proti nežádoucím úletům.

Třídicí linky (třídičky) pro zpracování plastového odpadu

Před dalším zpracováním je nutné dotřídění plastových odpadů. Na dotřiďovacích linkách se plasty zbavují všech nežádoucích příměsí a rozdělují nejčastěji na 5–6 skupin podle materiálů i barev, a to na PET, fólie, duté plasty, směsné plasty, polystyren apod.

Při ručním dotřídění má každý pracovník na starosti vytřídění konkrétních druhů odpadů, které na dopravníku vybírá a roztřiďuje je do nádob, ve kterých jsou plastové odpady se stejným či podobným materiálovým složením.

Dotříděné jednodruhové plasty jsou lisovány nebo drceny a v ten okamžik vzniká druhotná surovina, která je připravená pro prodej zpracovatelům a pro další zpracování.

Vytříděné plasty putují v třídicí lince na tzv. dotřiďovací pás k ručnímu dotřídění. Každý pracovník dotřiďuje konkrétní druhy plastu, které se pak připraví jako druhotná surovina k expedici zpracovatelům k recyklaci. (Zdroj: EKO-KOM, a.s.)

Recyklace plastového odpadu       

Takto připravený plastový odpad putuje ke zpracovatelům k recyklaci. Ti si druhotnou surovinu následně upraví pro své potřeby do výroby a mohou tak zcela nebo částečně nahradit primární surovinu, příp. ji doplnit při výrobě nových produktů.

Recyklace plastů nebývá technologicky příliš náročná, ale je vyžadována vysoká kvalita vstupních surovin.

V ČR existuje několik desítek zpracovatelů, kteří do svých výrobků používají regranuláty vyrobené z jednodruhových plastových odpadů.

Dotříděné plastové odpady se následně drtí, perou, suší a takto získaná drť se použije k vlastní recyklaci.

Další možností je fyzikální recyklace plastů, kdy se směs vytříděných plastů nadrtí a za tepla lisuje do připravených forem. Z takto recyklovaných plastů se vyrábějí stavební prvky, zahradní kompostéry apod.
Tímto způsobem recyklovaný plast je možné v některých případech recyklovat ještě asi 5krát.

Jaké produkty se mohou vyrobit z kterého recyklovaného plastového odpadu?      

Recyklované plasty se melou na kousky a granulují a vznikají tak malé pecičky granulátu – ty se mohou při výrobě nových produktů z plastů přidávat v různém poměru k primární surovině – tedy ke granulátu z ropy, jako tzv. regranulát.

Recyklace PET láhví a v co se promění?

Velmi dobře je propracovaná technologie zpracování PET láhví.

PET se na dotřiďovací lince roztřídí podle barev a následně jsou slisovány do balíků. Takto upravené se expedují ke zpracovateli, kde se rozdrtí na vločky (tzv. PET flakes), které se následně vyperou ve vodní lázni. Zde se odstraní zbytky víček z PET láhví, etiket a lepidla.
Následuje sušení a vlastní zpracování.

Kromě výroby vláken se používají technologie, které umožňují výrobu nových PET láhví ze starých.
K výrobě tzv. preforem se používá určitý podíl vytříděných láhví v podobě speciálně upraveného regranulátu (vhodného pro potravinářské účely) a primární suroviny.
Tato technologie funguje i v České republice. Současní výrobci nápojů používají už většinu láhví s určitým minimálním podílem recyklátu
(10–30 %).

Co můžeme vyrobit z recyklovaných PET láhví? Mohou se k nám vrátit v podobě spacáku, fleecové bundy, nebo třeba potahů v autě. (Zdroj: Samosebou.cz)

Recyklace dalších druhů plastového odpadu

Z plastových tašek, sáčků a fólií se mohou vyrobit např. kvalitní fólie, v případě horší kvality pytle do košů. Z obalů od kosmetiky nebo třeba čisticích prostředků se vyrábí regranulát, který se přimíchává do směsí k novým výrobkům.

Směsné plasty lze recyklovat, ale výrobky budou mít určité nedokonalosti (např. menší odolnost, flekatou strukturu apod.). Technologický vývoj ale nespí, a tak jsou i výsledné produkty v čím dál vyšší kvalitě. Ze směsného plastu se vyrábějí např. plastová prkna, zatravňovací dlaždice, protihlukové stěny nebo třeba lavičky.

Konečná stanice – tuhé alternativní palivo (TAP)

Nerecyklovatelné plasty (např. kvůli silnému znečištění) slouží k výrobě energeticky hodnotného paliva, které se používá v cementárnách, ale také v teplárnách jako náhrada hnědého uhlí.
Tuhé alternativní palivo ovšem není vyrobeno pouze ze směsných plastů, ale jedná se o namíchanou směs s nerecyklovatelným odpadním papírem a dalšími materiály (odpadní dřevo a štěpka, jiné odpady nevhodné k recyklaci), které se společně drtí, melou a promíchají.
Výsledná směs musí splňovat určitá kritéria, zařízení pro spalování TAP musí mít speciální systém na čištění spalin a splňovat přísné normy.

I když lze plasty díky recyklaci několikrát využít, je lepší upřednostňovat trvale udržitelný životní styl, kterým zmenšujeme dopad našeho životního stylu jak na životní prostředí, tak na přírodu. Postačí i malé změny, které ale mají pro životní prostředí velký význam: stačí používat láhve a hrnky na nápoje, které nejsou jednorázové – po spotřebování obsahu je jednoduše vymyjeme a použitejeme znovu. Totéž platí u jednorázových plastových obalů na jídlo – malé kroky pro nás jsou velkými kroky pro lepší stav životního prostředí! A když už ten odpad vyprodukujeme, tak ho třiďme – má to smysl!