Zelený Zátopek – jak se řeší udržitelnost na natáčení velkofilmu?

Trvalá udržitelnost a třídění odpadu se dnes řeší napříč všemi oblastmi lidské činnosti – výjimkou by tedy neměl být ani film… Ale jak je to doopravdy? Řeší se odpad a prevence jeho vzniku na natáčení filmů? Samosebou.cz se vydalo na průzkum rovnou ve velkém stylu – podívali jsme se na filmový plac českého velkofilmu „Zátopek“. Tak jak že to je s ekologií na tom filmovém place?

Produkční Alžběta Noll má za sebou natáčení filmu, na který se můžeme už brzy těšit v kinech, filmu na motivy života Emila Zátopka. V rámci své pozice vedoucí produkce měla mimo jiné na starosti i zajištění „zelenějšího placu“ – tzv. green set.

Alžběta se „zelenějším podmínkám“ při natáčení filmů a další audiovizuální produkci věnuje také ve své magisterské práci a je v dnešní době jednou z mnoha, kdo se touto problematikou zabývají.
Case study z natáčení „Zátopka“ mimo jiné prezentovala na workshopu zaměřeném na zelené natáčení v České televizi.

Každý člen štábu obdržel na začátku natáčení znovupoužitelnou lahev. (Zdroj: Samosebou.cz)

Jak se v ČR řeší třídění odpadů a trvalá udržitelnost na filmovém place? 

Přípravy: dvakrát měř, jednou řež 

Podle Alžběty je klíčová už samotná příprava, která by se ideálně týkala získání grantů a dotací, jež by mohly pomoci zelenějšímu natáčení – protože ekologická řešení a adaptace na ně něco stojí. Bohužel žádné dostupné granty ani dotace v průběhu příprav filmu dostupné nebyly, bylo tedy nutné si s green setem poradit bez financí.

Osvědčila se možnost barterových spoluprací – u „Zátopka“ šlo například o spolupráci s hudebním festivalem Metronome. Ten zapůjčil velké množství zálohovaných kelímků, které štáb na place využíval místo jednorázových plastových.

Už během příprav se dbá na třídění odpadu v kanceláři a již v této fázi se zajišťují první nákupy – v tomto případě např. praktických znovupoužitelných láhví na vodu, které byly rozdány štábu.

Není od věci myslet udržitelně i při tisknutí podkladů: papíru se nelze vyhnout při řešení smluv a scénáře, nicméně další materiály, jako například tzv. call-sheety (každodenní celodenní plán se všemi přesuny a kontakty na celý štáb), lze posílat celému týmu pouze elektronicky, když to nelze, opět je třeba zkontrolovat počty a tisknout jen nejnižší nutné množství.
Důležité je také o zelenějším place informovat předem a včas celý štáb.

Odpad se třídí i na tzv. natáčecích lokacích 

Zajištění kontejnerů na třídění odpadů na lokace je další důležitou volbou, která většinou není nákladnější než zavážení běžných popelnic na směsný odpad (ceny se ovšem mohou lehce lišit dle lokace).
Je třeba počítat s odpadem, který vzniká nejen během samotného natáčení, ale také při přípravách lokace a při její likvidaci.

Očekávání versus realita aneb umí lidé třídit? 

Během prvních natáčecích dní měla Alžběta na place možnost otestovat řešení, která navrhla, a zjistit, zda realita odpovídá vytyčenému plánu.

Ukázalo se, že v zápalu práce docházelo k třídicím kiksům – převážně pokud šlo o papírový odpad. V kontejneru na papír častokrát skončily i použité tácky a kelímky (mastný a jinak znečištěný odpad z papíru) či zdánlivě papírové kelímky, které ovšem obsahují povoskovanou vrstvu, a třídit se tak nedají.

Štáb na place využíval zálohované kelímky místo jednorázových. (Zdroj: Samosebou.cz)

Při natáčení je klíčový catering

Spolupráce cateringu je podle Alžběty klíčová. Snaha o eliminaci jednorázového nádobí bohužel často naráží na praktické problémy.

Jedním z nich je nedostatek peněz např. na najmutí lidské síly navíc, která by se starala o porcelánové či jiné omyvatelné nádobí. Limitujícím faktorem často bývá také nedostatek místa na lokacích a nevyhovující podmínky – třeba v cateringové mobilní kuchyni, karavanech atd. není obvykle prostor na skladování či sušení velkého množství nádobí. V potaz se musí vzít i to, že porcelán je těžký a křehký a hůře se převáží. Za ztracené, rozbité či jinak poškozené kusy se platí.
Někde podmínky pro umývání nádobí prostě nejsou – např. lokace v přírodě nebo v hůře dostupných terénech, kde vyvstává kromě logistiky problém i se zajištěním tekoucí vody.

Alžběta navíc během natáčení v teplých letních dnech narazila metodou „pokus–omyl“ na nevýhody moderní alternativy jednorázového nádobí – kompostovatelné jednorázové nádobí má totiž při vyšších teplotách tendenci se roztékat a omyvatelné nádobí catering nestíhal v průběhu dne průběžně omývat, štáb ho většinou použil jen jednou, podobně jako u jednorázového nádobí.

Problematika vody na place se neomezuje jen na kelímky. Do vlastních láhví si totiž štáb musí mít co čepovat. Důležité je zajistit fontány s vodou, a to na co nejvíc míst na place (štábní stan, plac, komparzní stan, kostymérna, craft). Zde je úskalí v připojení k elektřině – ne každá lokace pak v návaznosti na to může mít k dispozici svoji vlastní fontánu.

Ubytování a doprava aneb občas i paradoxy 

Během natáčení bývá zvykem svážet štáb najatými auty, do kterých se běžně vejde 6–7 osob. Při snaze být co nejekologičtější to bohužel pro některé členy štábu znamená, že musí vstávat o trochu dřív, neb jejich „pick up“ předchází vyzvednutí jejich kolegů – často se tak lidé rozhodli raději jet svým vlastním autem. Takto paradoxní situaci se podařilo vyřešit např. při natáčení v Brně, kam valná většina členů štábu a herců jezdila z Prahy vlakem.

Díky praktickým zálohovaným kelímkům, se spotřeba plastů na natáčení výrazně snížila.
(Zdroj: Samosebou.cz)

Jak by se natáčelo v ideálním světě…? 

Podle Alžběty by na velkém natáčení, jakým nepochybně „Zátopek“ byl, měl být tzv. environmental steward (nebo „green steward“), tedy osoba, která zajistí, aby byl celkový chod natáčení od příprav až po výsledný film co nejvíce udržitelný.
Jenže i zde narážíme na hranice rozpočtu – hrubým odhadem by denní práce takového člověka znamenala cca 3 500 Kč/den.

Finance by výrazně pomohly i zelenějšímu cateringu, jak se u filmu mile říká, „keťásku“. Lepší catering znamená v tomto případě další extra autobus, který má dostatek úložného prostoru a podmínky pro „běžné nádobí“, včetně sušičky a myčky.

A hudbou budoucnosti jsou pro Alžbětu i další kroky, které začínají být běžné na hollywoodských setech, jako jsou agregáty využívající šetrné energetické zdroje nebo elektroauta pro štáb.

Nový film v režii Davida Ondříčka vypráví životní příběh české sportovní legendy Emila Zátopka. (Zdroj: Youtube.com/Totalfilm.cz)

Je každopádně obdivuhodné, že se i čeští filmaři v lokálních podmínkách snaží myslet na přírodu. A za Samosebou.cz držíme všem těm snahám na cestě za větší filmovou udržitelnost palce!