Mirai: je třídění odpadu jeho Achillova pata?

Tentokrát probereme, jak třídí hudebníci. Jak se třídí na turné nebo během nahrávání desky? Přemýšlejí dnes muzikanti o trvalé udržitelnosti a jak svou troškou přispět do mlýna naší přírodě? A dá se napsat písnička o třídění odpadu? O tom všem s tím nejpovolanějším – s Miraiem Navrátilem.

Co „kapelní“ život a třídění odpadu? Máte nějaké speciální požadavky, když někde vystupujete? Například žádné jednorázové kelímky, žádné jídlo v plastových obalech a podobně?

Doufám, že tím nezpůsobím faux pas, ale formu podávání jídla a pití v rideru nemáme.
Znám organizování fesťáků i z druhé strany barikády a nechci to pořadatelům komplikovat. Když jedeme dál a spěchá se, dostaneme někdy i plastový obal, ale i bez naší iniciativy je jídlo většinou na talířích, pivo ve sklenicích nebo ve vratných obalech.
Mám pocit, že tohle se za poslední dekádu hodně posunulo. Doma se třídit snažím, ale je pravda, že když je mejdan, tak se to někdy pomíchá…

Co kapela při nahrávání – řešíte nějak víc odpad, jídlo a pití?

S kapelou při nahrávání chodíme do restaurací a na svačinku máme většinou něco v igelitových pytlících a nějaký pití v petkách. Takže v podstatě plastový odpad.

Ale byl bych pokrytec, kdybych tvrdil, že se důsledně třídí. Většinou ve studiích máte jeden koš a doufáte, že tam je jen plast. Bůh ví, kam to potom hážou, jestli do směsného odpadu, nebo do plastu.
Nicméně spousta „bordelu“ se kumuluje v autě a já se pak většinou zastavím u popelnic a tam si to krásně roztřídím, kam je třeba.
V Praze mám kontejnery ve vnitrobloku, takže tam nezastavím, ale třeba ve Frýdku pěkně venku u cesty před domem.

A na turné? Třeba Terezie Vodička Kovalová (Zvíře jménem podzim a Vladivojna LaChia) nám prozradila, že se na cesty snaží vařit, mít vlastní láhev na vodu a krabičky na jídlo, a pakliže něco kupuje na benzinové pumpě, snaží se hledat veganské alternativy v obalech, které jsou co nejvíce eko. Co vy a cestování s kapelou?

Já jsem aktuálně v tréninkovém módu na takový 100km závod v Beskydech a ani koncertů není moc, takže benzinkový gastro zaplať pán Bůh vynechávám.

Měl jsem fáze, kdy jsem si i něco připravoval, ale na to jsem moc línej. (smích)
Spíš se najím doma a pak vydržím až na místo koncertu. Pokud nás na místě nečeká obložená mísa s gothajem a vysočinkou, tak jsem rád, že jsem to vydržel.
Když už něco padne na benzinkách, tak kluci dávaj docela hot dogy jen s tím papírovým obalem, tak snad je to dost eko. (smích)

Na turné, na festivalu nebo ve zkušebně – všude se dá samosebou třídit odpad. (Zdroj: REC.stage)

Sám jsi aktivní v projektu Recykluj objev, kde moderuješ medailonky s novými nadějnými muzikanty. Jak jsi se k tomu dostal?

Oslovil mě kamarád Milan Anděl, který nám pomáhal kdysi i s kapelou The Cornflakes, když nám bylo asi 16. To už je věčnost.
Vzhledem k tomu, že jsme pár let zpátky s kapelou posbírali nějaké ceny za objev, tak si myslím, že mu dávalo smysl, že budu u objevování nové fajn muziky právě já.
To, co si spousta z přihlášených kapel prožívá, jsem si prožil taky, a tak je to pro mě příjemná zkušenost. Zároveň mě to udržuje v kontaktu se scénou, která zatím třeba až tak není na očích.

Teď mimo prostředí kapely – co ty a domácnost? Řešíš trvalou udržitelnost na denní bázi, děláš nějaké krůčky, jako je třídění odpadu, kompostování a podobně?

Třídím odpad, ale řekl bych, že nekompostuju. Vlastně abych byl přesnej, vím, co byl kompost, když mi ho babička, kdysi dávala k obědu, ale definovat kompostování bych asi neuměl. Rychle si to vygooglím (tak už vím). Nekompostuju. (Smích)

Aha, to byl asi kompot (smích), snad tě babička nekrmila listím a odřezky staré zeleniny. Třídíš odpad od malička, nebo v jaké životní fázi jsi začal a co tě k tomu vedlo?

Vím, že u nás doma, když jsem byl malý, se třídilo. Když jsem prožíval punkové roky na vysoké na kolejích, tak jsem si docela jistý, že se moc netřídilo, ale pak člověk trochu procitne a začne být trošku kultivovanější. Mám i paní na úklid, tak ta mi s tím trochu pomáhá.

Mirai už si díky Samosebou.cz nesplete kompotování s kompostováním a může se připravovat na podzimní turné. (Zdroj: REC.stage)

Znáš nějakou písničku (nemusí být česká), kterou máš rád a týká se lásky k přírodě, životnímu prostředí, nebo dokonce třídění? Myslíš, že se „klimažal“ a téma naší planety a životního prostředí nějak promítá do současné hudby?

Naše písnička 365 z první desky Konnichiwa. Myslím si, že budou interpreti, kteří se inspirovali Gretou, ať už s ní souhlasí, či ne. Tuším, že Miley Cyrus vydala tak rok zpátky nějaký eko song. Myslím, že jo.

Kdo obecně tě hudebně inspiruje?

Lidi, co mají vkus. Lidi, co se nebojí bořit stereotypy, a samozřejmě mám vztah ke kytarové muzice, takže když se v dnešním mainstreamu ještě někdy objeví nahrávka s kytarama, tak má lehkou výhodu.

Jaké máš plány na blízkou budoucnost sám za sebe a pak s kapelou?

Na podzim máme šňůru, která je přesunutá z letošního jara. Další jaro chceme jet dvě haly v Ostravě a Praze a na jaro 2022 máme takový smělý plán.

Tak to jsme tedy napjatí! Máš ještě závěrem nějaké doporučení, tip pro fanoušky – třeba jaký film tě v poslední době oslovil?

Díval jsem se v karanténě na Casa de papel jako všichni a teď rozkoukávám takovou sérii o Michaelu Jordanovi, který byl v dětství můj hrdina.

Vzkaz pro naše čtenáře Samosebou.cz?

Třiďte odpad a choďte na koncerty! A děkuji za rozhovor!

My taky moc děkujeme a držíme palce se všemi projekty a samosebou s tříděním!