Třídění a recyklace kovů v Česku
Kovové obaly sloužily ještě donedávna jen jako obalový materiál zejména pro energetické nápoje a pivo. Dnes tomu tak zdaleka není, jejich užití je v obalovém průmyslu mnohem pestřejší a hojnější. Jak jsme na tom s tříděním kovů a jejich zpracováním?
Podle nejnovějších dostupných informací z roku 2019 vytřídil každý z nás průměrně 13,9 kg kovového odpadu.
Roste také počet sběrných nádob – v polovině roku 2020 bylo na území České republiky k dispozici 53 000 nádob, kam můžeme třídit kovové odpady, oproti předchozímu kvartálu se jedná o nárůst o 21 000 nádob.
Kovy je ale možné vytřídit např. také ve sběrných dvorech, v některých obcích do nádob na třídění odpadu s jinými odpady (viz samolepky na kontejnerech, které informují o specificích třídění odpadů v dané obci) nebo např. v rámci speciálních akcí, jako jsou tzv. kovové neděle.
Celých 99 % vytříděných kovových odpadů putuje k recyklaci do hutí nebo speciálních aplikací.
Míra recyklace kovových obalových odpadů byla v roce 2019 okolo 60 %.
Co a jak správně třídit do nádob určených pro sběr kovového odpadu, prozradí Samosebou.cz! (Zdroj: Samosebou.cz)
Rok 2020 zatím láme rekordy v třídění kovů v Praze
O vzestupném trendu třídění kovových obalů ostatně vypovídá i rekordní množství vytříděného kovového odpadu do kontejnerů na kovy v 1. polovině letošního roku také v Praze.
Do července Pražané vytřídili 359 tun kovů, obzvlášť vysoké množství bylo vytříděno od dubna do června. Tento fakt zřejmě souvisí s vládními opatřeními zavedenými v souvislosti s pandemií koronaviru (např. omezená otevírací doba restaurací apod.), dle předpokladu navíc letos s největší pravděpodobností dojde k nejvyššímu meziročnímu nárůstu vytříděných kovových obalů. Vliv na tento vývoj bude mít jak pandemie koronaviru, tak rostoucí zájem obyvatel Prahy o třídění kovů a také větší množství sběrných nádob.
Pražské služby, které v hlavním městě zajišťují svoz odpadu, uvádějí, že v roce 2017 bylo svezeno 143,5 tuny odpadu z kovů, v roce 2018 to bylo 261,8 a v roce 2019 byl objem svezených konzerv, plechovek, tub a víček 421 tun.
Od roku 2016 došlo také k nárůstu počtu sběrných nádob z 53 na 1412.
Třídění kovů má vzestupnou tendenci v celé České republice
Rostoucí tendenci v třídění kovových obalů můžeme sledovat meziročně i v rámci celé České republiky. Rostoucí objem vytříděných kovových obalů je ovlivněn různými faktory, např.:
- dostupnější třídění – v obcích hustší sběrná síť kontejnerů na třídění kovů, příp. umožnění třídění do jedné nádoby spolu s jiným druhem odpadu;
- více výrobců používá jako obalový materiál kovy (poptávka ze strany spotřebitele, dostupnost a recyklovatelnost = optimalizace nákladů atd.);
- v roce 2020 působením koronaviru – lidé nakupovali potraviny tzv. do zásoby, které jsou často baleny do kovových obalů právě proto, aby dlouho vydržely;
- intenzivnější osvětou v této oblasti.
Na vzestupnou tendenci užívání kovových obalů reaguje také speciální program podpory rozvoje sběrné sítě pro kovy (více v článku Rozvoj sběrné sítě pro třídění kovových odpadů).
- Šroubovací uzávěry od nápojů i zavařovacích sklenic;
- nápojové plechovky;
- hliníková víčka od jogurtů (nikoliv z pokoveného plastu!);
- hliníkové obaly od potravin (ne kombinované);
- fólie od tavených sýrů či čokolád;
- prázdné kovové tuby od kosmetiky (pasty a krémů);
- kovové nádoby od aerosolů po kompletním vyprázdnění (spreje od laků na vlasy, šlehaček, antiprespirantů a deodorantů apod.);
- další celokovové předměty (trubky, hrnce, klíče, hřebíky, ešusy, příbory, hliníkové součástky, kancelářské sponky, ale i vany apod.).
Kovy můžeme vytřídit do sběrných nádob na kovy, do sběrných dvorů a také do nádob na třídění odpadu s jinými odpady (viz samolepky na kontejnerech). (Zdroj: Samosebou.cz)
Výhodou používání obalů vyrobených z kovů je, že je můžeme recyklovat za splnění určitých podmínek donekonečna, podobně jako je tomu v případě skla (třeba takový papír má životní cyklus omezený na 5–7 použití). I v případě zpracování kovového odpadu při výrobě nových produktů šetříme nejen primární suroviny potřebné při výrobě, ale také např. energie a emise.