Jak funguje nakládání s odpadem v zoo?

Věděli jste, že lidoopi umí odkoukat lidské chování a mohou se naučit sami třeba uklízet? A umí i třídit? Jak se nakládá s různým druhem odpadu, který v zoo vznikne? Co se změnilo a na co se v Safari Parku Dvůr Králové rozhodně podívat? To a mnohem víc prozradíme v rozhovoru s jeho ředitelem MVDr. Přemyslem Rabasem, který mimo jiné prozradil, že Dvůr Králové jako první mezi safari parky opustil využívání palmového oleje – v krmivech pro zvěř i v jídle pro návštěvníky!

Jaké je vlastně vaše oblíbené zvíře a proč?

Je těžké vybrat jedno zvíře a neurazit tím zároveň tisíce ostatních. Kamarádi vědí, že mám rád hrochy.

Jak se člověk dostane k ředitelování safari parku? Nějaký tip pro všechny, kdo by se podobnou cestou do budoucna chtěli vydat?

Od dětství jsem chtěl pomáhat ohroženým zvířatům, ale nepředstavoval jsem si, že to bude spojeno s funkcí šéfa zoo. Šestnáct let ředitelování v chomutovském zooparku a dalších osm roků v safari parku je dlouhá doba. Nicméně mě to stále baví.
Pro případné zájemce bych použil doporučení, která jsem kdysi dostal od pana profesora Zdeňka Veselovského, mimo jiné legendárního etologa a dlouholetého ředitele pražské zoo, a také od inženýra Josefa Vágnera, který pro změnu nasměroval safari park „do Afriky“ a léta ho vedl.
Práce v zoo je náročná a vydrží u ní jen ten, kdo o ni opravdu stojí. Pokud je ten zájem vážný, tak vydržte, nevzdávejte to a ono to dopadne.

Safari Park Dvůr Králové vedete už osmým rokem, změnil se nějak za tu dobu systém nakládání s odpadem, např. máte koše na tříděný odpad a podobné vychytávky?

Před osmi lety jsme se zaměřovali jen na vysvětlování nutnosti třídění odpadků, ale sami jako zahrada vlastně netřídili.
Velmi brzy po mém nástupu se u nás objevily nádoby na tříděný odpad se speciálním designem.
Pak následovala řada dalších opatření, cílených na snížení produkce odpadu. Nezapomínáme ovšem ani na další důležité okolnosti udržitelnosti vlastní existence a na co nejmenší zatěžování životního prostředí.

V Safari Parku jsou nádoby na tříděný odpad se speciálním designem. (Zdroj: Simona Jiřičková)

Řešíte nějak koncepčně waste management, hledáte udržitelná řešení a snažíte se nějak edukovat i návštěvníky, aby po sobě nezanechávali nepořádek?

Kromě dnes již přirozeně akceptovaného třídění považuji za velmi důležité zmíněné snižování produkce odpadu.
Byli jsme první mezi zoologickými zahradami, kde se podařilo, a je to především díky firmě Safari Gastro, zavést systém vratných kelímků na nápoje. Sníží se tím produkce odpadu, ale zároveň zlepší reklama parku a zvýší příjmy.
Následovalo vyřazení plastových brček a jejich nahrazení papírem.
Zvažujeme i další materiály, které nebudou zatěžovat životní prostředí.
Posledním krokem bylo zavedení vratných kelímků na kávu. Stále více také tlačíme na dodavatele, aby se v dodávkách pro safari park zbavovali redundantních plastů a dalších typů odpadu v obalech.
Opomenout nechci ani to, že jsme – opět jako první mezi českými zoo – opustili výrobky s palmovým olejem, a to nejen v rámci restauračních zařízení pro lidi, ale i v krmení pro zvířata.

Jak je to v takovém safari parku s bioodpadem? Například se zbytky po krmení zvěře nebo s trusem, dá se obojí ještě nějak zpracovat (kompost, na zátop apod.)? A děláte to v rámci parku, nebo spolupracujete se specializovanými zařízeními?

Máme schválené dočasné úložiště hnoje, kterého pochopitelně produkuje náš park velké množství. Od nás jej pak přebírají zemědělci k dalšímu zpracování.

A posunul se i v tomto směru waste management?

Zvláštním příkladem nakládání s biologickým materiálem jsou uhynulá zvířata. Ta dříve většinou končila v kafilerii. Dnes se v podstatě vše předává preparátorům k dalšímu zpracování pro muzea, školy a vědecké instituce z celého světa.
To považuji za velmi dobrý příklad vysoce efektivního nakládání s bioodpadem.

Co návštěvníci a odpad, jsou např. zodpovědnější než dříve, vnímáte nějakou změnu?

Všude kolem sebe pozoruji změnu k lepšímu. Netvrdím, že by to nemohlo být ještě lepší, ale ten pokrok vnímám.
Když jsem před lety v obchodě odmítal plastový pytlík na pečivo či zeleninu, tak na mne nechápavě koukali a snažili se mě přesvědčit, že si jej vzít mohu, že je zdarma. Dnes to již nikoho nepřekvapí, mnoho lidí si nosí vlastní pytlíky z textilu a řada obchodů je sama nabízí.

A co taková zvířátka a odpad, vnímají ho nějak? A jak k němu přistupují?

V přírodě je to již dávno jiné a velmi dobře zařízené. Co je pro jednoho odpad, stává se pro jiné druhy vítanou surovinou.
Ryby v jezeře nepohrdnou živinou z trusu hrochů, řada koprofágních bezobratlých likviduje obrovské množství vyprodukované hmoty, mrtvá těla zvířat likvidují mrchožrouti.
Mohou to být jak nám známí specialisté typu hyen nebo supů, tak i příležitostní mrchožrouti, jako jsou orli, lišky, jezevci, krkavcovití a podobně. Zbytek pak dočistí červi, brouci a je „zkrámováno” a to je dobře.

Nestačí odpad pouze správně třídit a recyklovat, důležité je i snižovat samotnou produkci odpadu, proto v Safari Parku zavedli systém vratných kelímků u občerstvení. (Zdroj: Simona Jiřičková)

Nedávno médii proběhla informace, že v Abú Zabí pomáhají sbírat odpad a házet ho do košů papoušci žako a vrány indické – lze naučit např. lidoopy třídit odpad?

Zvířata lze naučit velmi mnoho. Naše orangutanka Žaneta sama odkoukala od ošetřovatelů, jak se zametá, vytírá nebo myje sklo.
Ale jinak to zavání drezurou a tu já u zvířat nemám rád. Ať si ten nepořádek uklidí, kdo jej způsobil.

Jak se promítá celosvětová epidemie koronaviru do chodu Safari Parku? Museli jste přijmout nějaká opatření k ochraně zvířat, která jste předtím nikdy nezažil a nemusel řešit? Můžete uvést konkrétní příklady?

Tak krize postihla nějakým způsobem všechny a nevyhnula se ani našemu Safari Parku.
Museli jsme chránit naše zaměstnance. Zařídit, aby se co nejméně dostávali do styku s kolegy z jiných oddělení například v šatnách či při stravování.
Stejně jsme ale museli chránit i všechny primáty. Stále k nim nemají přístup cizí osoby, ošetřovatelé používají roušky a velmi důkladně dezinfikují vše, s čím přichází citlivá zvířata do kontaktu.
Na jaře nám velmi chyběli návštěvníci. To se odrazilo i v ekonomice. Naštěstí jich přišlo dost v létě a také nám pomohl zřizovatel parku, tedy Královéhradecký kraj.
A nezapomněli na nás ani příznivci Safari Parku z řad veřejnosti, ti mimořádně podpořili nejen náš tradiční program adopcí zvířat, ale také novou hravou kampaň „Pozvi zvíře na jídlo“, v jejímž rámci mohou uhradit vybraným druhům ze Dvora Králové denní dávku krmení.

Jaké jsou v letošní trošku zvláštní postpandemické sezóně u vás novinky? Něco, na co byste nalákal nebo chtěl upozornit návštěvníky?

Pro letošní rok jsme toho připravili opravdu hodně. Návštěvník jistě ocení otevřené výběhy s vodním příkopem u gepardů či hyen.
Nedávno jsme rekonstruovali pavilon Ptačí svět, kde vedle haly napodobující nížinný deštný les v Kongu vznikl ještě suchý kaňon madagaskarského pohoří Makay s fosami, řadou ptáků nebo kriticky ohroženými želvami paprsčitými, které se tu po roce poprvé rozmnožily.
Novotou září i postupně obnovovaný pavilon Vodní světy, kde vznikly tři zcela oddělené podvodní světy s četnými živočichy afrických jezer a řek, nová nádrž pro jedinečnou murénu síťovanou či terária pro varany a kobry.
Mláďat je velmi mnoho. Třeba i v africké vesničce najdete řadu nových nočních zvířat. Komby, noháč, kaloni a podobně.
Díky nedávno otevřené expozici nosorožců a hlavně dokončenému pavilonu žiraf je park atraktivní po celý rok.

A co Safari Park Dvůr Králové a plány do budoucna, jaké jsou? A chystají se i nějaké novinky v oblasti třídění odpadu nebo práce s trvalou udržitelností?

To je nekončící téma. Zvyšovat počet sběrných nádob na tříděný odpad, zlepšovat nakládání s ním a především primárně snižovat produkci odpadu. Jsem rád, že máme co ukazovat i kolegům z jiných zoologických zahrad.

Samosebou.cz drží palce a děkujeme za rozhovor!