Třídit sklo má nekonečný smysl!
Každý z nás může použité sklenici od jogurtu nebo přesnídávky vdechnout nový a vlastně nekonečný život. Sklo je totiž dokonalé! Aby také ne, když ho můžeme recyklovat donekonečna! Pokaždé navíc může vypadat úplně jinak a sloužit zcela odlišnému účelu. Jednou bude součástí lustru, příště sklenicí na okurky, jindy zase láhví na víno nebo třeba vázou – jako chameleon! A taková kočka s devíti životy mu nesahá ani po kotníky. Vítejte v křišťálově krásném světě skla.
Sklo – nejzdravější obal na potraviny a nápoje
Výrobky zůstávají v hygienickém a bezpečném obalu ze skla čerstvé a uchovávají si po dlouhou dobu svoji chuť.
Na rozdíl od jiných obalových materiálů je totiž sklo nepropustné a inertní – tzn., že sklo do výrobku neuvolňuje žádné látky, stejně tak zabraňuje průniku látek do výrobku zvenčí a nic nepropouští ven.
Obaly vyrobené ze skla nepotřebují žádné chemické úpravy vnitřních stěn k tomu, aby ochránily obsah.
Sklo nepropouští plyny. To znamená, že ve skleněných lahvích si minerální voda uchová velmi dlouho obsah oxidu uhličitého. Také proto je minimální trvanlivost minerální vody v PET lahvích asi o 40 % kratší než u minerální vody v lahvích ze skla.
Práce se sklem je krásná, ale náročná. Při výrobě skla se musí dodržovat přesně stanovené technologické postupy. (Zdroj: Vetropack)
Sklo – obalový materiál nejšetrnější k životnímu prostředí
Sklo se vyrábí z přírodních materiálů (je 100% přírodní): z písku, sody, dolomitu, vápence a samozřejmě ze střepů. Bez ohledu na to, kolikrát se sklo recykluje, zůstává jeho kvalita nezměněna – sklo zůstává sklem.
Jak ale uvádí paní Bělohoubková ze sklárny Vetropack, v České republice se potýkáme s nedostatkem vytříděného skla, které bychom mohli recyklovat:
„Pro naši sklárnu jsou střepy zásadní, protože nejekologičtější výroba skloviny je právě ze skla recyklovaného. Skla z kontejnerů na tříděný odpad je v naší republice nedostatek, proto ho musíme dovážet ze zahraničí. Kdybychom měli poměr dodávek střepů vyjádřit v procentech, pak tuzemští dodavatelé střepů tvoří 77,14 % a zahraniční 22,86 %.“
Podle jejích slov přitom není potřeba nic jiného než vytřídit sklo do kontejneru na tříděný odpad a dodává: „Nevadí nám ani víčka a drobné znečištění, naše recyklační linky si s tím poradí.“ Sklo do koše nepatří!
Čím více skleněných střepů z odpadu bude použito k výrobě nového skla, tím ekologičtější bude celý výrobní proces.
Přítomnost recyklovaných skleněných obalů ve výrobě nového skla snižuje emise oxidů dusíku, oxidů síry, CO2 a spotřebu energie na tavení skla. Uspoří se tedy materiál a teplota v peci nemusí být tak vysoká – přetavení skla vyžaduje o 2–3 % méně energie na každých 10 % střepů, než kdyby se vyrábělo pouze z přírodních materiálů.
Pomozte sklárnám, pomozte přírodě!
Výrobci skla se potýkají s nedostatkem střepů, protože v České republice třídíme sklo pořád málo! Ve sklárnách tak musí skleněné střepy z vytříděného skla dovážet ze zahraničí a zbytek nahrazovat primárními surovinami. Nové sklo je přitom možné vyrobit téměř ze 100 % z recyklovaného skla a ke kontejnerům to přitom máme v průměru pouhých 91 metrů. Tříděním skla umožňuje každý z nás jeho recyklaci a pomáhá tak psát Příběh skla.
- O skle mluvíme jako o materiálu minulosti, současnosti a budoucnosti právě proto, že jej lze recyklovat donekonečna.
- Ještě nikdo nevymyslel zdravější a ekologičtější obalový materiál na potraviny a nápoje.
- Na třídičce umí: optická třídička prosvítit střepy a nevhodné položky odstranit.
Poradí si i s oddělením kovů od skla – proto nevadí víčka.
Laserová čidla umí střepy rozlišit podle barev. - Etikety, ale ani zbytky obsahu při recyklaci nevadí, protože při teplotě tavení (cca 1 600 °C) shoří.
- Největší úskalí při tavení skla představují materiály, které se běžnému sklu podobají. Nesprávně do kontejnerů na sklo lidé třídí například porcelán, bezpečnostní sklo, autosklo, sklokeramiku nebo třeba varné sklo apod. Takové materiály mají úplně jiné tavicí nároky – vyžadují vyšší teploty k roztavení.
Proto existují speciální rentgeny, které umí i tyto materiály odhalit a ty tak mohou být od „běžného“ skla odděleny.
Zpracování vytříděného skla v nový produkt sestává z celé řady procesů, stojí to ale za to! Tříděním a recyklací skla šetříme primární suroviny i životní prostředí.
Znáte Friends of Glass?
Společenství Přátelé skla existuje od roku 2008 a dnes má ve světě již téměř 220 000 členů, kteří se zavázali ke sběru skla pro lepší planetu a zdravější životní styl.
Toto hnutí založila Evropská federace výrobců skla (FEVE), což je mezinárodní neziskové sdružení zastupující výrobce skleněných obalů na potraviny a nápoje, flakónů na parfémy, lékovek, nádobek na kosmetické přípravky a skleněného stolního nádobí.
Mezi členy patří různé národní organizace, agentury, firmy i jednotlivci, kteří věří, že je sklo z hlediska udržitelnosti přínosné. Přidat se může každý z nás.
Šifra mistra třídiče: kam s papírovou krabičkou s průhledným okénkem?
Třídicí rébusy: kam třídit kovovou plechovku od oleje či sáček od rýže
Historie papíru: Jak a kde se vzaly papírové obaly?
Od středověku po nejnovější trendy využití odpadu z papíru
Třídění textilu v ČR – jak to bude s povinným tříděním?
Fast fashion, recyklační poplatek za oblečení a nařízení o ekodesignu