Únorové ekonovinky jsou světové!
Únorové ekonovinky jsou opravdu pestré. Hlavní roli hrají mikroplasty, designérka ze Slovenska i čeští vědci a jejich revoluční přístroj, který chce celý svět. Co se jim podařilo sestrojit a čím je tak jedinečný? Samosebou, že vše prozradíme v únorových ekonovinkách!
Mikroplasty v nás
Problém jménem mikroplasty je čím dál častěji medializované téma po celém světě. Maličké částečky plastů totiž pronikají doslova všude – tedy alespoň podle posledních výzkumů vědců tomu tak je, a to doslova.
Mikroplasty byly totiž nalezeny i v placentách matek, které vyživují děti v děloze.
Velikost těchto mikročástic byla cca 0,01 mm, jedná se tedy o rozměr mikroplastových částic, které mohou projít až do krevního oběhu miminek. Zda se tomu tak děje, však nebylo potvrzeno.
První setkání malých dětí s mikroplasty probíhá pravděpodobně bohužel již u mámy v bříšku. (Zdroj: Instagram.com/theguardian)
Každopádně v placentě přítomnost mikroplastů potvrzena byla – ty se do těla žen dostaly zřejmě s jídlem, nápoji, skrze kosmetiku, ale i prostým dýcháním.
Studie, která vyšla v časopise Environment International, varuje, že přítomnost mikroplastů v placentě může mít nepříznivý vliv na vývoj dítěte, například na jeho imunitní systém.
Vědci nicméně varují před používáním plastových lahví, ze kterých již narozené děti často pijí. Takové děti prý polykají miliony mikročástic denně.
Můžeme nahradit plastové lahve a pomoci tak i přírodě?
Na trhu se prodávají i lahvičky skleněné nebo termohrnky. Děti také mohou velmi rychle pochopit pití z hrnečku nebo sklenice.
Co s mikroplasty dělat, už vědci neuvádějí. Nadále se však problémem mikroplastů zabývají, a až někdo přijde na to, jak na ně vyzrát, jistě to bude skvělá zpráva nejen pro lidstvo, ale pro celý svět.
Skvostný slovenský úspěch v tichomořských vodách
Mezi Kalifornií a Havají se nachází tzv. Velká tichomořská odpadková skvrna. Ta je tvořena tunami odpadků (zejména plasty a chemickými kaly), které plují nad i pod hladinou oceánu.
Odpadkové skvrny jsou po celé Zemi
Velká tichomořská odpadková skvrna je největší, ale není jedinou svého druhu. Celkem existuje takových útvarů šest. Další jsou v Indickém oceánu, v severním Atlantiku, ve Středozemním moři, v jižní části Tichého oceánu a v jižním Atlantiku. Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska a Vietnamu.
K odstranění Velké tichomořské odpadkové skvrny zatím nepadlo definitivní rozhodnutí, likvidace tak obrovského množství znečištění je samozřejmě extrémně náročná věc.
A právě nápad, jak na to, byl oceněn v architektonické soutěži Grand Prix Award for Innovation of the Sea.
Autorkou futuristické plovoucí stanice, která nese název Osmý kontinent, je slovenská designérka Lenka Petráková.
Osmý kontinent je designový skvost s prostým cílem – navrátit světovým mořím a oceánům „průzračnou čistotu“. (Zdroj: Facebook.com/lidovky.cz)
Stavba, která zatím nebyla realizována, má za úkol filtrovat zbytky plastů nasbíraných z vody a přetvářet je na recyklovatelný materiál.
Stanice počítá také s výzkumným střediskem, které by mělo umět využívat energii jak z mořských proudů, tak i ze slunce.
V návrhu je i skleník, kde by mohly být pěstovány rostliny, jimž nevadí slaná voda.
Stavba je technicky dokonale propracovaná. (Zdroj: Facebook.com/aasarchitecture)
Ačkoliv je projekt Osmý kontinent opravdu majstrštykem co do architektury i do funkčnosti, úplně nejlepší by bylo, kdybychom takové projekty vlastně vůbec nepotřebovali. A proto třiďte odpad – má to smysl!
Bod pro české vědce – zrecyklují odpady všeho druhu!
Toto se českým vědcům opravdu povedlo! Po osmi letech výzkumu představili unikátní recyklační technologii, která umí zpracovat téměř jakýkoliv odpad.
Nově sestavený přístroj dokáže rozložit plastový odpad, pneumatiky, ale třeba i netříděný komunální odpad zpět na základní suroviny. Ty je možné znovu průmyslově zpracovat.
Celý systém je bezemisní, ziskový, a nabízí tak velmi světlou budoucnost v globálním problému, kterým je právě hromadění odpadu.
Hromadění odpadu je celosvětový problém, i kvůli kontaminaci, kterou často při nesprávné manipulaci, skladování a likvidaci představuje. (Zdroj: youtube.com/ERVOECOodLOGeco)
Jeden takový stroj umí zpracovat cca 15 tun komunálního odpadu denně, což odpovídá množství odpadu, které za den vyprodukuje asi 10 000 domácností.
Přístroj českých vědců se od ostatních „konkurenčních“ odlišuje tím, že umí zpracovávat jakýkoliv odpad obsahující organickou složku, a to i kontaminovaný či smíchaný dohromady.
Cena tohoto zařízení je asi 70 milionů korun a v provozu jsou zatím 3 takové stroje: jeden na Mostecku a dva v Asii. Zájem o tuto unikátní českou technologii už prý ale projevil celý svět. Bravo, to si zaslouží palce nahoru!
Únorové ekonovinky sice nezačaly zrovna pozitivně, ale o to lepší informací skončily. Už teď se nemůžeme dočkat těch březnových. Zůstaňte s námi, sledujte Samosebou.cz a v mezičase třiďte odpad, má to smysl!