Březnové ekonovinky z hlubin moří i z korun stromů

V březnu se podle pranostik leze za kamna. My však raději vylezeme a vydáme se na Ukrajinu za nápaditým využitím opadaného listí stromů. Pak si oblékneme masky a šnorchly a ponoříme se na pozorování mořské trávy, která si vyhlédla vskutku zajímavého soupeře – plastový odpad. A když už v té vodě budeme, tak tam i zůstaneme a zanalyzujeme si mikroplasty v Severním ledovém oceánu.

Otočme list – budiž papír!  

Listopad je sice ještě daleko, ale jaro už je skoro za rohem a právě na jaře se na stromech začínají objevovat první poupata listů. A takové listí může mít zanedlouho cenu zlata!

Začněme tím, že každé roční období má něco do sebe. Na jaře se připravuje zahrádka, v létě se seká tráva a v zimě se odklízí sníh. Na podzim tak zbývá neoblíbený úklid spadaného listí. Nasbírané hromádky pak končí v lepším případě na kompostu, v horším se pálí.  

Valentin Frečka, mladý ukrajinský student, se ovšem rozhodl, že je čas na změnu. Se spadaným listím začal s pokusy o výrobu celulózy, kterou by bylo možné následně využít při výrobě papíru.  
I tento nápad přišel, jako spousta jiných skvělých myšlenek, v ten nejméně očekávaný moment: při sběru hub. Právě tehdy si totiž mladý student uvědomil, že má listí podobnou strukturu jako sláma či tráva.

Papír? Co je papír? Listí jedno zlaté! Na Ukrajině vyrábějí papír trvale udržitelně!
(Zdroj: Twitter.com/EuromaidanPress)

Vyrobený papír není čistě bílý, nicméně se skvěle hodí jako materiál pro výrobu papírových plat na vejce, jako balicí materiál, ubrousky či toaletní papír. Vhodný je i pro výrobu eko pytlů a květináčů.

Všechna sláva: vivat mořská tráva!  

V boji proti znečištění získalo moře nečekaného spojence. Nová vědecká studie potvrdila, že mořská tráva, rostoucí v plytkých vodách pobřežních oblastí Středozemního moře, dokáže sama o sobě zachytit ročně téměř 900 milionů plastových částic.

Otázkou zůstává, zda si sbíráním plastového odpadu nezadělává samotná mořská tráva na problém, což studie prozatím neobjasnila. Jedno je však jisté.
Kromě absorpce oxidu uhličitého, vylučování kyslíku a samotného faktu, že se jedná o útočiště pro stovky druhů ryb a dalších živočichů, získává mořská tráva „sběrem“ plastového odpadu další pozitivní funkci.

Mořská tráva je past pro plasty! (Zdroj: Twitter.com/H2ORadio)

Když si jde oblečení zaplavat…

Že jsou mikroplasty makroproblémem, není v dnešní době asi moc potřeba připomínat. Nejinak je tomu v případě Severního ledového oceánu, kde vědci nyní analyzovali vzorky, které získali pod hladinou na různých místech v této oblasti.            

Jednou z otázek, která je předmětem bádání, je, co je příčinou tak vysokého množství mikroplastů v mořích – kde se berou?          

Vědci nyní přišli se zajímavou analýzou, ze které vyplývá, že většina zdejších mikroplastů pochází z našeho oblečení. Jak je to možné?

Podle výsledků výzkumu se s největší pravděpodobností jedná o mikroplastové částice z polyesterových vláken, která se do zdejší oblasti dostávají odpadními vodami. Znečištění způsobuje praní oděvů vyrobených právě z polyesteru a jiných syntetických vláken.           
Další teorií vědců je, že část zdejších mikroplastových částic přivál vítr z jihu. 

Ať je to jakkoliv, jisté je, že se mikroplasty bohužel stávají čím dál větším problémem všech moří i oceánů a pronikají do potravních řetězců živočichů právě prostřednictvím vody, půdy, ale také vzduchem.

ZNAČNÉ ZNEČIŠTĚNÍ MOŘÍ A OCEÁNŮ ZPŮSOBUJÍ MIKROPLASTY Z ODPADNÍCH VOD.
(ZDROJ: TWITTER.COM/PLASTICPOLLUTES)

Čas běží tak rychle, když se člověk začte do ekonovinek, které hýbou světem, že?
Ale nezoufejme, protože hned v dubnu se můžeme těšit na další nášup zajímavých událostí ze všech koutů světa. A samosebou, že už teď je nač se těšit!