Littering a litteringové chování v ČR – jak jsme na tom?
Odhodit, neodhodit, odhodit, neodhodit – je snad samosebou, že bychom odpadky neměli pohazovat jen tak. Littering a litteringové chování je globálním problémem, který je předmětem různých výzkumů. Jak jsme na tom v České republice v článku na Samosebou.cz!
V ČR máme pro třídění odpadu skvělé podmínky, k barevným kontejnerům to máme průměrně něco málo přes 90 metrů – to je, co by kamenem dohodil. I přesto končí nemalé množství odpadu tam, kde nemá…
Zjednodušeně řečeno litteringem rozumíme odpad pohozený či ponechaný na místě, které pro něj není vyhrazeno.
Pojem littering pochází z anglického jazyka a v obecné rovině se jedná o odhazování odpadu. Je ale důležité rozlišovat mezi množstvím odpadu, kterého se člověk zbavuje (to označuje pojem „litter“), a mezi samotným chováním, jež vede ke vzniku odpadu (používá se pojem „littering“).
Jelikož u nás nemáme vhodný ekvivalent, zažilo se označení „littering“ pro odpad, který je odhazován. Pro chování, které k němu vede, používáme slovní spojení „litteringové chování“. [1]
Pod lupou: littering versus litteringové chování
Jak již zaznělo, jedná se o dvě odlišné věci.
U litteringu, tedy odpadu, který je odhazován, jsou typickým litteringovým odpadem cigaretové nedopalky (každou vteřinu jich skončí mimo odpadkové koše 300 kg!), žvýkačky, obaly od sladkostí a rychlého občerstvení, hygienické pomůcky apod.
Naproti tomu nelegální chování má za následek např. nepořádek v okolí sběrných nádob na tříděný odpad a odpadkových košů nebo vznik černých skládek. V tomto případě se jedná o objemný nebo domovní odpad.
Litteringové chování ovlivňují různé faktory, mezi které patří např. vnitřní motivace (morální a sociální nastavení), environmentální hodnoty a zvyky, vnější motivace (forma zákazů či příkazů), nástroje regulace v podobě pokut nebo také komunikační a informační kampaně.
Velmi důležitou roli v litteringovém chování hrají také tzv. situační proměnné. Jedná se např. o dostupnost sběrných nádob na odpad a jiných možností, kde odpad odložit (sběrné dvory, místa zpětného odběru apod.).
V souvislosti s behaviorálními faktory a litteringovým chováním bylo publikováno mnoho studií. Vyplynulo z nich například, že míra litteringu má rostoucí tendenci v místech, kde se pohozený odpad již vyskytuje, a také na místech, kde chybí nádoby pro sběr odpadu. Důležitým faktorem je také jejich vzdálenost – čím je nižší, tím je littering menší. Dalším důležitým faktorem jsou sociální normy (tlak společnosti) a osobní normy.[2]
Studie zaměřené na littering v České republice
Systém EKO-KOM se snaží identifikovat efektivní nástroje, které by vedly ke snížení litteringu pocházejícího z obalů, ale také usiluje o podporu úklidu litteringu spojeného s obalovými odpady. V souvislosti s litteringem je také cílem ověřit možnosti materiálového využití obalových odpadů.
Užitečným zdrojem informací jsou studie zaměřené na analýzu volně pohozeného odpadu na území ČR, které se zabývají i možnostmi podpory subjektů, jichž se littering týká.
O litteringu slyšíme častěji poslední dobou, tento fenomén konzumního života společnosti byl ovšem předmětem bádání výzkumníků již v 70. letech minulého století. Dříve bylo cílem zjistit množství a složení pohozeného odpadu, dnes se analýzy soustředí čím dál více na litteringové chování, hledání vhodných nástrojů a způsobů regulace litteringu.
Analýza litteringu: EKO-KOM a ETC Consulting
První ucelená studie zaměřená na littering se na našem území realizovala v letech 2007–2008. Tu prováděl EKO-KOM ve spolupráci s firmou ETC Consulting.
Terénní šetření probíhalo ve městech, obcích, CHKO, silnicích, na zastávkách MHD nebo třeba v okolí čerpacích stanic.
Metodika byla rozdělena na 10 hlavních skupin materiálů (např. plasty, sklo, kovy, papír, nápojové kartony, bioodpad, žvýkačky atd.) a 53 látkových podskupin, do kterých byl roztříděn sebraný materiál.
Nejdůležitější byla četnost výskytu konkrétního druhu odpadu, jeho hmotnost a objem.
Sběr se po určitém časovém úseku opakoval.
Cigaretové nedopalky jsou typickým představitelem litteringu. Kromě toho, že nepůsobí esteticky, je průměrná doba jejich rozkladu 15 let a uvolňují se z nich do půdy navíc toxické látky. (Zdroj: Pixabay.com)
Ve městech a v obcích litteringu dominoval cigaretový odpad (hmotnost, objem, počet kusů), v CHKO to byl zejména plastový a hygienický odpad, dále sklo, papír a kovy. Z hlediska hmotnosti tvořil plastový odpad 36 %.
Nejčastěji se v sebraných vzorcích objevovaly obaly od sladkostí a pochutin následované mikrotenovými sáčky, kelímky a nápojovými obaly.
V CHKO tvořil hygienický odpad 16 % hmotnosti.
Podrobněji o výsledcích výzkumu v článku Littering je problém nejen estetický, ale i ekonomický!.
Jak se littering a litteringové chování lidí u nás od té doby změnily?
Aktuálně probíhá nová studie litteringu ve spolupráci společnosti EKO-KOM a Univerzity J. E. Purkyně
Cílem studie probíhající od roku 2020 je ověřit, zda a jak se v jednotlivých lokalitách změnila skladba pohozeného odpadu, a také získat informace, na jaké skupiny výrobků bude potřeba se zaměřit.
Ve studii dojde také ke změně metodiky tak, aby popsala littering, který vzniká na území celé České republiky. Tyto změny budou zaměřeny především na výběr sledovaných oblastí.
Řešitelský tým aktuálně probíhající nové studie zaměřené na littering definuje pojem takto:
„Littering je úmyslně nebo neúmyslně pohozený, ponechaný nebo vlivem přírodních procesů (např. vítr či voda) zanesený odpad v urbanizovaném nebo přírodním prostředí a také v blízkosti dopravní infrastruktury mimo místa určená pro sběr odpadů (nádoby, odpadkové koše apod.), u něhož původce nejeví aktivní snahu o sběr a který má negativní vliv na životní prostředí.“
Díky nově získaným poznatkům o příčinách litteringového chování bude možné lépe cílit na prevenci a současně vyhodnotit možnosti využití pohozeného odpadu k materiálové recyklaci. Výsledky studie by měly být zveřejněny na podzim roku 2021.
A proč littering nedělat? Důvodů je celá řada, o tom někdy příště. Jedním z nich je ale třeba doba rozkladu odpadu. Některý by po nás mohla uklízet naše praprapraprapravnoučata nebo jiné civilizace.
Littering je globální problém. Po celém světě se hledají způsoby, jak litteringovému chování předcházet. (Zdroj: Samosebou.cz)
Až se vydáte ven, nezapomeňte se rozhlédnout kolem sebe. Jinak pohladí pohled do čisté přírody a jiný dojem v nás zanechá pohled na pohozené odpadky. A to se netýká jen přírody.
Stačí přitom tak málo – řídit se heslem „Co si přineseš, to si odneseš“, vždyť to máme opravdu kousek. Díky třídění navíc umožňujeme materiálovou recyklaci odpadu, která šetří primární zdroje, přírodu a životní prostředí.
Třiďte odpad, vždy a všude, má to smysl!
[1] Zdroj – článek z časopisu: Odpady č. 2/2021 [online]. Radnice i organizátoři akcí se mohou zapojit do nejnovější studie litteringu v Česku; únor 2021, [cit. 27. 4. 2021]. Dostupné z: https://www.odpady-online.cz/casopis-odpady-radnice-i-organizatori-uklidovych-akci-se-mohou-zapojit-do-nejnovejsi-studie-litteringu-v-cesku.
[2] Podrobněji v online článku Časopis Odpady: Radnice i organizátoři úklidových akcí se mohou zapojit do nejnovější studie litteringu v Česku (zdroj viz výše).