Rozkvetly nám květnové ekonovinky!
Příroda po dlouhé zimě ožívá a začíná hrát všemi barvami. Sluníčko začíná vlídně hřát. To je ideální čas sednout si někde u příjemného moku a začíst se do nejčerstvějšího výběru zajímavých ekozpráv ze světa. Tentokrát se mrkneme na vizionářský boj umělé inteligence s odpadem, poradíme, jak ušetřit nebo si vydělat nějakou tu kačku recyklací odpadu, a putování zakončíme v hlubinách oceánů a moří.
Umělá inteligence bojuje proti znečištění odpadem
Léto a turismus, to nejsou jen opálená těla, moře, hory, slunce nebo přírodní pozoruhodnosti. Turismus je zároveň i velkým generátorem odpadu.
To si velmi dobře uvědomují i v oblíbených letoviscích na jihu Anglie. A přicházejí se vskutku neobvyklým, a přitom vlastně geniálním řešením.
Novým komplicem pro boj s nadměrným odpadem se totiž stanou chytré technologie!
Tyto moderní technologie nejprve zmapují nejproblematičtější místa. Získaná data následně poslouží místním úřadům pro efektivnější umístění kontejnerů, plánování úklidů ulic a různých informačních kampaní pro návštěvníky. O jaké technologie půjde?
The cities of of Bournemouth, Christchurch, and Poole in Britain will use #drones to manage litter in a pilot program with @hubbubUK, @EllipsisEarth, and @McDonaldsUK. #Data and #AI-powered analytics will determine can placement, street cleaning, and more. https://t.co/nHyX3m0qVZ pic.twitter.com/Fg6jR9U8da
— Smart Cities Connect (@smartcityc) April 7, 2021
Ohlídá oblíbená letoviska před litteringem umělá inteligence?
(Zdroj: Twitter.com/SmartCitiesConnect)
Odpad budou z výšky monitorovat drony, na zemi je pak budou doplňovat kamery. Dalšími pomocníky budou mobilní aplikace či monitorovací vozidla.
Získaná data „přežvýká“ umělá inteligence, která pak určí konkrétní typ a původ znečištění.
Díky tomu vznikne cenná „odpadová mapa“.
Výhodou pro místní radnici zůstává navíc fakt, že z její pokladny na projekt nepůjde ani libra. Celý nápad je totiž financován státem jako pilotní projekt určený pro další rozvoj.
Podobný případ s využitím umělé inteligence se již loni osvědčil v italském městě Sorrento, kde se podařilo snížit produkci odpadu o 45 %. Nedopalky z cigaret končily v koši dokonce o 69 % častěji! Stačila přitom pouze lepší komunikace s veřejností, s majiteli obchodů a restaurací a strategické rozmístění barevných kontejnerů a popelníků po městě.
Jak vydělat na recyklaci plastového odpadu?
Třídit plasty je hračka, vždyť k nejbližším sběrným nádobám na tříděný odpad to u nás máme průměrně cca 90 metrů!
A teď si zkusme představit, že zanedlouho bychom si mohli plastový odpad sami recyklovat a navíc si tím i přivydělat! To je pěkná motivace, ne?
Představme si, že náš plastový odpad jednoduše z pohodlí domova proměníme pomocí 3D tiskárny v něco užitečného. Například v dekoraci, dárky, doplňky pro dům i zahradu nebo hračky, hry či třeba obuv. Fantazii se meze nekladou!
Ale jak na to?
Této nové metodě se říká „distribuovaná recyklace a aditivní výroba“. Toto slovní spojení označuje proces, při němž vzniká výrobek postupným nanášením tenkých vrstev na sebe.
Profíci jej zkráceně nazývají „DRAM“.
Blíží se doba, kdy si doma jednoduše vyrobíme z plastového odpadu pomocí recyklobota dárek pro babičku? (Zdroj: Youtube.com/Joshua Pearce)
Postup je takový, že se umytý plastový odpad rozdrtí na částice pomocí skartovačky nebo granulátoru pro průmyslový plastový odpad.
Následně přeměníme takto nadrcené plasty pomocí recyklovače, což je vlastně hardwarové zařízení s otevřeným zdrojovým kódem, na vlákno. A toto umělé vlákno pak můžeme jednoduše využít pro 3D tiskárny.
Dalším možným způsobem je použití tavených částic, které lze využít přímo k 3D tisku.
Aktuálně je již vyvinuta široká škála produktů s otevřeným zdrojovým kódem, které metodu DRAM umožňují. Ke zpracování odpadu z plastů můžeme využít nejen již zmíněné drtiče, ale i recyklační roboty, fúzovaná vlákna a fúzované 3D tiskárny. Tak tomu říkáme DRAMatická změna směru v nakládání s plasty!
Dokument o znečištění oceánů plastovým odpadem
Kdo si dnes občas nezapne nějakou tu streamovací platformu, jako by snad ani nebyl. Každý den nám tyto služby nabízejí nepřeberné množství nových trendy seriálů, reality-show, filmovou tvorbu nebo třeba dokumenty.
Aktuálně je jedním z nejsledovanějších dokumentů „Seaspiracy“, který pojednává o komerčním rybolovu a jeho dopadech na oceány a moře. Jedním z negativních dopadů je mimo jiné i postupné narušování a ničení mořských ekosystémů.
Podle tvůrců filmu je většina (celkem 46 %) veškerého plastového odpadu v oceánech tvořena rybářskými sítěmi a dalším vybavením, které se využívá pro komerční rybolov. Autoři v dokumentu poukazují na to, že největšími znečišťovateli tak nejsou jednorázové plasty (například brčka, PET lahve či sáčky), jak se doposud uvádělo.
All plastic in the oceans is harmful to marine life, but one type of plastic pollution is especially deadly - Fishing gear.
— seaspiracy (@seaspiracy) April 5, 2021
Why is it more deadly?
Fishing gear is designed to catch and kill marine life, and it continues to do that even when it is abandoned or lost at sea. pic.twitter.com/OxdGaT9O1u
Dokument o dopadech lidské činnosti na oceány a moře, který si servítky nebere – to je Seaspiracy! (Zdroj: Twitter.com/seaspiracy)
Dokument vyvolává řadu otázek a nutí diváka k zamyšlení. Rozhodně jde o něco, co by žádnému milovníkovi dokumentů, přírody a bohaté mořské fauny a flóry a nemělo ujít!
Kdo by to byl řekl, že se v květnu z jižního pobřeží Anglie dostaneme přes domácí 3D tiskárny až do hlubin znečištěných moří, že? Ale takový už život bývá – plný překvapení! Zůstaňme tedy alespoň občas u některých zažitých jistot a rituálů. Třeba u třídění odpadu. Jak víme – je to snadné a má to smysl!