Srpen plný horkých ekonovinek!

Začátek měsíce věstí pravidelně jednu jistotu: zbrusu nové ekonovinky! Tentokrát se vydáme za oceán do USA nahlédnout do právě budované největší továrny svého druhu, která rozhodně stojí za pozornost! Naší pozornosti by neměl uniknout ani tým českých vědců a jejich úsilí o výrobu ekoroušek a ekorespirátorů. A naše srpnové putování zakončíme poněkud netradičně šetřením uhlíkové stopy v kyberprostoru. Tak jdeme na to!

Pohonné hmoty z plastového odpadu

Plastový odpad představuje stále větší globální problém.

Tuto skutečnost si velmi dobře uvědomují i v USA, kde ve státě Georgia plánují stavbu unikátní továrny, která bude umět odpad z plastů zpracovat na palivo a další chemikálie.

V americké Georgii roste nová továrna na přeměnu plastového odpadu na pohonné hmoty a vosk. (Zdroj: Twitter.com/Sustainable Plastics)

Rozložitelné roušky a respirátory

Koronavirus už nás nějakou tu dobu pěkně trápí a v mnoha oblastech činnosti značně omezuje. Dopady viru jsou nejen zdravotní a ekonomické, ale i ekologické. 

Nezřídka můžeme narazit na odpad v podobě použitých roušek nebo respirátorů, a to nejen ve městech, ale také pohozených v přírodě. Roušky i respirátory jsou přitom vyráběny zejména z polypropylenu, který se pozvolna rozkládá desítky let. 

Rouška, která se rozloží na kompostu? Díky týmu liberecké univerzity je to samosebou! (Zdroj: Twitter.com/Seznam zprávy)

Tomu chce nyní udělat přítrž Technická univerzita v Liberci, která přišla s inovativní novinkou: rouškami, které se v přírodě rychle rozloží.

A jak to celé funguje?
Celá myšlenka je postavena na využití kyseliny mléčné, kterou můžeme jednoduše nahradit polypropylen. 

Nanotextilie vyrobená z kyseliny mléčné funguje na podobné bázi jako polypropylen, a proto ji lze spojovat klasickým laserovým svařováním. 

Technologie výroby tak zůstává zachována a nemusí být nikterak složitě upravována.
A to nejlepší? Použitou roušku můžeme jednoduše vyhodit na kompost!

Děkovné e-maily? Ne, děkuji!

Nově zveřejněný britský výzkum zjistil, že zbytečně zasílané „děkovné“ e-maily významně zatěžují uhlíkovou stopu každého z odesílatelů.

Jedná se přitom o e-maily, u kterých by zásadně nevadilo, pokud by „neodešly“. Zpravidla jde o poděkování, přání hezkého večera nebo víkendu, ocenění obsahu e-mailu apod.

V souvislosti s výzkumem tak vyvstává otázka, zda je nutné podobné e-maily vůbec zasílat a namísto toho raději neulevit maličko životnímu prostředí.

Touto problematikou se zabývá kampaň „Think before you thank“ jednoho z britských poskytovatelů energií. 
V rámci této kampaně bylo například vyvinuto rozšíření pro vyhledávač Google Chrome s názvem „Carbon Capper“. Tento nástroj upozorní odesílatele, který se chystá odeslat e-mail o méně než čtyřech slovech, zda je opravdu nutné takový e-mail poslat.

Zbytečné děkovné e-maily představují zbytečnou ekologickou zátěž. Děkujme raději osobně! (Zdroj: Twitter.com/OVO Energy)

A než se člověk naděje, máme tu konec srpnových ekonovinek. Tak si užívejme léta! A třídění odpadu nejen v srpnu zdar!