Třídím jako Diva: jak to vypadá a funguje na skládce odpadu?

Já jdu prostě do všeho po hlavě! Tentokrát to bude téma pro mě dosti netypický – kdo hádal, že budu psát o skládkách a skládkování, trefil se! Měla jsem totiž jedinečnou možnost mrknout na skládku odpadu a dozvědět se něco o tom, jak tyhle zařízení fungujou! Mám radost, že tyhle zajímavosti můžu sepsat a předat dál – takže ponor do světa skládek odpadu právě začíná…

Začneme hezky popořádku, jednoduchou otázkou: Kdo ví a umí popsat, co je skládka odpadu?
Věřím, že byste to dali levou zadní, ale pro jistotu: Skládka označuje místo vyhrazené k ukládání směsnýho komunálního odpadu. Velmi stručně řečeno.
Problematika skládek je legislativně ošetřena, na úvod jen stručně zmíním, že nedávno vstoupila v platnost nová odpadová legislativa, která se tématu skládkování věnuje; podrobněji na konci článku.
Snížení množství odpadu končícího na skládkách může dost dobře ovlivnit přístup každýho z nás! Představte si takovou pěknou odpadkovou pyramidu otočenou vzhůru nohama. Nejvíc bychom se měli snažit využít následující možnosti:

• Předcházení vzniku odpadu
  Tak tady je dobrý si promyslet, co a proč budeme kupovat (fakt to potřebujeme? Vážně tolik? Nejsou ekologičtější varianty?). I takový malý kroky každýho z nás se počítají. Tyhle úsporný kroky mají pozitivní vliv na životní prostředí, přírodu a na snížení uhlíkový stopy.
• Příprava odpadů k opětovnému využití
  No tohle zná podle dlouhodobých statistik nejmíň přes 70 % Čechů a není tím myšleno nic jinýho než třídění odpadu.
  Nejlíp ještě doma roztřídit odpad na jednotlivý složky – papír, plast, sklo, kovy a nápojáče – a pak je pohodlně vytřídit do příslušných barevných kontejnerů, příp. na sběrné dvory.
• Recyklace odpadu
  Tady ale pozor, hned na začátku uvedu na pravou míru pojmy, který si mnoho z nás plete: my doma nerecyklujeme, ale třídíme a recyklace odpadu probíhá ve specializovaných zařízeních! Samotná recyklace je souborem kroků, který jsou potřebný k tomu, aby bylo možný vytříděný odpad proměnit v „nový zboží“.
• Jiné využití odpadu
  Ne všechen odpad je z různých důvodů možný recyklovat, ale přece jen ho ještě můžem využít například energeticky.
  V zařízeních pro energetický využití odpadu (ZEVO) z nich můžeme vyrobit třeba teplo.
• Skládkování odpadu
  No a to je ta poslední možnost, kam by měl směsný komunální odpad směřovat.

Čím víc vyprodukovanýho odpadu vytřídíme, tím míň směsnýho odpadu poputuje na skládky. Předcházení odpadu a jeho třídění dává smysl!

Jaký jsou pravidla skládky?

Přísný! Skládka, to není jen tak! Na rozdíl od černých skládek to není náhodně vzniklá hora odpadu… Na budování a provoz skládek existují přísná, legislativně ošetřená pravidla. 
Takže fakt ne, skládka není, jako když týden hážu špinavý oblečení přes židli, dokud ji úplně nezasypu. Tohle má pravidla a řád!

Mezi základní ustanovení pro provoz skládek patří například, že…

• skládky v první řadě nesmí ohrožovat veřejný zdraví obyvatel a taky životní prostředí; nevyhovující skládky u nás proto byly postupně uzavřeny; 
• skládky se musí stavět v místech s vhodným podložím a musí být dobře zaizolovaný, aby nic neprosáklo do okolí.
  K izolaci se používají speciální fólie, bentonit (to je ten matroš, co se používá taky jako kočičí písek), ale taky se používají geotextilie a vrstvy jílu.

Tak takhle nějak vypadá skládka odpadu! Ve zdánlivým chaosu panují přísná pravidla a i po zakonzervování se skládky důsledně monitorují! (Zdroj: Samosebou.cz)

Není skládka jako skládka – jaký jsou typy skládek?

Aby to nebylo tak jednoduchý, skládek je navíc víc typů, a zas znova, prostě proto, že ne každý typ odpadu se může házet „jen tak“ někam. Jablka s hruškama nemíchat…

Skládky pro ostatní odpad (S-OO)

Tam ukládáme odpad, který není nebezpečný. Slouží prostě k ukládání takových těch nejběžnějších druhů odpadu a takový skládky jsou zabezpečený proti únikům znečišťujících látek do okolí. U nás jich je cca 170.

Skládky na inertní odpad (S-IO)

Tohle cizí slovíčko říká prostě to, že tady se jedná o typ odpadu, který obvykle nemění podobu – nepodléhá žádným fyzickým, biologickým, a dokonce ani chemickým změnám.
Tenhle druh odpadu není nebezpečný, nejčastěji jde třeba o suť, zeminu nebo podobný stavební odpady, o kterých jsem mimochodem psala v článku Kam se stavebním odpadem?.

Skládky na nebezpečné odpady (S-NO)

Tyhlety skládky slouží k ukládání nebezpečnýho odpadu hlavně z průmyslu, ale také z obcí, a mají ty nejvyšší bezpečnostní pravidla, aby do okolí nemohlo nic nebezpečného uniknout. Někdy se dokonce některý druhy nebezpečnýho odpadu zalívají do skla nebo betonu, hustý, co? Takových máme v Česku na 30. 

Jak se skládkuje? Pravidla jsou přísná

Jak to na takový běžný skládce komunálního odpadu funguje?
Svozový vůz dojede na určený místo, kde vyklopí nashromážděný odpad. O zmenšení jeho objemu se postarají speciální vozy, tzv. kompaktory, které odpad rozhrnou a udusají.
Každá denní vrstva odpadu se pak zasype zeminou, aby kolem nepoletovaly kousky smetí. Tahle vrstva navíc pomáhá, aby byla skládka kompaktní a držela tvar.

Když se skládka naplní, musí se tzv. rekultivovat.

Co je rekultivace skládky odpadu?

Cílem tohoto dlouhodobýho a náročnýho procesu je vlastně uvedení místa poznamenanýho naší činností do souladu s okolím. Skládka musí mít určitý tvar, v jejím okolí musí být vytvořeny podorniční a orniční vrstvy a musí být oseta a osázena zelení.

Součástí rekultivačního procesu je taky následná péče o zakonzervovanou skládku, kterou provází celá řada činností: její obsah musí být dokonale izolovaný a právě po uzavření a zakonzervování skládky probíhá několik let její důkladný monitoring.
Analyzují se podzemní vody; pokud dochází k průsaku, musí být tato voda odčerpána, monitoruje se stav tělesa skládky, provádí se údržba zeleného krytu a také se několik let jímají vznikající bioplyny, které slouží k výrobě energie.

Co se stane, když se skládka naplní? Řádně se zakonzervuje a ještě několik let se monitoruje třeba stav podzemních vod a jímají se bioplyny. (Zdroj: Samosebou.cz)

Budoucnost skládek odpadu? Snad černá!

Odpady a jejich vyprodukovaný množství jsou čím dál diskutovanějším tématem po celým světě.

V rámci Evropské unie, ale i České republiky se slova proměňují v činy, a tak se snahy o efektivnější nakládání a využívání odpadu promítly do legislativy.
Jejím cílem je právě tlak na odklon odpadu ze skládek, a tedy zvýšení míry jeho materiálovýho využití zejména ve formě recyklace, příp. formou energetickýho využití.

A že jsou ty cíle ambiciózní! V roce 2035 bychom měli recyklovat 65 % komunálního odpadu a na skládky by mělo putovat maximálně 10 % komunálu!

Jedním z nástrojů nový odpadový legislativy je například postupný zvyšování poplatku za skládkování odpadu, který poputuje na skládku.
Pro občany to bude znamenat změnu tzv. skládkovacího poplatku, který se bude odvíjet od hospodaření obce s odpady.
Cena za tunu uloženou na skládku totiž vzroste ze současných 800 Kč až na 1890 Kč v roce 2029.

Jedním z cílů nový odpadový legislativy je, aby obce více edukovaly a motivovaly občany v oblasti nakládání s odpady.

To by mělo vést k minimalizaci množství vyprodukovanýho odpadu, zejména toho, který skončí bez dalšího využití v odpadkovým koši a následně v popelnici, a tedy bez možnosti dalšího materiálovýho využití.

Takže třiďte odpad, má to VELKÝ smysl! Začíná to doma tříděním, to se ví.