Svěží vítr listopadových ekonovinek nadupaných plasty
Listopad bývá občas nevyzpytatelný. Ráno se jen tak tak vměstnáme do péřovky, kterou odpoledne můžeme zahodit a jít v tričku. Jedinou životní jistotou tak zůstávají pravidelné ekonovinky na Samosebou.cz! Tentokrát jsou ve znamení plastového odpadu.
V půdě pod mikroskopem vědců ČVUT se dějí věci, které mají celosvětový význam. Že se do PET lahví nevejdeme? Ale kdeže, stačí zavřít dveře! Listopadový ekotrip zakončíme ve Francii, kde se chystají zatočit s různými druhy jednorázových plastových obalů.
Mikroplasty v půdě – kde se berou a kam až se dostanou?
Nedaleko středočeských Nučic nedávno odstartoval unikátní výzkum ČVUT, který si klade za cíl jediné – odhalit přítomnost malých plastových částic v půdě a následně sledovat jejich další cestu, případný rozpad a i to, kam až se vlastně mohou dostat.
Mikroplasty jsou obecným označením různých úlomků plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů. Podrobněji v článku Krize s makroplasty a mikroplasty vyžaduje systémové změny.
Vědci ČVUT se zaměřili na zemědělská pole, kde je zastoupení malých plastových částic obzvláště veliké.
Zdroje plastů na polích jsou totiž velmi specifické. Nejde jen o zbytky odřených pneumatik z traktorů, ale i o zbytky plastových fólií z balíků sena nebo fólie, které se používají pro přikrývání jahod nebo chřestu.
Nezanedbatelnou roli hrají i komposty a čistírenské kaly.
@SoplasITN first bootcamp started with keynote from Dr. Pieter Fiener, followed by introduction of all its 14 Early Stage Researchers and their respective projects. Hosted across seven countries by 20 partners this #MSCA #Horizon2020 project shall work on #microplastic pic.twitter.com/XW71hnLbXW
— Soplas (@SoplasITN) September 14, 2021
Jak se „sejí“ mikroplasty? Vědci, včetně těch z ČVUT, tomu chtějí přijít na kloub! (Zdroj: Twitter.com/SoplasITN)
Pro výzkum si vědci ČVUT vybrali pole, které je lemováno malým potokem. Proč právě takové místo?
V okolí potoka je pouze orná půda. Když tedy zaprší, část vody se vsákne do země a část steče do potoku. Voda odplavuje všechny částice z půdy, tedy i ty plastové.
Vědci tak mohou analyzovat, jakým způsobem se mikroplasty pohybují, kde se zachytávají, jak se v půdě rozkládají a podobně.
Vzhledem k tomu, že mikroplasty se v půdě mohou chovat jinak v rámci jednotlivých klimatických a půdních podmínek, je český výzkum součástí mezinárodního projektu SOPLAS (SOil – tedy anglicky půda, PLAStic), který zkoumá mikroplasty v půdě v různých lokacích v Británii, Německu, Španělsku a v Nizozemsku. Data se budou porovnávat a měla by dát vzniknout komplexnímu matematickému modelu transportu a akumulace mikroplastů v půdě.
Trvale udržitelné přístřešky z PET lahví?
Vzhledem k tomu, že znečištění životního prostředí plastovým odpadem je bez diskuse jedním z nejhlavnějších environmentálních problémů dnešní doby, přicházejí společnosti s čím dál originálnějšími nápady, jak narůstající plastový odpad využívat.
Jedním takovým jsou i přístřešky pro stolování vyrobené kompletně z upcyklovaných PET láhví, které nedávno představila jedna americká společnost.
Jedná se vlastně o „stavebnici“, která je kompletně tvořena plastovými lahvemi, které se do sebe dají vzájemně zaklesnout. Tím jsou jakousi provizorní náhradou cihel. Jednu „kabinu“ tvoří dva tisíce lahví a vytváří zázemí až pro čtyři osoby.
Lze ji donekonečna sestavovat, rozebírat a přesouvat. I když s ní lze jednoduše manipulovat, odolá síle větru až 168 kilometrů v hodině.
A to nejlepší?
Jednoduchá technologie umožňuje postavit přístřešek doslova každému. Vypadá to, že se tak jedná o ideální řešení při katastrofických scénářích.
Přístřešek, nebo stavebnice pro dospělé? Ať tak, či tak, vskutku praktické řešení pro využití použitých PET láhví! (Zdroj: Youtube.com/Rensselaer Polytechnic Institute)
Plastové obaly na ovoce a zeleninu? Francie říká: „Non!“
Francouzské ministerstvo životního prostředí před nedávnem oznámilo, že od ledna příštího roku se v tamních prodejnách natrvalo přestane objevovat ovoce a zelenina v plastových obalech.
Ministerstvo tím podpoří zákon o cirkulární ekonomice, který má za cíl snížit používání jednorázových plastových obalů a podpořit jejich nahrazování jinými materiály a opětovně recyklovatelnými obaly.
Francouzské ministerstvo vydalo seznam 30 druhů ovoce a zeleniny, kterých se zákaz týká. Mezi „vyvolené“ patří například lilek, pórek, kulatá rajčata, jablka, banány či pomeranče.
Plastovým obalům na ovoce i zeleninu definitivně odzvonilo. Tedy alespoň ve Francii. (Zdroj: Youtube.com/News of the World)
Zákaz se prozatím netýká nakrájeného zboží a některých choulostivějších druhů ovoce.
I to by se však mělo do roku 2026 změnit.
Dle prvotních reakcí se prodejci nové legislativě brání a žádají její odložení. Dle jejich názoru je zákon vyhlášen moc narychlo, a není tak dostatek času se na změnu řádně a včas připravit.
Že to Francie s trvalým snížením jednorázového plastu myslí opravdu vážně, dokazuje i fakt, že s platností od tohoto roku zakázala plastová brčka, kelímky a příbory. Stejně jsou na tom i polystyrenové obaly.
Pro rok 2022 chystá navíc další kroky – jako je například zavedení pítek na veřejných místech, zákaz plastových hraček pro děti ve fastfoodech anebo zákaz plastových obalů na časopisy a noviny.
A už jsme u konce každoměsíčního putování za tím nejzajímavějším ze světa ekologie. Není to krásné skončit takhle v listopadu ve Francii?
Samosebou.cz se těší na další společné putování v prosinci!