Čipování sběrných nádob na odpad

Kdybychom mluvili o čipování popelnic před padesáti lety, kdekdo by si asi ťukal na čelo a tyhle zdánlivě utopické myšlenky smetl ze stolu. Jenže technologický vývoj nabral za tu dobu obrovské tempo, ještě nedávno lidé s údivem řešili čipování psů a jiných hospodářských zvířat, dnes už si bez čipů v moderních civilizacích život nedovedeme představit. A čipování „neutekly“ ani sběrné nádoby na odpad. Proč a jak se nádoby čipují, prozradí článek na Samosebou.cz.

Článek bychom mohli začít rčením „Účel světí prostředky“, kdy se i čipování nádob provádí z různých důvodů, respektive s cílem získat z čipů různé údaje.

Je ovšem důležité zmínit, že nezbytným předpokladem byl rozvoj internetu věcí (Internet of Things) a také vývoj přenosných výpočetních technologií. Díky tomu je možné sbírat přesnější a detailnější data.
A je tedy logické, že moderní technologie našly uplatnění i v oblasti produkce komunálních odpadů. Základní dělení je na dva směry: senzorické a RFID čipování.

Značení nádob čipy – senzorické měření

Jednou z dostupných technologií v ČR, která je zmiňována také v souvislosti s konceptem Smart City, jsou senzory pro měření hladiny zaplněnosti sběrných nádob na odpad.

Měření zaplnění sběrných nádob na odpad

V ČR jsou dostupné technologie, jež proměřují vzdálenost k hladině odpadu v nádobě díky infračerveným paprskům nebo ultrazvukovému signálu.
Obě zařízení dokážou stanovit průměrné zaplnění nádoby v celé ploše.

V senzorech jsou baterie a jejich životnost se pohybuje v rozmezí 3–10 let podle množství a četnosti odesílaných dat a také v závislosti na typu použité přenosové sítě. Baterie lze vyměnit.

Senzorické měření zaplnění sběrné nádoby může v praxi vypadat i takto. (Zdroj: Facebook.com/Zdeněk Hřib)

Měření dat a jejich odesílání

Základním cílem měření je míra zaplnění odpadových nádob, ale některé senzory umí změřit také teplotu uvnitř nádoby díky teplotnímu čidlu. V případě, že by mohla zvýšená teplota zapříčinit požár, informují o tom signálem.
Některé senzory mohou také pomocí triangulace určit polohu kontejneru; míra přesnosti závisí na typu používané přenosové sítě.
Senzory se zabudovaným gyroskopem umí rozpoznat převrácení, a tedy i samotný výsyp kontejneru.

Z hlediska odesílání dat umí senzory komunikovat obvykle prostřednictvím různých typů sítě: GSM, LTE (NB-IoT), speciální přenosové sítě SigFox či LoRa.

Zpracování a vyhodnocení dat senzorického měření sběrných nádob

Většinou dochází k vyhodnocování získaných dat prostřednictvím speciálních programů, které jsou obvykle součástí služby daného dodavatele technologií.
Software umí pracovat s aktuálními daty, dokáže také zpracovávat dlouhodobé statistiky a díky dalším nástrojům pak mohou být navrhovány nejlepší trasy pro svoz odpadu z daných nádob.

Získaná data pak mohou sloužit třeba k plánování četnosti a času svozu odpadů, to může vést k optimalizaci nákladů na zajištění svozu a zpracování odpadu v obcích.
Současně ale technologie může posloužit i ke kontrole skutečně realizovaných svozů nebo také k detekci ucpání vhozové šachty u podzemních či polopodzemních kontejnerů atd.

Evidence nádob pomocí RFID čipování – co to je a jak to funguje?

RFID čipování probíhá na základě rádiové frekvence, kdy čipy umístěné do nádob na odpad vysílají rádiové signály různé intenzity. Tyto signály jsou pak prostřednictvím sestavy antén přenášeny do příslušných zařízení.

Technologie RFID (angl. Radio Frequency IDentification) je postavena na různých transpondérech (čipech), které se liší jak velikostí, tak pracovní frekvencí. Intenzita rádiových frekvencí pak ovlivňuje využití čipů:

• LF (z angl. Low Frequency), příp. FDX: nízkofrekvenční čipy jsou načítány z malých vzdáleností (cca do 5 cm). Tyto RFID čipy se hodí, pokud jsou nasazeny na vyklápěči svozového auta.
• HF (z angl. High Frequency), příp. HDX: vysokofrekvenční čipy se často používají na plechových nádobách umístěných na vyklápěči.
• UHF (z angl. Ultra High Frequency): tyto čipy lze používat při načítání z větších vzdáleností, což může být i několik metrů.

Po očipování dochází k tzv. pasportizaci sběrné nádoby na odpad, kdy je přiřazena k určitému subjektu nebo stanovišti.

Sběrné nádoby je tak možné identifikovat a ve spojení s GPS souřadnicemi lokalizovat jejich polohu.

Čipy ve spojení s různými technologiemi a softwary umožňují i evidenci dalších dat, jako je například určení typu nádoby na odpad (druh výsypu, velikost), druh tříděného odpadu, kdo je majitelem.       

Díky moderním obslužným programům může řidič svozového auta také zaznamenávat data online (sběrná nádoba je poškozena, nebyla přistavena k výsypu, kolik v ní bylo odpadu apod.).

Zaznamenaná data má k dispozici dispečer, který může v reálném čase sledovat, jak probíhá svoz na dané trase. Tu může i měnit a vzdáleně tuto změnu nahrát řidiči svozového auta. Po ukončení svozu odpadu může dojít k vyhodnocení dat.

Ze systému je možné díky rozšířeným funkcím získávat informace o statickém či dynamickém vážení jednotlivých nádob nebo odpadu sebraného ve specifické části svozové trasy, mohou být pořizovány i fotografie či videozáznam atd.

Že je to jako v Matrixu?
Možná to tak působí, ale vlastně je to jeden z nástrojů, jak se přiblížit plnění konceptu Smart Cities, který má ve stručnosti vést ke zlepšení života obyvatel. Správné využívání moderních technologií navíc může pomoci efektivnějšímu hospodaření, které může mít i pozitivní dopad nejen na finanční stránku, ale také na přírodu a životní prostředí.