Jednorázové kelímky různých druhů – jak je to s jejich (ne)tříděním?

S chladnými dny přichází kromě těšení se na Vánoce i zvýšená chuť po dýňovém latéčku, čokoládě, svařáku a dalších teplých nápojích, které zahřejí i potěší chuťové pohárky při procházkách a různých venkovních společenských příležitostech. Jenže „kelímky všeho druhu“ jsou oblíbené i v létě na festivalech a rodinných a jiných setkáních. A až doslouží, bude z nich odpad – a že ho není málo! Právě proto bude v tomto článku na Samosebou.cz řeč o jednorázových kelímcích. 

Vychutnat si nápoje z jednorázových kelímků zvládáme hravě, někdy ale může být pořádným třídicím oříškem, kam použitý jednorázový kelímek správně odložit. Je jich totiž celá řada, až z toho jde hlava kolem…

Kam vyhodit jednorázové papírové kelímky?

Na úvod: obecně platí, že se u všech možných modifikací papírových kelímků používá vrstva, která zajišťuje jejich nepropustnost. Tato vrstva může být materiálová, ale i chemická.
Všechna tato řešení musí být v souladu s užitím pro tzv. foodcontact – styk s potravinami.

Bohužel ale představují kelímky s těmito úpravami v běžné papírenské recyklaci v ČR problém – pokud by se měly recyklovat jako součást sběrového papíru, pak by příměsi bohužel dávaly vzniknout nekvalitnímu papíru, který by jen těžko hledal uplatnění. Právě proto musí takové kelímky skončit ve směsném komunálním odpadu, kde mají však možnost být dále využity energeticky.

O jaké konkrétní jednorázové papírové kelímky jde?

Papírové kelímky s plastovou povrchovou úpravou tedy NEPATŘÍ do modrého kontejneru.
Tato vrstva totiž zaručuje kýženou nepropustnost, ale komplikuje recyklaci spolu se standardním papírem.
Papír společně s polyethylenovou, tedy plastovou vrstvou tvoří kompozitní obal, který patří do směsného odpadu.

Stejně tak tam třídíme i kelímky vyrobené z lakovaného papíru nebo s voskovanou povrchovou úpravou.

Běžně se vyrábějí tzv. termopapírové kelímky, které mohou mít více vrstev kvalitního papíru, a jsou tak vhodné na horké nápoje. I tyto kelímky patří do směsného odpadu.

Vyrábějí se ale také papírové kelímky z lepenky s povrchovou úpravou na vodní bázi.
Tyto jednorázové papírové kelímky je možné po vyprázdnění obsahu vytřídit do sběrných nádob na papírový odpad. 

Jednorázové plastové kelímky – kam s nimi?

Naopak pokud jsou jednorázové kelímky vyrobené z plastu, (PET plast, polypropylen), případně pokud se jedná o kelímky z polystyrenu (měkký, tvrdý), je možné je vytřídit do sběrných nádob na plastový odpad.

Alternativy jednorázových kelímků

Výrobci se snaží reagovat na vývoj na trhu, na přijatou legislativu, která podporuje ekologičtější řešení, a také na poptávku spotřebitelů, kteří čím dál častěji vyhledávají šetrnější varianty pro životní prostředí.

Jak naložit s kelímky s příměsí bioplastů?

Na trhu tak seženeme například kelímky vyrobené z přírodní celulózy (papíru) potažené vrstvou kukuřičného plastu PLA, které by měly být kompostovatelné v průmyslové kompostárně či bioplynové stanici (cca do 12 týdnů) a odbouratelné dokonce v přírodě.

Ovšem nejnovější výzkumy (například i analýza českého EKO-KOMu) poukazují na fakt, že k rozložení PLA jsou třeba řízené podmínky v průmyslových zařízeních, kdy je odpad  dlouhodobě vystaven speciálnímu režimu, při kterém dojde k jeho degradaci.

Kromě náročnosti výrobního a zpracovatelského postupu se jeví jako zásadní zjištění, že se polymer PLA sice rozpadne, ale nerozloží se zcela. A dostáváme se i k problému s plastovými mikročásticemi.

Ty se mohou chovat jako syntetické plasty a navíc představují kvůli své malé velikosti ještě větší hrozbu.
Mikroplasty a nanoplasty zatím neumíme účinně odstranit, navíc v tuto chvíli ani přesně nevíme, jaké dopady mají na zdraví lidí, zvířat a na ekosystémy.

Vypadá to, že tudy cesta nevede… Biologicky rozložitelné produkty navíc neřeší to zásadní – potřebu předcházet vzniku odpadu a návrat toho vzniklého zpět do oběhu v podobě materiálového využití.

Kam vyhodit bambusové jednorázové kelímky?

Podobně je tomu u bambusových kelímků, které mají také své mouchy. U některých typů byly po rozboru dokonce detekovány chemické sloučeniny (třeba formaldehyd), navíc mohou obsahovat syntetické pryskyřice.

Bioplastové kelímky z přírodního bambusu můžeme třídit do bioodpadu, ostatní s chemickými látkami patří do směsi.

Plastové kelímky třídíme do žlutých kontejnerů na plasty. (Zdroj: Pixabay.com)

Jedlé jednorázové kelímky

Novinkou a čím dál populárnější alternativou jsou jedlé kelímky. Ano, tyto kelímky můžeme, podobně jako zmrzlinové kornoutky, po vypití nápoje sníst!
Jedlý kelímek udrží i horký nápoj až 12 hodin, skoro hodinu vydrží křupavý, a dokonce zvládne i horké nápoje do 85 °C!
Na trhu se postupně objevují nové a nové typy jedlého nádobí, některé je zatím střeženo výrobním tajemstvím, jiné je vyrobeno například z otrub (odpadního materiálu, který zůstává při zpracování obilí), takový talíř je navíc výborným zdrojem vlákniny!
Tyhle kelímky bychom měli samozřejmě ideálně sníst, pokud to nezvládneme, mohou na kompost či do bioodpadu.

Jak ulehčit přírodě a nevzdat se horkých nápojů na cesty?

Odpověď je jednoduchá – nejlepší je nosit s sebou svoji nádobku na nápoje. Ať už půjde o znovupoužitelnou termosku, termohrnek, nebo i obyčejný hrníček či plecháček.
Někteří prodejci nabízejí i vlastní opakovaně použitelné nádoby.

Další možnost, pokud zrovna nemáme svůj hrníček s sebou, je alespoň nepoužívat plastová víčka (případně brčka, míchátka). A když potřebujeme nutně i tohle náčiníčko, měli bychom vše následně vytřídit do plastu. 

A poslední možnost, když to čas dovolí, je vypít si kávu přímo v kavárně, pěkně v teple a z keramického hrnečku. Často je to vlastně ta nejpříjemnější varianta nejen pro nás, ale i pro přírodu.

Třiďte odpad, má to smysl!