Jak se změnilo odpadové hospodářství? Co je ekodesign, prozradí Samosebou.cz v rozhovoru!

Jak se změnilo nakládání s odpady od počátků systematického sběru tříděných odpadů v ČR? Jaká je hierarchie nakládání s odpady a tipy, jak se podle ní zařídit v domácnosti? A víte, co znamená ekodesign obalů a jaký je nejčastější mýtus týkající se třídění odpadů? Více prozradí Hanka Hradecká, která se problematikou tříděného odpadu v ČR zabývá přes 25 let, v exkluzivním rozhovoru pro Samosebou.cz!

Hanka se věnuje obalům, resp. odpadům z obalů, jejich třídění a recyklaci již více než čtvrtstoletí. Posledních 23 let je součástí týmu autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která má za cíl využít a recyklovat odpady z obalů v co nejvyšší míře, zároveň ale takovými způsoby, které jsou příznivé pro životní prostředí a současně ekonomicky udržitelné.

Můžete nám představit svoji práci? Co přesně máte v rámci náplně práce na starosti?

Kdybych to hodně zjednodušila, tak učím lidi třídit odpad. V rámci pracovních povinností mám na starosti komunikační a vzdělávací aktivity směrované k průmyslu, řadu let jsem se podílela na kampaních zaměřených na třídění odpadů v domácnostech.

Poslední dobou se zaměřuji na podporu třídění ve firmách a konzultace k recyklovatelnosti obalů. Mám ráda upcycling, což je vidět i na náhrdelníku na fotografii.

Jak se změnilo odpadové hospodářství, resp. nakládání s tříděným odpadem za dobu systematického sběru tříděného odpadu v ČR?
To čtvrtstoletí rozvoje třídění odpadů bych klidně přirovnala k výchově dítěte (mám doma dva puberťáky). Změnila se i dostupnost třídění.

V počátcích měli obyvatelé ČR k dispozici několik stovek nádob na tříděný sběr odpadů, v současné době je to více než 640 tisíc! Nádoby má většina z nás doslova za rohem, průměrnou docházkovou vzdálenost jsme snížili na pouhých 90 metrů!

Z hlediska možností třídění odpadu máme opravdu velmi komfortní a dobře fungující systém. O rozvoji dotřídění a recyklace odpadů bychom si mohli povídat půl dne… zkusím to stručně: ročně se nám nyní daří vytřídit a předat k využití více než 970 tisíc tun obalových odpadů! Celkové množství využitého odpadu z obalů za posledních 25 let je 13 104 505 tun.

Důležitými pojmy v nakládání s odpady, resp. v přístupu k odpadu, je lineární a cirkulární princip. Oč se jedná a v čem se tyto přístupy liší?
Lineární přístup je takový, kdy se výrobky po spotřebování stávají odpadem bez dalšího využití. Cirkulární se oproti tomu snaží koloběh uzavřít. V praxi to znamená, že se snažíme co nejvíce odpadů využít, tj. vrátit do oběhu. V médiích jste se možná setkali s výrazem CEP (Circular Economy Package), což je soubor předpisů EU, které tento přístup zavádějí do praxe. U nás jsou tyto principy již zahrnuty v novelizovaných zákonech o odpadech i o obalech.

Princip oběhového hospodářství je v tom, že se snažíme co nejvíce odpadů znovu využít, tj. vrátit do oběhu. (Zdroj: Samosebou.cz)

V poslední době je kladen čím dál větší důraz na ohleduplný přístup k životnímu prostředí, kdy jedním z faktorů, jak může pomoci každý z nás, je třídění odpadu. Jaká by měla být hierarchie nakládání s odpadem?
Jak můžete vidět na obrázku, v první řadě bychom se měli snažit, aby odpad nevznikal. A když už vznikne, měli bychom se snažit ho znovu využít, popř. vytřídit a tak umožnit jeho recyklaci.

Odpad, který neumějí stávající technologie využít materiálově (recyklovat), je využíván energeticky. Spalovny odpadů jsou běžně napojeny na městské systémy vytápění a ohřevu teplé vody. A teprve odpad, který není možné využít, se ukládá na skládky odpadu.

Jak přistupovat k odpadu? Odpověď přináší infografika hierarchie nakládání s odpadem. (Zdroj: EKO-KOM, a.s.)

Setkala jste se s nějakými mýty týkajícími se nakládání s odpadem? Který je nejčastější? A je pravdivý, nebo proč si myslíte, že se mezi lidmi rozšířil?
Nejčastěji slýcháváme: „Kontejnerů na třídění je málo“ (jejich množství jsem již zmiňovala, v průměru k nim jdeme 3 minuty!) a „Odpad třídí málokdo“ (v současné době ho třídí 73 % obyvatel ČR). Mýty o třídění odpadů jsou vlastně spíše výmluvy těch, kdo odpad netřídí.

Napadají vás nějaké tipy na prevenci vzniku odpadu pro domácnosti?
Je dobré přemýšlet o odpadech už při nákupu v supermarketu, kupovat raději větší (tzv. rodinná) balení, pokud je tedy stihneme spotřebovat před expirací, nosit si svoji tašku na nákup.

Doma odpad pečlivě třídit a snažit se používat určité obaly opakovaně – typické jsou sklenice s uzávěrem, vaničky od zmrzliny apod.

Máte-li tvořivého ducha, můžete se pustit do upcyklace – řadu námětů najdete na webu Samosebou.cz.

Stejně tak se čím dál častěji mluví o tzv. ekodesignu obalů. Co si pod tím představit? A jak takový proces ekodesignu probíhá?
Tzv. ekodesign je vlastně snaha konstruovat a optimalizovat výrobky a především obaly tak, aby co nejméně zatížily životní prostředí. S tím úzce souvisí dopad obalů na odpadové hospodářství.

Na to navazují změny ve strategiích firem s důrazem na úpravu výrobků a jejich obalů, změny ve výrobním procesu, používání takových obalových materiálů, které umožňují snadnou recyklaci nebo opakovatelné použití obalů.

Jaká jsou pozitiva a negativa ekodesingu obalů?
Zhruba před třemi lety se nám podařilo zahájit diskuse s našimi klienty nad ekodesignem obalů, kdy společně hledáme, jak případně obaly upravit, aby byly snadněji recyklovatelné. Samozřejmě při zachování všech funkcí obalu: ochrana produktů, snadná manipulace – komfort při používání obalu, přeprava, prodej – marketingový nástroj. A v neposlední řaděnad jeho technickou proveditelností i množstvím informací, které na něm musí být uvedeny.

Je zajímavé propojovat svět těch, kteří obaly konstruují, s těmi, kteří se odpady z obalů snaží dále zpracovat na druhotnou surovinu a poté i recyklovaný výrobek.

Máte nějaký postřeh na závěr, něco, co byste díky svým znalostem chtěla k tématu odpadů dodat, vzkázat lidem?
Ráda bych vám poděkovala, že odpad třídíte. Během let se tato činnost stala přirozenou součástí našeho chování a prokazatelně tím přispíváme ke zlepšení našeho životního prostředí. Opravdu mě těší, že si více než tři čtvrtiny obyvatel ČR uvědomují, že třídění odpadů má smysl.

A ráda bych vás požádala, abyste při nákupech používali zdravý selský rozum. Bez obalů se neobejdeme, jejich funkce jsem již zmiňovala, mj. díky nim předcházíme vzniku food waste.

Často se setkáváme se zeleným marketingem, který může přerůstat i v tzv. greenwashing. Nenechte se proto zmást různými „eko“ nálepkami na obalech, které jsou ve skutečnosti velmi obtížně recyklovatelné.