Radek Drahný z KRNAPu: Co si do přírody přineseme, musíme si zase odnést.

Krkonoše jsou český ostrov tundry ve středu Evropy. Jde o výjimečné území, které se právem těší oblibě návštěvníků z celého světa. Právě tam totiž můžeme vidět neskutečně pestrou přehlídku přírodních úkazů a krás. Ovšem turistika s sebou nese také svoje stinné stránky – mimo jiné třeba odpadky. Jak řeší KRNAP ochranu přírody, uhlíkovou stopu, turismus a littering? To vše v rozhovoru s tiskovým mluvčím Správy Krkonošského národního parku Radkem Drahným na Samosebou.cz.

Můžete nám říct něco málo o KRNAPu: kdy a proč vznikl a nějaké zásadní okamžiky za dobu jeho existence?

Z hlediska odborného jsou Krkonoše unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor osídlují horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Druhově bohaté jsou také karové oblasti, vzniklé působením ledovců v minulosti.

Krkonošský národní park byl vyhlášen především pro ochranu jedinečné arkto-alpínské tundry na hřebenech, výrazné stopy zalednění a drsného klimatu, subarktická rašeliniště, rozsáhlé lesní porosty a horské květnaté louky. Ochranu si zaslouží pozůstatky vlivu skandinávského ledovce (glaciální relikty), jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo endemity zvonek český či vřetenovka krkonošská. Unikátem je také například endemické společenstvo – morušková kleč.

Krkonošský národní park má za dobu své existence za sebou řadu mezníků – výstavbu velkokapacitních rekreačních objektů, odborovou rekreaci, imisní kalamitu, rozvoj sjezdového lyžování, boom apartmánového bydlení.
Přes všechny tyto negativní vlivy se ale odborníkům daří uchovávat vzácnou přírodu Krkonoš v dobrém stavu.

Čím je práce v KRNAPu specifická?

Asi tím, že většina lidí si myslí, že naše práce je jen chodit na výlety do hor, a neskutečně nám to závidí (smích).
Realita je ale mnohem prostší. Málokdo si uvědomuje, že naše práce je víceméně kancelářská. A když už se dostaneme do terénu, tak se pracuje za každého počasí, ať pálí slunce, ať je mráz, nebo ať prší vodorovně.

Předpokládáme, že v rámci tak citlivého prostředí, jakým je jedinečná příroda v Krkonoších, je třeba v rámci turismu myslet také na ochranu přírody. Jak se tato problematika řeší v KRNAPu?

Z našeho pohledu je ochrana přírody na prvním místě. Ostatně nám to i ukládají naše zákony. Přímo zákon o ochraně přírody určuje, že jsme povinni zdejší křehkou přírodu uchovat pro další generace v současném nebo lepším stavu.
Na druhou stranu zde máme národní park, který je jedním z nejnavštěvovanějších na světě, a tento fakt koreluje se skutečností, že dnes průmysl cestovního ruchu víceméně živí celý široký region.

Máte pro turisty připravené nějaké tipy a návody na to, jak se v přírodě chovat?

Základní pravidlo – zákaz vstupu mimo značené cesty – se týká jen klidových území KRNAPu. Těch je osm a zjednodušeně řečeno se jedná o hřebenové partie Krkonoš, převážně nad horní hranicí lesa. Klidová území mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností.

V Krkonoších jsou nejproblematičtějšími místy vrchol Sněžky a sedlo u bývalé Obří boudy. Vzhledem k obrovskému počtu přestupků v těchto lokalitách jsme tam již druhým rokem museli instalovat ochranné sítě oddělující prostor pro návštěvníky od divoké přírody. Podobně problematickým místem je vyhlídka na Pančavský vodopád. I zde návštěvníci často nerespektují vyhrazený prostor a chodí se fotit na žulové skály.

Hovoříme tedy o problematice pohozených či zapomenutých odpadků – plastových či kovových obalů od potravin, papírových či vlhčených ubrousků a v poslední době čím dál tím častějších roušek a respirátorů.
V přírodě se odpadky rozkládají jen velmi pomalu – například papírový kapesníček se rozkládá 4 týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev 100 let.

Speciální kapitolou jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAPu. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje skupinu subjektů, které po národním parku mohou jezdit.
Jsou to mj. složky integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území je ještě omezenější a není povolen např. ubytovaným hostům.

Podobná situace je s cykloturistikou, kdy cyklisté mohou v národním parku jet jen po cyklotrase, která je k tomu vysloveně vyhrazena. Těchto cyklotras je dnes 461,5 km a bližší informace o možnostech cykloturistiky v KRNAPu a další užitečné informace najdete na webových stránkách parku.

Češi patří k velkým milovníkům psů, a tak si je s sebou logicky obvykle berou i na cesty do přírody, národní parky nevyjímaje.
Zatímco v české části Krkonošského národního parku platí „pouze“ povinnost mít svého psa pod jednoznačnou kontrolou, na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější.
Tam musí být pes v národním parku vždy na vodítku a s náhubkem.

Dalším nešvarem jsou kamenné pyramidy, budované turisty v kamenných mořích či v korytech říček. V krkonošské tundře půda zamrzá – rozmrzá – zamrzá – rozmrzá… už nějakých dvacet tisíc let. Tím se tady (a v Česku jen a pouze v Krkonoších) kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem.

Uvidíte je z výšky, když budete vědět, na co se dívat. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají.

Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, tak lidé mohou zničit za pár měsíců. Podobnou „landartovou“ či „stonebalancingovou“ aktivitu registrujeme i z koryt krkonošských potoků a řek. Pod kameny v řece žije spousta vodních živočichů (třeba larvy chrostíků), které jsou součástí fauny národního parku. Tím, že návštěvníci staví z říčního kamení mužíky, ničí těmto živáčkům jejich domov.

Kamenné mohyly vytvářené turisty ohrožují vzácné živočichy. (Zdroj: Facebook.com/ČT24)

Jak řešíte tzv. littering, tedy pohazování odpadků ve volné přírodě?

Snažíme se to řešit osvětou. Ostatně naše předloňská „odpadkoušová“ kampaň slavila velké úspěchy. I díky ní se o odpadcích v národních parcích začalo více hovořit.

Nejdůležitější je edukovat veřejnost v tom, aby se lidé v přírodě chovali zodpovědně. (Zdroj: Instagram.com/nenizverjakozver)

Vzhledem k tomu, že jde o národní park, není možné mít v KRNAPu odpadkové koše na třídění odpadu. Proč? A co tedy návštěvníkům v rámci prevence doporučit?

Odpadkové koše nejsou na území Krkonošského národního parku zcela záměrně. I v Krkonoších platí zásada, uplatňovaná ve většině národních parků v Evropě: „Co si do přírody doneseš, odnes si po sobě také zpět. Zbytky po tvé návštěvě do ní nepatří.“

V minulosti jsme koše na hlavních turistických trasách měli a jedním z výsledků bylo, že když se nevyvážely denně, pravidelně jejich obsah roznosili krkavcovití ptáci a drobné šelmy po okolí. Situace v terénu tedy byla z hlediska litteringu (volně se povalujícího odpadu) ještě o poznání horší než teď.
Pravidelný odvoz odpadků z území, které má 550 km² (a potřebný by byl každodenní – viz předchozí důvod), by s sebou přinášel značné finanční náklady, které lze eliminovat jednoduše tím, že si návštěvník svůj vlastní odpad odnese pěkně s sebou zpátky „do civilizace“.

Pravidelný svoz odpadků by navíc přidal další zátěž do již tak nepříjemně (na národní park) velkého zatížení automobilovou dopravou. V Krkonoších je cca 800 km turistických tras.
I kdyby je každý den objelo jen jediné nákladní auto, byla by tato zátěž pro krkonošskou přírodu značná.

Co si do přírody přineseš, to si taky odneseš! (Zdroj: Youtube.com/nenizverjakozver)

Máte pocit, že jsou turisté celkově ohleduplnější a zodpovědnější, vidíte v tomto směru změnu k lepšímu? Máte k tomu nějaké zajímavé poznatky nebo konkrétní čísla?

Naše zkušenosti ukazují, že valná většina návštěvníků Krkonošského národního parku si váží zdejší cenné přírody.
Přesto při obrovské návštěvnosti našeho území je i malé procento neukázněných návštěvníků velkým problémem. Rádi bychom proto na návštěvníky apelovali, aby se ve zdejší přírodě chovali jako hosté, s respektem k jejím obyvatelům. Jenom tak je možné, aby zdejší jedinečná příroda přežila.

Víte, jak se s odpadem vypořádávají zařízení, která jsou na území KRNAPu, nebo lidé, kteří tam žijí?

V souladu se zákony… Podniky separují a odpad vyvážejí. To samé občané.

V souvislosti s koronavirem zůstávali v uplynulých letech čeští turisté na dovolenou v ČR. Očekáváte i letos větší příliv turistů?

Doufáme, že už ne. Z nedávné analýzy dat mobilních operátorů vyplývá, že návštěvnost Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma je přibližně 3,8 milionu lidí, kteří zde dohromady strávili téměř 12 milionů tzv. „osobodní“.
Tato čísla nás řadí mezi pět nejnavštěvovanějších národních parků na světě. V Česku je jen málo podobných míst, která trpí „overtourismem“ jako některé partie Krkonoš.

Jak se KRNAP připravuje na letošní turistickou sezónu? Má KRNAP pro návštěvníky letos připravené nějaké novinky?

Péče o návštěvníky, ale také management návštěvnosti – to znamená jak zajištění návštěvnické infrastruktury, tak důraz na dodržování platných pravidel – musejí zůstat prioritou Správy KRNAP i v dalších letech. To ukazují data o návštěvnosti zcela bez debat.
Je skvělé, že lidé mají přírodu rádi a míří za ní. Společně – správa parku, partneři v regionu, ale i návštěvníci sami – všichni se společně musíme postarat o to, aby ji v těchto počtech samou láskou neušlapali.

Jaké je vaše oblíbené místo KRNAPu, které byste rozhodně doporučil k návštěvě?

Nemohu vybrat jedno místo. Naopak bych vybral čas v průběhu roku. Kdo si chce Krkonoše užít, nesmí sem přijet v letní nebo zimní sezóně, kdy sem míří většina turistů, ale musí přijet na jaře a na podzim, kdy jsou Krkonoše nejbarevnější.

Děkujeme za skvělý a osvětový rozhovor. A přejeme v letošní sezóně co nejzodpovědnější návštěvníky!