Srpnové ekonovinky plné nových nápadů
Pojďme s ekonovinkami společně vycestovat za „velkou louži“. Nejprve navštívíme jihoamerickou Kolumbii, kde se správnému třídění odpadu teprve učí. Další zastávkou bude texaská univerzita, kde testují nový způsob boje s mikroplasty, a na závěr zavítáme na dechberoucí Galapágy, které zaplavují plasty.
Na druhém konci zeměkoule myslí na životní prostředí. Jaké pokroky v třídění a recyklaci dělají za Atlantickým oceánem?
Kolumbijské tašky vědí, jak na lepší třídění
Už vás jistě napadlo, jak to asi mají s tříděním a recyklací odpadu v jiných zemích. Možná jste si to dokonce v rámci cestování také sami vyzkoušeli. Česká republika patří mezi třídicí špičku, například Kolumbie je pravým opakem.
Hlavní město Kolumbie Bogota s populací čítající 8 milionů lidí nemá pevně ustanovený systém svozu tříděného odpadu. Do roku 2021 dokonce nemělo 78 % Kolumbijců potřebné povědomí o správném třídění spotřebních obalů.
Nejenže je na tom Kolumbie s tříděním a recyklací bídně, mají dokonce zavedené zákony, které neprospívají životnímu prostředí.
Prodejci mají například povinnost balit kurýrní zásilky s potravinovým zbožím do plastu a do ničeho jiného. A to jistě boji s plasty nepomáhá…
Obyvatelé Bogoty mají odpadků plné ruce a nevědí, jak s nimi vlastně nakládat. V zemi sice existuje systém třídění odpadů podle barev (zelená na bioodpad, černá na směsný a bílá na recyklovatelné materiály). Bohužel však nejsou lidé s tímto systémem patřičně seznámeni.
Prodejce šíří užitečné informace o různých způsobech třídění odpadu v Kolumbii. (Facebook.com/Tiendas Metro Colombia)
Jeden z největších kolumbijských supermarketů, který rovněž musí svoje zboží balit do plastových tašek, si vzal edukaci občanů v oblasti správného třídění odpadu na starost.
Svoje zásilky a jejich obsah balí do příslušných barevných tašek, podle kterých nakupující pozná, kam co vytřídit.
Při objednávce tak dostanete ovoce a zeleninu v zelené tašce, petky s minerálkou v bílé a sáček s chipsy v černé. A jak se pak tyto barvy pamatují! Barevné tašky navíc obsahují užitečnou infografiku s dalšími informacemi. A hned se odpad třídí o něco lépe!
Hurá do boje s mikroplasty!
Mikroplasty ve vodě se nám mohou dostat do tělních orgánů nebo do krevního oběhu, jak je ale dostat z vody?
Vodu od mikroplastů už vědci čistí, dosud používaná technologie však nebyla zcela ideální. Na chytání drobných plastových částic se prozatím používaly tzv. polyakrylamidové částice („flokulanty“), které na sebe vázaly jednotlivé mikroplasty. Polyakrylamid ovšem může být zdraví ohrožující.
Flokulanty jsou lepkavé částice, které podporují shlukování částic ve vodě. Přitahují mikroplasty a spolu pak klesají na dno. Polyakrylamid, gel na bázi fosilních paliv, je jedním z nejběžnějších flokulantů. Může se však dále rozkládat, a být tak pro člověka toxický.
Na jedné texaské univerzitě proto hledali přírodní a bezpečnější materiál – až našli ideální rostlinu na vazbu mikroplastů ve vodě – okru!
Slyšeli jste o této rostlině? Okra neboli ibiškovec jedlý je zelenina, která má vnitřek značně slizovitý a svým extraktem dokáže vázat mikroplasty na výbornou!
Tak takhle vypadá okra! Ideálně lepkavá a přilnavá pro vázání mikroplastů ve vodě. (Zdroj: Instagram.com/eneroorganics)
Tento proces se dále testuje v terénu, aby se mohl využívat ve velkém měřítku. Brzy už může být mořská či pitná voda čistější a bezpečnější. A bude tomu tak třeba právě díky okře – no sláva!
Galapágy se topí v plastu
Souostroví plné jedinečných živočichů se potýká s velkým problémem. Ostrovy Galapág si jako svou destinaci nevybrali pouze turisté, ale i obrovské množství plastového odpadu, které sem pluje z amerického kontinentu a rybářských flotil.
Galapágy jsou domovem obřích želv, ještěrů a dalších zvířat, která se jinde na světě nevyskytují. Díky své unikátní fauně a flóře jsou tyto ekvádorské ostrovy od roku 1978 součástí světového dědictví UNESCO.
Z galapážských pláží se ročně vysbírá až 8 tun plastového odpadu.
Plastu, který na ostrově setrvává, je však mnohem více a může zásadně ohrožovat tamní zvířata!
Výzkumný ústav pro oceánografii a atmosféru v Utrechtu proto přišel s nástrojem, meteorologickou interaktivní mapou, která umí předpovídat pohyb plastových ostrovů po oceánu a tím tak může pomáhat předcházet znečištění.
Smutný pohled na galapážské pláže, které jsou od roku 1978 součástí UNESCO. (Zdroj: Facebook.com/Galapagos Conservation Trust)
Kvůli nedostatku financí není reálné pláže ostrovů kompletně vyčistit. Alespoň můžeme předcházet dalšímu znečištění ostrovů.
Srpnové cestování je u konce, a tak se už teď můžeme těšit na další várku novinek ze světa. A nezapomínejte třídit odpady vždy a všude, má to smysl!