Ekonovinky na září: soumrak plastů a říhání krav
Tentokrát se budeme věnovat nárůstu skleníkových emisí a eliminaci plastového odpadu. Nejdříve si objasníme legislativu o jednorázovém plastovém nádobí, pak si posvítíme na říhání krav a neotřelý přístup, jak zkusit omezit produkci emisí. Nakonec se dozvíme, jakým způsobem plánují v Číně odstraňovat mikroplasty z vodních ploch!
Finále pro některé výrobky z jednorázových plastů
Stačil více než rok, aby se ve světě jednorázových plastů udály neskutečné změny! Určitě jste si všimli, že místo plastového brčka dostaneme v restauraci papírové nebo že si v našem oblíbeném fast foodu pochutnáme na jídle dřevěnou vidličkou.
Návrh podpořila Sněmovna, která jedná v souladu s předpisy Evropské unie.
Už v červenci 2021 byla producentům jednorázového plastového nádobí podle nové legislativy zakázána jejich výroba. Od této chvíle běžela lhůta 12 měsíců, během kterých měly být doprodány zásoby. A i jejich prodej je nyní u konce!
Podle Ministerstva životního prostředí ČR by se díky této úpravě zákona měla ročně snížit spotřeba jednorázových plastových výrobků o 1,77 miliardy kusů. Dalším cílem je zajistit, aby byly plastové lahve vyrobeny alespoň z 30 % z recyklátu!
Jsme tak na dobré cestě omezit plastový odpad na minimum! A pokud není omezení tak jednoduché, jako je tomu u dámských hygienických potřeb nebo vlhčených ubrousků, je výrobce povinen zpravit zákazníka o tom, jak se s nimi správně po použití vypořádat.
Pryč s plastovými brčky, příbory, krabičkami nebo talíři. Na scénu přicházejí ekologičtější varianty! (Zdroj: Instagram.com/ministerstvo_zp)
A jak tedy budou gastronomické podniky řešit objednávky s sebou? Je přece spousta materiálů, ze kterých lze tyto komodity vyrábět.
Restaurace nebo bary mohou pro své zákazníky pořizovat nádobí papírové, dřevěné nebo z dalších přírodních surovin jako bambus nebo pšenice.
Možná jsou i tato omezení větším hnacím motorem pro ekologičtější přístup a inovace v oblasti užívání plastů. Startupy například řeší i jedlé obaly a příbory, po kterých nezůstane snad ani zrníčko!
Krávy, neříhejte tolik!
Chov krav pro mléko a maso tvoří značnou část potravinářského průmyslu.
Jeho přemíra má ovšem za následek oteplování planety kvůli vypouštění plynů jako metan, který patří mezi tzv. skleníkové plyny. Produkce těchto plynů významně přispívá ke klimatické změně.
Krávy podle srpnového článku webového magazínu OPB.org stojí za 40 % skleníkových plynů, které planetu ohřívají. Pro zajímavost: strava, která je bohatá na maso a mléčné výrobky, představuje z hlediska produkce uhlíkové stopy za rok přibližně 2 624 kg CO2 ekv. na obyvatele, strava, která z masa obsahuje pouze ryby, se pohybuje okolo 1 427 kg CO2 ekv. a vegetariánská pak cca 1 391 kg CO2 ekv.
Největší podíl na produkci uhlíkové stopy dle jednotlivých druhů potravin připadá zejména na spotřebu masných a mléčných produktů, zhruba se jedná o 75 % emisí skleníkových plynů uhlíkové stopy potravin. Podrobněji v článku Infografika: zajímavosti o biologicky rozložitelném odpadu v datech a číslech.
Na Novém Zélandu, kde je sedmkrát více krav než obyvatel, se rozhodli v boji s růstem skleníkových plynů zakročit. A to zdaněním emisí, které ze sebe krávy vypustí!
Tyto plyny se kravám hromadí v 1. žaludeční komoře a následně je ze sebe vypouštějí říháním. Aktuálně probíhají i nejrůznější typy výzkumů s cílem zjistit, jak připravit kravám speciální, ale zároveň vhodnou dietu, aby tolik plynů neprodukovaly.
Krávy na Novém Zélandu mají krásný výhled, napříště to ale nebudou mít zadarmo. Nově je čekají poplatky za říhání! (Zdroj: Instagram.com/weatherindia)
Prozatím je možné, že farmáři budou přinuceni od roku 2025 odvádět daň za emise způsobené tímto dobytkem. Novozélandští zákonodárci udělají finální rozhodnutí na konci letošního roku.
Rybičky, rybičky, mikroplasty žerou!
Způsobů, jak se zbavit nebezpečných mikroplastů, není nikdy dost.
Vědci ze Sečuánské univerzity v Číně tentokrát vyvinuli robotickou rybičku, která dokáže ve vodě absorpcí těla pochytat drobné plastové částečky.
Rybka je dlouhá pouze půldruhého centimetru a je vyrobena ze speciálního měkkého a ohebného materiálu, který interaguje s těžkými kovy, barvivy nebo antibiotiky. Ty se totiž na mikroplastech pevně drží.
Rybka, která si dá k obědu svůj oblíbený pokrm – mikroplasty! (Zdroj: Instagram.com/peoplepakistan)
K pohybu jí navíc stačí jen posvícení infračerveným světlem na ocas – materiál se začne ohýbat tam a zpět, a rybička je tak poháněna dopředu a vesele lapá mikroplasty. Zní to jak z nějaké videohry, že?
Vědci se při výrobě materiálu rybičky inspirovali od perlorodek: když se jim dostane cizorodá částice (jako například zrníčko písku) do lastury, začnou ho postupně obalovat perletí.Tak vznikají perly. A podobně zhotovili výzkumníci materiál pro rybičku – vrstvením.
Pochytané mikroplasty lze následně analyzovat z hlediska toxicity a výzkum se díky tomu může posouvat dále.
Prozatím jsou rybičky schopné plavat pouze po povrchu vodní plochy. Na čínské univerzitě však chtějí vynalézt i verzi, která bude umět zdolávat hloubky.
Výhodou malých rybiček je také to, že se mohou dostat i do malých otvorů, kde by se znečištění jinak drželo!
Zářijové zprávy ze světa životního prostředí jsou u konce. Každou další novinkou jsme blíže k čistší planetě. A nezapomínejte třídit odpad, má to smysl a i tříděním odpadu zmenšujeme uhlíkovou stopu!