Sedm tipů, jak snižovat uhlíkovou stopu nejen o svátcích

Jak můžeme sami přispět ke snižování svojí uhlíkové stopy? Přechod k cirkularitě je běh na dlouhou trať, protože musí dojít k systémovým změnám. Jsou ale věci, kterými můžeme tento přístup podpořit my sami hned teď a budete se divit, není potřeba žádných drastických změn. Nenechte si v článku na Samosebou.cz ujít 7 tipů, jak na to!

Mnoho obyvatel vyspělých států funguje již dlouhá léta na principu „kup – použij – vyhoď“, který se zabydlel nejen v našem nákupním chování, ale také třeba v přístupu k věcem a odpadům.

Opakem je chování dle principů tzv. cirkulární ekonomiky, jejímž cílem je zodpovědnější přístup, a to jak k používání výrobků, tak v předcházení vzniku odpadu a také v hledání cest efektivního využití pro vyprodukované odpady (např. re-use či recyklace).

Pro lepší pochopení v oblasti nakládání s odpady můžeme využívat lineární nebo cirkulární princip:

• Lineární přístup – výrobky se po spotřebování stávají odpadem bez možnosti dalšího využití.
• Cirkulární přístup – má za cíl využít co nejvíce odpadů, přičemž snahou je vrátit jich co nejvíce do oběhu.
  Soubor předpisů EU, které se snaží o implementaci do praxe, označuje zkratka „CEP“ z angl. Circular Economy Package a za zmínku stojí, že v ČR jsou tyto principy již zahrnuty v novelizovaných zákonech o odpadech i o obalech.

Na této grafice je nejlépe vidět rozdíl v lineárním a oběhovém hospodářství. (Zdroj: Samosebou.cz)

Co tedy můžeme pro podporu oběhového hospodářství a snížení svojí uhlíkové stopy udělat my sami a hned, uvidíte v následujících tipech…

1. Nákupy podle seznamu

Dnes žijeme v konzumní společnosti a zapomněli jsme přemýšlet, zda věci, které kupujeme, opravdu potřebujeme, využijeme, zda a jak moc jsou pro nás důležité.
Často se tak stává, že kupujeme výrobky, které vůbec nepotřebujeme – láká nás cena, krásné balení nebo možná aktuální módní výstřelek.
Stává se, že při „procházkách“ mezi regály se zbožím zapomínáme zohlednit to, co opravdu potřebujeme, co stihneme spotřebovat (efekt plýtvání) a že se jednou nakoupené výrobky promění v odpad.
Co můžeme zkusit udělat pro změnu?
Nejlepší je chodit na nákupy se seznamem, ideální je psát si ho průběžně. Díky tomu budeme nakupovat to, co opravdu potřebujeme, protože tak odvedeme svoji pozornost od zbytečností. Kromě toho, že při nákupu podle seznamu ušetříme čas a peníze, bude to mít také pozitivní dopad na životní prostředí!

2. Nákupy z druhé ruky

Nechtěné výrobky je možné sehnat různě – třeba v bazarech, na blešácích, v second handech, v aukcích a na jiných platformách, které slouží ke směně „neužitečných věcí“.
Tato forma směny zboží má různé výhody: například možnost sehnat či prodat unikátní nebo nedostupné zboží, nižší pořizovací cenu a některé z nás potěší vědomí, že jsme využili potenciál již vyrobených a použitých věcí, které ještě dokážeme upotřebit.

3. Omezit používání jednorázových obalů

Ne vždy je možné koupit výrobky, které nejsou zabaleny v jednorázových obalech (například fastfoodové občerstvení na cestách).
Je ale mnoho případů, kdy si můžeme vybrat, nebo dokonce sami aplikovat ekologičtější řešení – při výběru nápojů (nemusíme kupovat v PET láhvi, můžeme si naplnit svoji vlastní opakovatelně plnitelnou nádobu).
Stejně tak můžeme při nákupu například ovoce použít namísto igelitového sáčku vlastní opakovatelně použitelný sáček, stejně je tomu u zeleniny či pečiva. Na nákupy je nejlepší nosit si vlastní opakovatelně použitelnou tašku.
Na ranní kávu, kterou si kupujeme po cestě do práce, můžeme mít svůj vlastní oblíbený termohrnek apod.
Je to snadné a nezdá se to, ale mluvíme o velké úspoře zbytečného vzniklého odpadu.

U balení můžeme volit balicí papíry z recyklovaných a recyklovatelných materiálů, opakovatelně použitelné obaly (plastové krabičky a obaly, omyvatelné a uzavíratelné sáčky apod.).

4. Maximální využití bioodpadu

Organicky rozložitelný odpad bohužel často končí ve směsném komunálním odpadu. Dlouhodobě tvoří cca 25 % objemu našich popelnic a to je doslova plýtvání!
Bioodpad lze přitom efektivně využít – díky recyklaci získáváme hodnotný humus, případně jej lze využít k výrobě energie například v bioplynových stanicích.
Naopak nevytříděný bioodpad zbytečně zabírá na skládkách místo, navíc odsud při nekontrolovaném tlení uniká metan, který je jedním z významných zástupců tzv. skleníkových plynů. Jejich produkce má přímý vliv na velikost naší uhlíkové stopy.
Zcela jednoznačně bychom se měli snažit předcházet plýtvání potravinami a zbytečné produkci bioodpadu.

Produkce bioodpadu souvisí do značné míry s již výše uvedeným nakupováním potřebného v adekvátním množství, a pokud jsme u nakupování potravin, pak při snižování naší uhlíkové stopy významně pomohou nákupy sezónního zboží od lokálních výrobců.
Vyprodukovaný bioodpad bychom měli vždy zpracovat, ideálně na kompostu (alternativou v bytech jsou tzv. vermikompostéry) nebo vytříděním do sběrných nádob na bioodpad.

5. Třídění odpadu má smysl!

Produkci odpadu se zcela vyhneme jen velmi těžko. Podstatné ovšem je, že u nás můžeme odpady pohodlně vytřídit a dát jim tak šanci na opětovné využití.
Z běžně tříděných materiálů mají přitom největší recyklační potenciál sklo a kov, které můžeme recyklovat téměř donekonečna.
Kontejnery na tříděný odpad přitom dnes najdeme skoro všude – k barevným kontejnerům to máme průměrně necelých 90 metrů! – navíc je na mnoha místech možný tzv. vícekomoditní sběr odpadu. 
Předpokladem pro recyklaci odpadu je dodržování zásad správného třídění odpadu.

Třídění odpadu patří mezi nejsnadnější způsoby, jak kompenzovat náš konzumní způsob života a jak zmenšit naši uhlíkovou stopu.

6. Vyhazovat, nebo radši opravovat?

Odpověď není vždy jednoznačná, je ale důležité si uvědomit, že v mnoha případech by stačilo trochu času a péče a výrobky by nám mohly sloužit dál.
Nábytku mnohdy postačí nový nátěr, do vrzajících pantů u dveří stačí troška oleje apod. Co je to poslední, co bychom měli s výrobky dělat, prozradí hierarchie nakládání s odpady!

Jaká je hierarchie v přístupu k nakládání s odpady? Primárně bychom se měli snažit předcházet vzniku odpadu, poslední možností je odložení odpadu na skládku. (Zdroj: Samosebou.cz)

7. Maximálně využívat, co již máme!

Ideální je vyhýbat se nakupování věcí, které již máme a jež nám stále slouží. I když je ale z nějakého důvodu nevyužijeme my, pak je můžeme zkusit prodat (bazary apod.) nebo někomu darovat (např. re-use). Nedává smysl vyhazovat věci, které ještě fungují, a i když neposlouží nám, mohou udělat radost a dobrou službu někomu jinému!

Díky dodržování těchto sedmi tipů jsme blíže k cirkulární ekonomice a ke svojí „uhlíkové neutralitě“. Důležité je uvědomit si, že i kdybychom dodržovali jen některé z výše uvedených tipů, i malé kroky a ústupky z naší strany mají význam pro životní prostředí a přírodu!

1. Https://www.mzp.cz/cz/cirkularni_cesko [online]. [cit. 2022-12-22].