Rozhovor o Národním zemědělském muzeu, jeho expozicích a třídění odpadu

Zdeněk Novák je generálním ředitelem Národního zemědělského muzea (NZM) od roku 2020, mimo jiné je také předsedou Rady světové památky UNESCO Průhonický park, členem Rady světové památky UNESCO Kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem, předsedou Výboru agrárních dějin České akademie zemědělských věd, expertním členem panelu pro udělování titulu Známka evropského dědictví (European Heritage Label), členem poradního orgánu ředitele Národního hřebčína Kladruby nad Labem a ve výčtu odborných aktivit bychom mohli pokračovat dále. V rozhovoru na Samosebou.cz prozradíme, proč navštívit Národní zemědělské muzeum, co si v něm nenechat ujít, a přidáme zajímavosti o obalech.

Představil byste nám ve stručnosti Národní zemědělské muzeum? Co pod něj patří, čím je zajímavé a proč bychom měli tuto instituci navštívit?

Národní zemědělské muzeum je jediné národní muzeum, které má své pobočky jak v českých, tak v moravských krajích. Naše aktivity prezentujeme celoročně v Praze a v Ostravě, v turistické sezóně na zámcích Kačina a Ohrada a dále v Čáslavi a ve Valticích, expozici o pivovarnictví máme také ve Znojmě. Naše sbírky patří k nejrozmanitějším.

Najdete u nás jak prosté přírodniny jako ve vlastivědných muzeích, tak výsledky staletého šlechtění rostlin a plemenitby hospodářských zvířat. Například jen u hrušek máme 186 sádrových a parafínových modelů.
Když jsme u modelů, máme modely vesnických obydlí, vystavené na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze roku 1895, modely velkokapacitních kravínů, zemědělských strojů a plemen krav, koní, ale třeba i potravin. Ty vypadají jako stále čerstvé, nejsou však poživatelné. Ale nemáme samozřejmě jen modely.

V Čáslavi ukazujeme nejkompletnější řadu traktorů vyráběných na našem území ve 20. století, na zámku Ohrada nespočetnou řadu trofejí.
Máme sbírku obrazů, soch, mincí a lidových krojů nebo nádobí. U nás najdete vlastně celý svět, stačí jen postupně navštěvovat naše pobočky, expozice, výstavy, přednášky a účastnit se akcí pro veřejnost, často spojených s ochutnávkami, což jiná muzea většinou nenabízejí.

Zemědělství považujeme za největší objev v dějinách lidstva. Jen díky zemědělství uživí planeta tolik lidí, jen díky zemědělství mohli vědci, umělci a vynálezci rozšiřovat hranice poznání.

Jaká věc v muzeu, expozice nebo zajímavost podle vás stojí za pozornost? Možná něco, co by se dalo snadno přehlédnout, ale byla by to škoda (může to být více věcí)?

Nějakou lehčí otázku nemáte? V Praze a v Ostravě ukazujeme přelomový vynález, který usnadnil a zlepšil zpracování půdy – ruchadlo bratranců Veverkových.
V Praze ukazujeme mapu toku Vltavy z konce 18. století, z doby dávno před výstavbou kaskády údolních nádrží. Vždycky, když si ji prohlížím, zní mi v uších Smetanova symfonická báseň.
Na zámku Kačina mě stále fascinují parkety. Krásnější jsem neviděl ani v královských palácích.
Na zámku Ohrada jsou na schodišti v rohu do sebe zaklesnuté parohy dvou jelenů tak, že na to oba pošli. Způsob jejich prezentace je naprosto originální, nikde jinde by tak nepůsobily. V Čáslavi vždycky zatrnu při pohledu na sousoší oráče za pluhem, do něhož jsou zapřaženy tři ženy.
Valtická pobočka se dá snadno přehlédnout, protože její budova se nachází vedle velkolepého kostela a ve stínu neméně velkolepého, vpravdě vévodského zámku. Ale je veliká škoda ji nenavštívit, protože umožňuje nahlédnout do tajemného života v půdě, do tajů vinohradnictví a vinařství, stejně jako zahradnictví a krajinářství. Ukazuje také přírodní a kulturní bohatství světové památky UNESCO – Lednicko-valtického areálu.

Zemědělství a potraviny se neobejdou bez obalů. Který/é obaly byly podle vás v oblasti potravinových obalů přelomové?

Když jsme tu před 10 lety připravili výstavu „Od věku sloužím člověku“, zjistil jsem, že každá epocha přinesla přelomové potraviny.
Měli jsme tu egyptskou amforu z 1. století, ale keramiku na uchování vína nebo oleje dnes už běžně nepoužíváme.
Takže přelom přinesl vynález a zlevnění výroby skla, papíru a tzv. umělých hmot. A velký přelom je návrat k opakovaně použitelným obalům. Pro mě byly v dětském věku běžné zálohované lahve na mléko a jogurty, minerálky, pivo a limonády. Po 50 letech se k tomu zase vracíme.

Koutek zaměřený na obaly a jejich funkce najdete v expozici Gastronomie. (Zdroj: Národní zemědělské muzeum)

Je něco, co vás v souvislosti s obaly a jejich vývojem překvapilo nebo zaujalo?

Mezi výrobky, které používají jako suroviny zemědělské produkty, patří také umělecká díla – parfémy. Jsou to jediné výrobky, u nichž neplatí obecná snaha o co nejlehčí obal. Naopak. Čím dražší voňavka, tím těžší obal, často umělecké dílo samo o sobě.

Který obal je podle vás nenahraditelný a proč?

Podle mě je to sklo. Má výhodný poměr pevnosti, váhy a pružnosti a je recyklovatelné a trvanlivé. Když kupujete potraviny ve skleněném obalu, nekupujete zajíce v pytli. A jaký posun vyvolalo čiré sklo v prodeji a konzumaci vína!
Těžko si dnes dovedeme představit, že někdo pil víno nalité z koženého měchu do dřevěné nebo keramické číše.

V muzeu je také expozice pro širokou veřejnost zaměřená na edukaci v oblasti třídění odpadů realizovaná ve spolupráci se společností EKO-KOM. Kdy a proč vznikla? V čem je přínosná?

Vzdělávací koutek vznikl v muzeu v roce 2021 a věnuje se obalům a jejich důležitosti pro udržitelnost. Je umístěn v expozici Gastronomie a má podobu kuchyňské linky.
Otevíráním skříněk a šuplíků se návštěvníci a účastníci lektorských programů seznámí s celou škálou variant balení především potravin, objeví způsoby jejich konzervace a správného skladování, které zajistí prodloužení jejich trvanlivosti a tím předcházejí vzniku potravinového odpadu.
Za pomoci ilustrací a doprovodných popisků se návštěvníci mohou zamyslet nad významem a užitnými funkcemi jednotlivých typů a druhů obalů.
Expozice je koncipována tak, aby zaujala svým obsahem jak dospělé, tak děti, pro které je ještě připravena nástěnná interaktivní hra o  správném třídění odpadů.

O čem je lektorský program „Příběh obalů“ a jakou na něj máte odezvu?

Lektorské programy, které vznikly ve spolupráci s EKO-KOMem, jsou určené pro mateřské i základní školy.

Školáci se během programu seznámí s významem obalů a množstvím funkcí, které obal plní. Prostřednictvím aktivit ve skupinách získají povědomí o jednotlivých přepravních obalech, jejich názvech, využití a historii (paleta, kontejner, KEG sud…).
Zjistí také, jaké množství obalů je zapotřebí k uchování potravin a kam jednotlivé obaly po použití patří.
Dětem názorně ukazujeme, jak odpad správně třídit, a vysvětlíme si, proč je to důležité. Budeme sledovat, co se s odpady děje poté, co je odveze popelářský vůz, a jak se mnohdy dají znovu využít.

Program je veden zejména formou diskuse a bloků s úkoly využívajícími moderní aktivizující metody.

Jaké zajímavé aktivity máte v muzeu připravené pro děti?

Na našem webu máme uvedenu řadu lektorských vzdělávacích programů pro mateřské, základní i střední školy. Většina z nich je navázána na naše expozice – tedy jednotlivé obory zemědělství.
Školy také pravidelně zveme na naše speciální akce, které se konají u příležitosti svátku – Vánoce, Velikonoce a podobně.
Jinak všechna naše muzea myslí na dětské návštěvníky, nejvíce asi hlavní výstavní budova v Praze, kde všechny expozice obsahují mnoho interaktivních herních prvků pro holky a kluky.
Další takto zábavnou pobočkou jsou Valtice, které před několika lety prošly rozsáhlou rekonstrukcí a také zde najdou nejmenší návštěvníci řadu moderních herních prvků. V muzeu zemědělských strojů v Čáslavi se děti mohou projíždět na venkovním hřišti na motokárách a nově jsme zde vybudovali dokonce pumptrackovou dráhu pro kola.
Na zámku Kačina se děti mohou vozit ve vozíčcích po parku nebo si spolu s rodiči půjčit historické kostýmy. Už tradičně se tam také koná divadelní festival „Makačíno“.

Jak se vlastně třídí odpad v takové instituci? Máte nějaký zavedený systém?

Řídíme se pravidly EKO-KOMu. Máme na pobočkách rozlišené odpadkové koše a popelnice nebo kontejnery. Není v tom žádná věda. Ale myslím, že jsme se v muzeu výrazně posunuli díky výstavě „Od věku sloužím člověku“.

Vzdělávání a osvěta v oblasti třídění odpadu, kterého vyprodukuje během svého života každý z nás spoustu, jsou velmi důležité. (Zdroj: Národní zemědělské muzeum)

V prostředí kultury se pohybujete řadu let, vidíte tam změnu v přístupu k třídění odpadů a v udržitelnosti?

Nedokážu posoudit, nakolik se třídění odpadů a udržitelnosti věnují aktivní umělci, tj. zpěváci, herci, hudebníci, filmaři.
Ale v prostředí veřejnoprávních muzeí, divadel a knihoven se odpady třídí naprosto běžně, jsou budovány fotovoltaické elektrárny, instalovány šetrné spotřebiče, takže v oblasti udržitelnosti nastal určitě posun.

Co vy a třídění – třídíte doma odpad?

Jistě, dokonce stále do barevných tašek, které jsem dostal od EKO-KOMu před 10 lety.

Rychlá palba – série otázek „buď, anebo“:

Kůň, nebo traktor?
Kůň, protože rád jezdím do Kladrub nad Labem.

Vesnice, nebo město?
Obojí, z vesnice pocházím a ve městě žiji.

Lesnictví, nebo myslivost?
Lesnictví s regulací počtu zvěře.

Víno, nebo pivo?
Víno. Po pivu usínám.

Maso, nebo zelenina?
Obojí, jsem téměř všežravec, nejím jen žemlovku a sladký rýžový nákyp.

Mléko ve skleněné láhvi, nebo v nápojovém kartonu?
Ve skle.

Rychlá palba třídění odpadu:

Kam patří plechovka?
Do třídicí nádoby na kovy.

Kam patří kávová sedlina?
Ideálně na kompost.

Kam patří papírové plato od vajec?
Nově do papíru.