Multikomoditní sběry pomáhají s tříděním kovů a další ekonovinky

Tento měsíc zůstaneme především v Česku s jednou výjimkou – na chvíli zavítáme do Asie! Jaké u nás máme možnosti, co se třídění kovů týče, které udržitelné projekty dostaly ocenění a jak to vypadá v Thajsku s importem plastového odpadu ze zahraničí? To vše na Samosebou.cz!

Jak se lépe orientovat v třídění hliníku nebo železa? A víte, jak přistupuje Thajsko k environmentálním otázkám? Vše se dozvíte v nášupu ekonovinek!

Vícekomoditní sběr pomáhá s tříděním kovů

Vyskytuje se v řadě barevných kontejnerů u vašeho domu také jeden šedý?
I v případě jeho absence ale není nutné hned věšet třídění kovů na hřebík.
Dopitou plechovku můžete vytřídit dohromady s plasty nebo s nápojovými kartony.

Někteří z vás si jistě stačili všimnout informačních samolepek, kterými jsou barevné sběrné nádoby označeny. Právě podle značení na sběrných nádobách poznáme, jaký odpad do daného barevného kontejneru patří. O vícekomoditním sběru odpadu by měla obyvatele informovat také obec nebo městská část.

Jeden kontejner, tři možnosti třídění! (Zdroj: Instagram.com/samosebou_tridim)

Tříděný odpad by měl být řádně sešlápnutý, aby se toho do nádoby vešlo co nejvíce, na třídicí lince se poté odpad rozdělí a putuje k recyklaci.

A co do kovů třídit a co nikoli?
Nápojové plechovky jsme už zmínili. Kovová víčka, alobal, konzervy… ty se dají třídit také! Stačí je jen pořádně vyprázdnit.

Kovy, které bychom rozhodně třídit neměli, jsou ty, které jsou zamazané od barev či ředidel nebo jsou ostré (žiletky). Do kontejneru na kovy rozhodně nepatří baterie, rtuťové teploměry nebo elektroodpad. Podrobněji v článku Zajímavosti o šedém kontejneru na kovy.

Právě díky vícekomoditnímu sběru odpadu je možné recyklovat ještě více kovového odpadu než doposud. Český občan vytřídil v roce 2021 průměrně 16,8 kg kovu. To je o 3,2 kg více než rok předchozí! V roce 2022 to už bylo 21,5 kg kovů!
Vícekomoditní sběr je velice užitečný na místech s nižší hustotou populace, kde se barevné kontejnery tak rychle nezaplňují. Šetří se prostor na sběrném místě a také náklady za svoz odpadu.

Thajsko dělá pokroky!

Obecně se může zdát, že Asie celkově pohlíží na třídění a recyklaci odpadu poněkud chladně. Ale i v asijských státech se snaží životnímu prostředí pomáhat. Thajská vláda nově napsala zákon o zákazu dovozu plastového odpadu do země, který by měl vstoupit v platnost v roce 2025. 

Kampaň podporující zákaz dovozu odpadu se táhne už od roku 2018. Toho roku totiž podobný zákaz vstoupil v platnost také v Číně a měl dalekosáhlé následky pro okolní asijské státy, které téměř doslova zaplavila „přílivová vlna“ plastového odpadu, která dorazila i do Thajska.

Množství odpadu tedy jen rostlo. Probíhaly sice snahy o jeho recyklaci, nehledělo se však příliš na životní prostředí, a tak se začaly ozývat nejrůznější neziskové organizace.

Thajská vláda nakonec jejich upozornění vyslyšela. Neziskovky se však i nadále obávají, že zákon obsahuje mezery, které mohou zapříčinit ilegální dovoz plastového odpadu do země. Nechtěné plasty se totiž mohou například v přístavech schovávat v kontejneru pod kódem jiného druhu odpadu a celní kontroly prozatím nejsou dostatečně zdatné, aby tuto práci navíc stíhaly. 

Problém mělo Thajsko i s dovozem dalšího typu odpadu, například s elektroodpadem, jehož tamní zpracování životnímu prostředí rozhodně neprospívalo, proto bylo zakázáno dovážet některé jeho druhy už v roce 2020.

Na rozdíl například od českého systému nakládání s odpadem nemá Thajsko zatím tak propracovanou environmentální legislativu. Neexistují například normy pro to, jaká recyklační zařízení mají zpracovatelé použít, a může se tak lehce stát, že tamní továrny budou vypouštět do ovzduší mnoho škodlivin, jako tomu bylo v případě elektroodpadu.

Thajsko už nechce být žlutým kontejnerem Asie. Do roku 2025 chce zakázat dovoz plastů. (Zdroj: Instagram.com/aarna.srivastav)

Hvězdy udržitelnosti 2023!

Ano, právě takto se jmenuje událost, během které obdrželo ocenění celkem 12 úspěšných udržitelných projektů z Česka a ze Slovenska. Letos se 28. dubna v Praze konal historicky 1. ročník těchto cen. 

O jaké oceněné projekty šlo?
Ve světě potravinářství se zadařilo bezobalovým systémům, které odpad vůbec nevytvářejí. Vynález flexibilních fólií pro samolepicí etikety, jejichž výroba je mnohem méně energeticky náročná, také zabodoval. A některým obchodním řetězcům se tleskalo pro udržitelný chod prodejny a její výstavbu z udržitelných materiálů.
Jiný řetězec zase aktivně snížil množství plastu v obalech vlastních značek. 

Milovníky piva a udržitelnosti možná potěší, že ocenění obdržel i projekt „Pro chmel“, který buduje senzory pro pozorování růstu této rostliny a sledování jejích potřeb. Výsledky se následně vyhodnocují a pomáhají ke snížení plýtvání vodou a dalších zdrojů. 

Celkem 12 českých a slovenských projektů získalo ocenění Hvězda udržitelnosti. Děkujeme za pomoc naší planetě! (Zdroj: Instagram.com/biopekarnazemanka)

K menšímu množství vyprodukovaných emisí přispěla i logistická služba, která vozí zásilky na e-cargokolech, nebo plovoucí fotovoltaika na vodních nádržích, jež dodává kompletně bezemisní elektřinu. 
To samozřejmě není všechno. Udržitelných projektů v Česku a na Slovensku bude jenom přibývat. A ty si zaslouží zviditelnit. Gratulujeme a děkujeme všem vynálezcům!

Jak se vám líbily ekonovinky tento měsíc? Doufáme, že vám minimálně zvedly náladu! Dbejme společně na sdílené životní prostředí a třiďme odpad. Má to smysl!