Zdroj: Shutterstock.com

Sklo – objevte tajemství jednoho z nejstarších obalových materiálů

15.06.2023 – 3 min. čtení

Sklo je báječný materiál – může posloužit jako obal, ale také udělat opravdovou parádu v podobě křišťálových lustrů, designových váz, skleniček nebo třeba skleněných bižuterních korálků. Nenechte si v článku na Samosebou.cz ujít zajímavosti, které nám sklo pomohou pěkně poodhalit a objevit některá z jeho tajemství…

Na úvod je podstatné říct, že jednou ze skvělých vlastností skla je možnost jeho v podstatě nekonečné recyklovatelnosti. Jestli někdy váháme s tříděním odpadu, u skleněného odpadu bychom neměli z mnoha důvodů otálet a rozhodně bychom měli odpad ze skla vždy vytřídit.

Z čeho se vyrábí sklo?

Hlavní složkou potřebnou k výrobě skla je oxid křemičitý, který se získává tavením sklářského křemičitého písku s potašem (uhličitan draselný). Tato hmota se pak rychle ochlazuje, aby si nestihla vytvořit krystalickou mřížku.
Mezi důležité chemické a fyzikální vlastnosti skla patří jeho amorfnost (díky zmíněné absenci krystalické mřížky), křehkost, průsvitnost, ale také vysoká tvrdost. Přidáním rozmanitých příměsí do základu lze docílit nejrůznějších efektů a specifických vlastností skla.

Dobré vědět

Sklo lze recyklovat donekonečna. Za zmínku stojí, že z hlediska dalšího zpracování jsou nejcennější střepy čirého skla, ze kterých můžeme opět vyrobit čiré sklo.
Při výrobě nových skleněných produktů lze díky použití střepů z vytříděného skla ušetřit až 65 % sklářských písků.
Výroba nového skla z již zpracovaných střepů je méně náročná a může vést až k úspoře 90 % elektrické energie!
Více o úsporách dosažených díky třídění a recyklaci skla najdete v kampani Sklo do koše nepatří!.

Různě barevné sklo aneb kde se berou barvy?

Sklo se nejčastěji barví příměsí kovů, oxidů nebo solí. Mezi nejznámější a nejpoužívanější patří mangan (ametystové zabarvení skla), kobalt (modrá), měď (může dodat jak červené zbarvení, tak tyrkysové), zlato (temně červené zabarvení) anebo stříbro (žlutá až sytě oranžová barva). Podrobněji v článku Jak probíhá barvení skla?.

Po stopách nejstaršího skla

Archeologové předpokládají, že první typy skla byly vyrobeny v Mezopotámii nebo ve starověkém Egyptě.
První sklo nebylo příliš čisté, používalo se na výrobu šperků, ozdob nebo dóziček na vonné esence.
Keramický pohár se skleněnou výzdobou egyptského faraona Thutmose III., který pochází z doby asi 1450 př. n. l., je první dochovaný skleněný předmět (tedy částečně skleněný, ale to už je detail!).

Že se nevytříděné sklo může v přírodě rozkládat tisíce let, ví i mamut. I to je důvod, proč ho třídit! (Zdroj: Samosebou.cz)

Okna hrající všemi barvami

Od 12.–13. století se v evropských zemích rozvíjí a na popularitě získává technika vitráží.
Jde o zasklívání oken katedrál barevnými sklíčky zasazenými v olověných páscích s různými, nejčastěji figurálními motivy.
Ty nejznámější sakrální vitráže najdeme v chrámech, například v pařížské katedrále Notre-Dame, v katedrále v Chartres, v Remeši, ale krásné vitráže jsou i v naší katedrále sv. Víta na Pražském hradě, i když ty už jsou modernějšího rázu.

Benátská zrcadla

Evropskou velmocí skla se staly Benátky, kde se produkce soustředila na ostrově Murano. Tam se sklo vyrábí dodnes.
Slavná byla především „benátská zrcadla“ a přepychové sklo, které se z Benátek od 15. století vyváželo na evropské královské dvory.
Tehdy bylo sklo luxusním výrobkem – skleněná okna si mohla dovolit jen šlechta či bohaté měšťanstvo.

Zajímavost

Od poloviny 20. století u nás vzniká tradice tzv. skleněných plastik. Čeští sklářští mistři vystavují na světových výstavách od Bruselu po japonskou Ósaku. Více v článku České sklo: stále na vrcholu.

Zlaté české skleněné ručičky

Ani v českých zemích se nezahálelo – se sklem nám to šlo výjimečně dobře, navíc jsme tu měli vhodné podmínky pro stavbu skláren.
Ty se začaly zakládat především v horských oblastech, protože tam bylo k dispozici dřevo potřebné na vytápění pecí, které tavily sklářské písky.
Známé jsou sklárny na Šumavě nebo v Krušných horách a už v 16. století se světem začíná šířit pojem „český křišťál“ pro zdejší prémiové výrobky.

Zajímavost

Ve víně je pravda, tak zvolte správnou sklenku

Obecně platí, že skleničky na víno by měly být čiré, tenkostěnné, na nožičce a mít dostatečný objem. Základní tvary jsou tři: tulipán, balón a flétna.
Tulipán tvarem kopíruje pootevřený tvar této květiny, je vhodný na většinu vín i destiláty. Balón je ideální volbou na červená vína, má větší objem, otevřenější hrdlo a baňatější tvar. Flétna je oblíbená na šumivé nápoje, v úzkém tvaru se totiž hezky zobrazuje perlení a pěna při nalévání.

Využití skla – pokrok nezastavíš…

Ve 20. století jde pokrok nezastavitelně dopředu a nové technologie se uplatňují snad ve všech oborech, sklářství nevyjímaje.
Vznikají nové typy skla pro použití v nejrůznějších průmyslových oborech – obrazovky, optická skla – nebo ve stavebnictví – skleněná vata, drátosklo, pokovené sklo, pěnové sklo a další.

Dobré vědět

Díky moderním technologiím se změnily i možnosti třídění a zpracování skla. Čím dál častěji se v obcích přestává třídit sklo do dvou barevně rozdílných kontejnerů (bílý kontejner – čiré sklo, zelený kontejner – barevné sklo). Stejně tak při třídění nevadí kovová víčka ani etikety. Speciální separátory umí při dotřiďování na třídicích linkách rozlišit střepy čirého a barevného skla a odseparovat je od sebe, magnety zase odstraní kovové části. Moderní technologie zvládnou zpracovat střepy z vytříděného skla pro další recyklaci.
Podrobněji v článku Třídění skla – proč nemusí být vymyté?.

RecySKLAce!

Vytříděné sklo se drtí na střepy a granulát – ten se následně rozváží do skláren, kde se přidává v určitém poměru do sklářských písků, ze kterých se vyrábějí nové produkty. Jde o skvělý způsob, jak šetřit primární zdroje. Sklo je navíc zdravotně nezávadné, a to platí i pro to recyklované.
Více podrobností o tom, proč třídit odpad ze skla, prozradí článek Třídit sklo má nekonečný smysl!.

Sklo do koše nepatří! Dejte mu tříděním šanci na nový život!