Alternativy plastů a plnění recyklačních cílů

V dnešním článku prolétneme Evropu a podíváme se, jak se zde daří třídit a recyklovat! Představíme ukrajinský objev, který může nahradit polystyren, portugalské rozčarování s pohazováním nedopalků a nakonec se dozvíme, jak se evropské země zlepšují v rámci odpadového oběhového hospodářství.

Na probrání toho máme spoustu. Tak se do pusťme do práce!

Pěstování polystyrenu?

V obalovém průmyslu je nejvyšší čas hledat udržitelné materiály, které si zachovají ty nejlepší vlastnosti plastů a zároveň nebudou mít takový dopad na životní prostředí. To si dal za cíl ukrajinský startup, který přišel na způsob, jak vyrobit zcela biodegradabilní (za určitých podmínek rozložitelnou) verzi polystyrenu.

Při jeho výrobě se využívá odolnosti konopných vláken. Tato vlákna se dohromady „slepí“ pomocí propletené vláknové sítě podhoubí a vzniká tak lehký materiál, který tepelně izoluje, je vodotěsný, pevný a dokonce z hlediska požární ochrany mnohem bezpečnější než klasický polystyren. 

Rozložitelná verze polystyrenu poslouží jako stylový obal mj. i pro kosmetické výrobky. (Zdroj: Instagram.com/i_lab_s)

Navíc se při jeho výrobě spotřebuje mnohem méně vody. Na 1 kg materiálu jsou to zhruba 2 litry. Na výrobu plastového polystyrenu je oproti tomu třeba zhruba o 40 litrů více!

O „houbový“ polystyren už mají zájem velké kosmetické společnosti nebo obchody s elektronikou. Nová voňavka či plazmová televize by tak mohly přijít v krabici vyplněné materiálem, který se v kompostu nebo v záhonku rozloží do 30 dnů.

Faktor udržitelnosti chce ukrajinský startup ještě dále zlepšovat. Plánuje totiž vytvořit výrobní zařízení v malých přepravních kontejnerech, aby se polystyren mohl vyrábět v bezprostřední blízkosti trhu. Tím se zkrátí přepravní kilometry, výroba bude finančně dostupnější a cenově by se tak materiál mohl dostat na stejnou úroveň jako klasický polystyren.

Začátky byly ovšem pro ukrajinský startup krušné. Uběhl teprve rok výzkumu a kvůli vojenskému konfliktu v zemi museli experimenty přesunout do Španělska, kde aktuálně sídlí.
Do budoucna však doufají, že se do své rodné země budou moci vrátit.

Tleskáme odhodlání a houževnatosti týmu! 

Nepohazujte nedopalky, prosí portugalští aktivisté

Účinnou osvětu ohledně problematiky odpadu a všeobecné klimatické krize podnikli aktivisté v portugalském Lisabonu. Na hlavní náměstí vysypali kolem 650 000 cigaretových nedopalků, aby tak byly všem kolemjdoucím na očích.

Takhle vypadá hromada čítající 650 000 cigaretových nedopalků. (Zdroj: Facebook.com/Jaun irish News)

Proč? Především, aby si veřejnost uvědomila, jak velký mají pohozené nedopalky dopad na půdu. Málokdo totiž ví, že cigaretové filtry obsahují plasty. A to nepřináší nic dobrého.

Nedopalky aktivisté sesbírali na různých místech a jejich konečný objem se vešel do 40 sudů od piva. Jejich obsah plný „špačků“ pak organizátoři akce vysypali na plachtu na hlavním náměstí v Lisabonu, aby tak připomněli problematiku litteringu.

Jeden pohozený „špaček“ možná zas tak neuškodí, když se však bude touto větou chlácholit 650 000 lidí…? V jakém stavu by se pak ulice nacházely!

ČR plní recyklační cíle EU

Evropská komise vydala na začátku června zprávu, kde posuzuje pravděpodobnost plnění cílů třídění a recyklace odpadu pro rok 2025. V České republice máme plno poctivých třídičů a díky tomu jsme byli zařazeni mezi 9 zemí, které tyto cíle nejspíš splní!

Cíle a procenta míry recyklace byly navrženy Evropskou unií kvůli rostoucímu množství obalového odpadu. Mezi lety 2013 a 2020 napříč zeměmi EU vzrostlo toto množství o 15 % a dosáhlo objemu 80 milionů tun. 64 % objemu se poté recykluje.

Díky výroční zprávě od společnosti EKO-KOM ale víme, že v České republice jsme na tom lépe, než činí evropský průměr. K dalšímu využití se podařilo předat 81 % z celkových 1,313 milionu tun vzniklých obalových odpadů. 71 % z tohoto množství bylo recyklováno a 10 % se energeticky využilo.
Celkové množství obalových odpadů v ČR navíc kleslo o 1,5 % (20 000 tun).

I materiálová recyklace plastů si v Česku vede lépe! V porovnání s předchozím rokem se zvýšila o 3 %.

V Česku se třídí svědomitě. Dokazují to výroční zprávy společnosti EKO-KOM nebo posudky Evropské komise. (Zdroj: Samosebou.cz)

Komise také upozornila na celkem 18 zemí, ve kterých je splnění cílů prozatím na špatné cestě. Ve Finsku, Estonsku, Irsku, Lotyšsku a překvapivě i udržitelnosti dbalém Švédsku to vypadá, že nesplní stanovené cíle pro komunální odpad.

Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Maďarsko, Slovensko nebo Polsko za aktuálního chodu nejspíše nesplní cíle jak pro komunální, tak pro obalový odpad.

Ovšem Česká republika spolu s Německem, Dánskem, Belgií, Slovinskem nebo Nizozemskem je na dobré cestě pro efektivnější oběhové hospodářství!

Pro tento měsíc jsme novinky ve světě třídění a recyklace už vyčerpali. I s tím nejmenším odpadem je nutné správně naložit. Když dáme společně hlavy dohromady a přiložíme ruce k dílu, smysl to rozhodně mít bude!