Holka od Berounky přestavěla DIY sušárnu na eko chatu
Seznamte se s „Holkou od Berounky“! Sympatická Dita Křížová (28) je původně z Moravy a jako spoustu mileniálů se živila prací na počítači. Jednoho dne se ale rozhodla, že si koupí a opraví chatičku v malebném koutě přírody u řeky Berounky. Z bývalé sušárny švestek vykřesala naprosto dokonalé místo pro relax nejen pro sebe: tuhle parádu je možné si na víkendový odpočinek dokonce pronajmout! O snech, které jdou ruku v ruce s trvalou udržitelností, v rozhovoru s Ditou na Samosebou.cz.
Jak se z markeťačky stala kutilka a jak je na tom projekt Sušárny s ekologií? Jak se na chatičce třídí odpad, splachuje nebo topí a mnohem víc, se dozvíte v rozhovoru!
Jak vznikl projekt sušárny a co vedlo k tomu, že se člověk, který pracuje na počítači v kanceláři, rozhodne pro práci rukama?
K Sušárně jsem přišla náhodou a s velkým štěstím. Před čtyřmi lety jsem se bláznivě zamilovala a rozhodla se bezhlavě přestěhovat téměř přes celou republiku z Brna do Křivoklátu. Jak to ale bývá, člověk roste a vztahy netrvají věčně. Pak jsem ztratila blízkého a asi tím vším děním okolo jsem trochu vyhořela. A opravit sama chatu mi v tu chvíli přišlo jako super nápad. Potřebovala jsem zaměstnat ruce a hlavu. Mít důvod ráno vstát.
Jak se „učí svépomocí“ rekonstruovat chatička? V jednom videu říkáš, že právě takhle sis Sušárnu opravila. Ale jak konkrétně na to? Jak jsi věděla, jaký materiál koupit a kolik ho má být? Prostě – jak někdo, kdo není „kutil Tim“, začne od píky? Měla jsi plán, nebo jsi improvizovala?
Myslím, že jsem v tom hodně jela selským rozumem. Teoreticky jsem věděla, jak co zhruba funguje, jen mi chybělo dohledat potřebné věci a přesný postup. A když bylo nejhůř, poradil mi táta. Ten mi vždycky na rovinu řekl, jestli je to dobrý nápad a zda to sama vůbec zvládnu.
I když byl zpočátku skeptický k celému projektu, myslím, že jsem ho nakonec přesvědčila o opaku.
Na výběr materiálu si stačí promyslet, co se člověku líbí. A na výpočet stačí jednoduchá matika, kterou jsem i já, člověk z fildy, zvládla, haha.
Nejsem příliš plánovací typ, rozhoduju se neuvážlivě a velmi spontánně. U rekonstrukce jsem ale kvůli objednávání materiálu musela přemýšlet více kroků dopředu.
Nicméně třeba to, že nakonec přistavím ložnici, která byla původně dřevník, vzniklo o Vánocích u rodičů, když jsem se nudila a dělala si náčrty chaty.
Při rekonstrukci jsem se snažila co nejvíce znovu využít materiály, které v chatě už byly.
Co tě během rekonstrukce asi nejvíce zaskočilo?
Nejvíce mě zaskočilo dohadování s řemeslníky, to byl taky jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla drtivou většinu dělat sama.
Co je pro tebe největší ponaučení?
Dvakrát měř, jednou řež. A taky na sebe dávat větší pozor, co se týká úrazů.
A co tě na celé té realizaci nejvíce bavilo?
Asi to poznání nového pocitu, kdy něco vytvoříte vlastníma rukama a ono to fakt je. Vybavuju si večer, kdy jsem poprvé spala na chatě po její rekonstrukci. Ležela jsem v posteli, kterou jsem ten den dokončila. V ložnici, kterou jsem vlastníma rukama postavila z dřevníku. Nemohla jsem spát ze směsice radosti a překvapení, že to celý vlastně drží pohromadě.
Není nad to spát na vlastnoručně vyrobené posteli, Dita „od Berounky“ o tom něco ví! (Zdroj: holkaodberounky.cz)
Máš teď pocit, že takovou rekonstrukci zvládne každý? Nač by se měl člověk předtím připravit?
Ráda bych odpověděla, že to zvládne každý. Díky sdílení na sociálních sítích jsem ale poznala mnoho lidí, kteří kvůli rekonstrukci třeba svého bydlení či jiných projektů vyhořeli a vzalo jim to nakonec více, než jim to dát mohlo. Myslím, že jako i u jiných věcí, musí se sejít dobrý čas a správná věc. Ale jo, zvládne to každý. A nejvíce nás brzdí právě otázky, zda je to možné.
Přemýšlela jsi při rekonstrukci udržitelně – jaké používat materiály, jak zajistit určitý komfort a skloubit to právě s ekologickou stránkou?
Při rekonstrukci jsem se snažila co nejvíce znovu využít materiály, které v chatě už byly.
Z těch lepších starých prken vznikla podlaha v pergole, obložení. Z těch horších pak schody a záhony. Taky jsem se snažila vybírat co nejvíce přírodní materiály: zateplení lněnou vatou, eko fólie, oleje na ošetření…
Třídím a snažím se nakupovat s co nejmenší stopou, bez plastů a bio, lokální věci.
Jak je to v Sušárně s vodou, topením, elektřinou a odpadní vodou (sprcha, záchod, nádobí…)?
Pitná voda se nosí v kanystrech, naštěstí je poměrně blízko obecní pumpa. V kuchyni jsou skleněné nádrže na vodu, šedou vodu sbírám do kanystrů a pak s ní zalévám zahradu, používám pouze ekologické prostředky na nádobí a mýdla.
Nicméně se snažím zachytit maximum dešťové, u zahradního domku mám dvě kubíkové nádrže. Tuhle vodu filtruju a využívám na solární sprchu a do umývárny. Zatím jsem ještě za tenhle rok nenarazila na nedostatek, musím zaklepat.
Toaleta je kompostovací, využívám zde separační systém: moč se dělí trubicí a „splachuje“ konví, aby se pročistila trubka proti zápachu; do kbelíku používám kompostovací sáčky, vše se zasypává pilinami. Na tuhle sekci mám oddělený kompost.
K topení jsou v chatě kamna na dřevo, tuhle sezonu mi stačily zbytky dřeva z rekonstrukce, nicméně pomalu přecházím na ekologické brikety. Uvidím, jak to ještě vyřeším v zimním období.
Původní sušárna švestek v novém hávu, který jí dala Dita! (Zdroj: holkaodberounky.cz)
Myslela jsi v chatě na třídění odpadu a kam s ním? Kde ho můžeš vytřídit do barevných kontejnerů?
Myslela a v chatě jsou separé koše na směs, papír a plast, nicméně hosté to stejně pletou, tak jsem kvůli tomuhle i kvůli místu zvolila taktiku „přeberu to sama“.
Takže při úklidu koše jednotlivě roztřídím, v kufru auta mám uzavíratelné boxy, které pak sypu do barevných kontejnerů. Bioodpad z kuchyně mohou vyhodit na kompost.
Jak to máš s tříděním a trvalou udržitelností ty?
Klasika – třídím a snažím se nakupovat s co nejmenší stopou, bez plastů a bio, lokální věci. Taky se pomalu dostávám do bodu, kdy smršťuju svůj šatník a měním kvantitu na kvalitu.
Co se mi ale vůbec nedaří, je omezit svoje cestování autem.
Od doby, co řídím, jezdím minimálně městskou dopravou. Nicméně auto je pro mě na výletech záchytný bod, ve kterém často spím, a taky je to pro mě synonymum svobody.
Jako chatařce-chalupářce – co ti chybí k plné spokojenosti? Co si myslíš, že by se dalo v tomto směru zlepšit, ať už legislativně, či logisticky?
Myslím, že je u nás velmi nesmyslně (ne)postaveno nařízení ohledně staveb alternativního ubytování. Člověk bojuje půl roku za to, aby si mohl kolem svého pozemku, který je definován jako zahrada, postavit plot kvůli výsadbě nových stromů a pak vidí, že někomu s kontakty a více penězi je povoleno něco zcela nesmyslného, co by obyčejnému člověku z lidu neprošlo. To je ale spíše otázka principu.
A nakonec – kde se vidíš za 10 let?
Uf! Asi nejtěžší otázka tady. Dřív jsem byla člověk, co měl naplánovanou pětiletku.
Život ale mění plány a i teď jsem jiná Dita, než kterou jsem byla před třemi měsíci.
Ráda bych se ale viděla spokojená, neuhoněná z práce, s klidem na duši.
Rychlá palba
Město, nebo samota u lesa?
Samota s častým dojezdem na kulturu.
Pes, nebo kočka?
Pes. Můj pes Šťopka by mi jiný výběr neodpustil.
Vrtačka, nebo kladivo?
Vrtačka! Ale pozor na vlasy, co se do ní motají, haha.
Dřevo, nebo cihly?
Cihly na dům, masivní dřevo na zařízení interiéru. Staré červené cihly mají pro mě nenahraditelnou atmosféru, dřevo naopak interiér dělá útulnější. Všeho moc ale škodí.
Vana, nebo sprcha?
Sprcha a přemoci se i do ledové, nic jiného nenakopne ráno více. Pak utřít slzy.
Rychlá palba TŘÍDĚNÍ ODPADU
Kam vyhodit nápojovou plechovku?
To budou kovy, jejichž kontejner jsem snad nikdy neviděla.
Ano, šedý kontejner na kovy. Poslední dobou se velmi rozšířily. A je taky možné, že ve tvojí obci se dají kovy třídit tzv. multikomoditně, tedy do nádoby, do které lze odložit více typů odpadu. Například kovy a plasty, stačí se podívat, co konkrétně je na nádobě napsáno. Víš, co je littering?
Myslím, že je to výraz pro odpadky pohozené kolem nás, jistá si ale nejsem. Spojuje se mi to s akcí Čistá Berounka, která se u nás každoročně koná.
Přesně tak! Můžeme do kontejneru na sklo třídit také porcelánové nádobí?
Fuha! Nerozbité na víko kontejneru, aby se ho někdo ujal, rozbité bych hodila do směsného.
Správě, porcelán ani keramika do skla nepatří. Kam máme správně třídit kartonovou krabici od mléka?
Víte, co je to separační úzkost? Když nevíte, kam vyhodit tetrapack.
Do oranžového, vypláchnout a zmáčknout.
Přesně tak, včetně toho zmáčnutí! Můžeme dát do kompostu kuřecí kosti?
Maso do kompostu nepatří.
Máš naprostou pravdu – ani maso, ani jiné zbytky živočišného původu do kompostu nepatří. Je vidět, že se zajímáš a třídění máš v malíčku. Moc děkujeme za rozhovor a přejeme se Sušárnou i vším dalším, do čeho se rozhodneš pustit, hodně zdaru!