České turistické značky v Mongolsku a další zajímavosti
Co kdybychom se trochu provětrali? V tomhle článku se projdeme po českých turistických značkách, ale ne u nás, nýbrž v Mongolsku, pak se uchýlíme do chládku lesa a nakonec se podíváme pod nohy a popřemýšlíme nad užitečností půdy a jejích mikroskopických obyvatel.
Tentokrát se dozvíme novinky z různých koutů přírody. A začneme rovnou v Asii.
Mongolská příroda s českým turistickým značením
Mongolsko se připojuje k Brazílii nebo Chorvatsku jako další země, jejíž turistické stezky budou označeny českými značkami. Mongolská turistická asociace, vlastním názvem Mongolian Walking Association (MWA), a Klub českých turistů (KČT) podepsaly v červnu dohodu o náležitém používání těchto značek.
České turistické značení má dlouholetou tradici. První vyznačená síť tras na našem území byla vytvořena v Beskydech roku 1884. O čtyři roky později byl založen KČT, načež se začala síť značených stezek rapidně rozrůstat. A samosebou, že značení od KČT je také součástí výletních tras Čistou přírodou.
V asijské zemi získává na popularitě pěší turistika, tamní cesty však doteď nebyly dobře označeny. Mongolsko navíc nedávno zrušilo vízovou povinnost pro vstup do země občanům řady států včetně České republiky.
Brzy se tak budou moci zahraniční cestovatelé i místní turisté kochat krásami mongolské přírody, aniž by se zatoulali.
Školení mongolské asociace proběhne letos v září v anglickém jazyce. Kromě KČT přijedou na pomoc s představením české metodiky značení i studenti z Lesnické a dřevařské fakulty brněnské Mendelovy univerzity.
Pomoci na zářijové zaučování v Mongolsku poletí i studenti Mendelovy univerzity v Brně. (Zdroj: facebook.com/mendelova.univerzita)
Jak můžeme pomoci lesníkům při obnovování lesů?
Již čtvrtým rokem se pořádal Den za obnovu lesa, tento rok připadla událost na sobotu 23. září. Akce byla věnovaná práci lesníků – mohli jsme se tu třeba dozvědět mnoho užitečných informací o lesním hospodaření nebo o bezpečnosti. A bohatý program byl nachystán i pro děti.
Den za obnovu lesa láká na příjemnou společnost i zajímavé informace (zdroj: instagram.com/lesycr_)
V roce 2022 se díky této události pomohlo vysadit v českých lesích 34 tisíc jehličnatých i listnatých stromů. K akci se dalo připojit v celkem osmi lokalitách po celé republice.
Lesům pomůžeme i prostřednictvím recyklace papíru. Ten patří samosebou do modrého kontejneru. Pro zajímavost: vytříděním a recyklací 1 tuny papíru ušetříme přibližně 2 tuny dřeva a 31 000 litrů vody.
Do této nádoby můžeme třídit například i ruličky od toaletního papíru nebo plata od vajec.
Kdo by chtěl přispět k obnově přírody a něčemu novému se naučit, neměl by váhat a příští rok by se měl rozhodně přidat. A littering? Ten je pochopitelně přísně zakázán!
Mikrobi mají vliv na snižování uhlíkové stopy
Půdní mikrobi budou možná řešením pro snížení uhlíkové stopy, která má negativní vliv na Zemi, a podle aktuálních poznatků jsou jednou z příčin klimatických změn.
Čím si tuto důležitou misi vysloužili?
Uhlíková stopa je pojem, který vyjadřuje poměr škodlivých skleníkových plynů vytvořených různými aktivitami. Uhlíkovou stopu za sebou zanechává každý z nás v různém množství. Více se o ní lze dočíst v článku Co je to uhlíková stopa?.
Mikrobi, nebo také mikroorganismy, jsou nesmírně důležití pro mnohé ekosystémy. Bez nich by život na Zemi nemohl vůbec existovat. Najdeme je v lidském těle i v jiných živočiších, v rostlinách nebo ve vodním prostředí.
Důležití jsou ale také v půdě, kde zprostředkovávají celý koloběh různých látek a živin rozkladem biologického materiálu.
Uhlík, základní prvek živých organismů, je pak do půdy zachycen, nebo naopak uvolněn do atmosféry v podobě oxidu uhličitého.
Uhlík se váže do půdy a je dále využíván. Může se však i uvolňovat do ovzduší v podobě oxidu uhličitého. (Zdroj: Instagram.com/carbon.cycle.institute)
O významnosti půdních mikroorganismů pro přírodu se už samosebou vědělo. Souvislost s uhlíkovou stopou si však výzkumníci udělali až díky nedávné studii.
Na základě nových poznatků se vědci začínají věnovat způsobu, jak co nejvíce schopnosti vázání uhlíku v půdě využít. Uvolněný uhlík v podobě oxidu uhličitého totiž představuje jeden ze skleníkových plynů.
Dalším krokem je tedy zamyslet se nad strukturou, která by míru vázaného uhlíku v půdě zvětšila. Výzkum a aplikace do praxe pravděpodobně ještě nějakou chvíli potrvá.
Mezitím se ale můžeme všichni zamyslet nad tím, jak by mohla být naše uhlíková stopa aspoň o kapku menší.
Výpočet uhlíkové stopy si lze pro představu udělat v některých z „uhlíkových kalkulaček“ na internetu. Provádí se skrze tzv. potenciál globálního ohřevu (GWP).
Chovejme se k přírodě ohleduplně, ať jsme kdekoliv. Pokroky ve vědě tu jsou, ale i přesto je to i na každém z nás. Mysleme na to, že i naše uhlíková stopa se počítá a jsme to právě my, kdo ji může pomoci snižovat.
Jedním z nejsnadnějších způsobů v ČR je třídění odpadu – k barevným kontejnerům to máme průměrně pouhých 87 metrů, to je, co by kamenem dohodil! Má to smysl!