Jaký je správný přístup k odpadům? Mrkněte na hierarchii

Jak charakterizovat dnešní dobu? Nabízí se mnoho úhlů pohledu, pokud bychom ale použili označení „doba odpadová“, nebyli bychom úplně mimo mísu. Ještě před sto lety, což je ve „věku“ lidské civilizace opravdu krátká doba, byl život na Zemi docela jiný. Dnešní společnost se v důsledku vývoje podstatně liší a s tím souvisí i vysoká produkce odpadů, více v článku na Samosebou.cz.

Možnosti získávání věcí byly omezené, i proto si jich lidé více vážili. Obecně se věci méně vyhazovaly, cennější se dědily po generace (boty, oblečení, peřiny, nábytek apod.) nebo se hledaly způsoby, jak alespoň zachovalé a funkční části maximálně využít.

Postupem doby s modernizací způsobů výroby se začalo upouštět od drahé ruční práce, díky velkoprodukci bylo zboží dostupnější a kvalitu začala mnohdy nahrazovat kvantita. Postupně začala cesta rychloobrátkového zboží poptávaného na základě aktuálních trendů, a tak se zcela změnilo nákupní chování, které přešlo do konzumního způsobu života většinové společnosti.

Dalším z významných faktorů, který souvisí s výše uvedenými změnami, bylo i to, že lidé postupně přestali s „potravinovým samozásobováním“ a i základní potraviny, které si dříve pěstovali doma nebo řešili vlastním chovem hospodářských zvířat, začali nakupovat.

V neposlední řadě sehrála důležitou roli globalizace a rychlejší a snadnější přesun zboží po celém světě, dále například rostoucí životní úroveň a rozšiřující se škála „potřeb“.

Ruku v ruce se všemi změnami docházelo i ke zvyšování potřeby balit produkty do obalů. Ty plnily, a dodnes plní, mnoho důležitých funkcí, zejména ochrannou, přepravní či informační (více v článku Co je obal? Jaké jsou druhy a funkce obalů?).
V důsledku toho ale také mimo jiné dramaticky roste množství vyprodukovaných obalových odpadů.

Celosvětovým problémem není jen množství a způsob nakládání s vyprodukovanými obalovými a neobalovými odpady, ale také značné množství zbytečně vznikajícího potravinového odpadu, littering, černé skládky a další neekologické a neefektivní nakládání s různými druhy odpadů.

Oklikou jsme se tak dostali k podstatné otázce a také k odpovědi: „Jaký je správný přístup k odpadům?“

21. století a platná hierarchie nakládání s odpady

Odpověď vychází z „odpadové hierarchie“, která je ukotvena i legislativně, říká, že cílem každého z nás by mělo být:

• Předcházet vzniku odpadů.
• U těch vyprodukovaných je třeba je správně vytřídit.
• Tím umožníme jejich další efektivní využití – a to buď recyklaci odpadu, díky které můžeme nahradit při výrobě nových produktů primární suroviny tzv. druhotnými surovinami, nebo je můžeme směrovat k energetickému využití.
• Až na posledním místě je skládkování odpadu.

Jasným sdělením tedy je, že nejlepší jsou takové odpady, které nevzniknou. Pro lepší představu níže infografika.

Jak bychom měli přistupovat k odpadům, ukazuje infografika znázorňující platnou hierarchii nakládání s odpady. (Zdroj: Samosebou.cz)

Jak si v ČR vede odpadové hospodářství?

Tuto problematiku u nás ošetřuje platná legislativa a ta vychází právě z výše uvedené hierarchie nakládání s odpady.

Za zmínku stojí, že počátky systematického třídění různých druhů odpadů do barevných kontejnerů u nás spadají do 90. let 20. století, kdy se v ulicích začaly objevovat první nádoby. Po vstupu do EU byla vypracována národní strategie nakládání s odpady.

Od té doby došlo k vybudování propracovaného systému nakládání s odpady. Sběr tříděných komunálních odpadů tvoří hustá sběrná síť barevných kontejnerů, ke kterým to průměrně máme necelých 90 metrů. Dostupnost nádob, do nichž můžeme třídit plasty, papír, kovy, sklo a nápojové kartony, každoročně roste, aktuálně jich máme k dispozici téměř 840 000 (více na jaktridit.cz/priroda).
Odpady můžeme odevzdávat také do sběrných dvorů, výkupen surovin či míst zpětného odběru.

Jak můžeme pomoci se snižováním odpadu my?

To, co může každý z nás udělat, je snažit se nekupovat produkty a obaly na jedno použití v případech, kdy jsou dostupné udržitelnější alternativy. 

Pití nápojů bez brčka je již běžná a přirozená věc. V situacích, kdy to přeci jen „nejde“ – například při pití mojita to lze pochopit – je ale vždy lepší zvolit opakovaně použitelné alternativy.
V tomto případě jsou udržitelnou volbou nerezová brčka, která jsou zdravotně nezávadná, lze je používat opakovaně. Podobně je tomu u jednorázových kelímků, příborů či boxů na jídlo.

Každý z nás produkuje odpad – každý z nás má ale možnost ovlivnit svým nákupním chováním to, jaké produkty a v jakých obalech kupuje, a tedy i to, jaký odpad produkuje. Další věcí je, jak se vzniklým odpadem naložíme – zodpovědný přístup, kterým je třídění odpadu, umožní jeho efektivní využití recyklací nebo energetickým využitím. Neměli bychom zapomínat, že nevytříděný odpad skončí s největší pravděpodobností na skládce odpadu.

Má to smysl, třiďte odpad!