Svět bez obalů – obchody a obalové odpady

Před několika lety zažil obchodní trh boom s tzv. obchody bez obalu. Jak už označení napovídá, zaměřily se tyto prodejny právě na nabídku produktů bez obalů – cílem bylo individualizovat nabízené zboží podle potřeb zákazníků. Jak si stojí dnes? Proč nepoužívat jednorázové plastové výrobky a o změnách v obalovém průmyslu v článku na Samosebou.cz!

Čím se liší klasické a bezobalové prodejny potravin? V těch bez obalu si mohou lidé zvolit nejen množství nakupovaného zboží, ale mohou jej také nakupovat v opakovaně použitelných nádobách nebo v takových obalech, které si sami přinesli.

Kromě toho, že možnost bezobalového prodeje pomáhala předcházet plýtvání, nabízela navíc možnost, jak snižovat množství vyprodukovaných obalových odpadů.
Právě cesta nižšího užívání zejména jednorázových obalů se ukazuje jako důležitá, obzvláště v době, kdy na celém světě vzniká čím dál větší množství odpadů.

V bezobalové prodejně na plastový sáček nenarazíte. (Zdroj: Instagram.com/naturela_dary_prirody)

Který stát patří k největším znečišťovatelům světa?

Podle komplexní analýzy Global Waste Index 2022 byl sestaven žebříček největších původců znečištění na světě.
Do hodnocení bylo zahrnuto 38 členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zohledněno je několik faktorů z hlediska nakládání s odpady.
První tři příčky patří v pořadí od největšího znečišťovatele Turecku následovanému Lotyšskem a Chile. Nejlépe dopadla Jižní Korea před Dánskem a Švédskem.
Česká republika obsadila 19. příčku,¹ oproti poslednímu hodnocení skončila o celých 12 příček dál, a to zejména proto, že se zvýšilo průměrné množství vyprodukovaného odpadu na obyvatele z 344 kg na více než 500 kg.²

V České republice propracovaný systém třídění odpadu, který zajišťuje hustá síť sběrných nádob na tříděný odpad, sběrných dvorů, výkupen odpadu či míst pro zpětný odběr specifického odpadu, i přesto existují ještě další možnosti, jak může každý z nás snižovat množství vyprodukovaného odpadu.

Jednou z nich jsou právě obchody, které umožňují nákupy zboží do vlastních nádob, sáčků či nákupních tašek a tím značně snižují množství jednorázových mnohdy neekologických obalů. 

Na trhu bezobalových obchodů úřaduje krize

Před pár lety u nás začaly bezobalové obchody zažívat zlaté časy, které se ale změnily za poslední 3 roky v boj o přežití.
Významným milníkem ve vývoji tohoto trhu byla pandemie koronaviru – o část zákazníků obchody přišly kvůli rostoucím nákladům a změně chování spotřebitelů, kteří začali v době nejistoty šetřit, u části kupujících to byl strach z možnosti nákazy koronaviru (obaly plní významnou ochrannou roli).

Je otázkou, jaký bude další vývoj ve stále nejisté době. V každém případě existuje mnoho možností, jak může každý z nás snižovat množství vyprodukovaného odpadu, zejména pak jednorázových obalů.

Mnohdy je to o změně některých našich návyků: Vím, že si po cestě do práce dávám v oblíbené kavárně kávu? Jednorázový kelímek mohu snadno nahradit svým vlastním opakovaně použitelným termohrnkem. Chystám se na cesty? Vodu nemusím kupovat – není nad to, napustit si kohoutkovou nebo z vlastní studny do opakovaně používané lahve. Stejně tak je tomu s taškami na nákup – stačí mít vždy jednu opakovaně použitelnou s sebou a ve výčtu bychom mohli pokračovat dál.

Jednorázové plastové obaly

Problematické je nadměrné užívání plastů, i proto vznikla v EU legislativní opatření, která vedla k zákazu či omezení používání vybraných jednorázových plastových produktů. Kromě toho, že byly některé z nich nadbytečně používány, často se také vyskytovaly jako pohozený odpad, který vedl ke znečišťování životního prostředí.
Velkou vlnu zájmu vzbudilo také poviné opatření na pevné přichycení plastových víček u nápojových obalů z plastu do objemu 3 litrů. I toto opatření souvisí s jejich častým výskytem mezi litteringovým odpadem.

Plastové odpady, které skončí v přírodě jsou původcem mikroplastů. Ty jsou problematické zejména proto, že je náročné je zachytit, z přírody je nyní v podstatě neumíme odstranit.
Už ale víme, že se vyskytují v hojné míře ve vzduchu, v půdě, vodě, v živých organismech a že se staly součástí potravního řetězce.

Ekodesign mění obalový průmysl

Vývoj nezastavíme,a to platí také v oblasti vývoje a výroby obalů. Sice je používáme snad od nepaměti, ale vodu si dnes nepřenášíme v koženém vaku ani nezakopáváme obilí přes zimu v amforách pod zem, aby nám vydrželo. Obaly procházejí změnami neustále.

V poslední době hraje při jejich vývoji a výrobě čím dál větší roli tzv. ekodesign, který pracuje s různými kritérii. Cílem je vytvářet obaly, které budou plnit svou funkci a zároveň budou mít co nejmenší negativní dopad na životní prostředí. Podrobněji v článku Co je ekodesign a proč je důležitý?.

Zcela zásadní roli ale hraje chování každého z nás, protože my jsme ti, kteří si vybírají a nakupují výrobky. Z hlediska zmírnění negativních dopadů na životní prostředí je ideální předcházet vzniku zbytečného odpadu – tedy například preferovat opakovaně použitelné obaly a třídit vyprodukované odpady. Malé kroky pro nás jsou velké kroky pro přírodu – jen v loňském roce bylo v ČR díky třídění a recyklaci obalových odpadů uchráněno v přepočtu 30 km² přírody.

1. Podrobněji o žebříčku, výsledcích a hodnoticích kritériích: https://www.enviweb.cz/121568

2. Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-data-kazdy-cech-rocne-vyprodukuje-pul-tuny-odpadu-umime-ho-ale-tridit-190451