Cesta kolem světa se Samosebou.cz: jak se třídí odpad ve světě?
V tomto článku najdete informace o tom, jak je to s tříděním odpadu v zahraničí. Způsoby třídění se liší, se Samosebou.cz tentokrát nakoukneme do Evropy, Peru a USA, kde už lidem pomáhá s tříděním umělá inteligence. Dívat se kolem sebe a sledovat systémy třídění se může snadno stát zajímavým cestovatelským dobrodružstvím, a dokonce zábavou!
Co země, to jiný systém třídění odpadu. Zavítáme do Chorvatska, Itálie a dalších evropských zemí, ale také za oceán do New Yorku a do Peru. Cesta po třídění ve světě se Samosebou.cz právě začíná!
Cílem článku není přesný popis třídicích systémů v jednotlivých státech do detailu, spíše v něm najdete zajímavé informace a odlišnosti – jiná zem, jiný systém třídění.
Třídění odpadu v Evropě
Z hlediska tříděných surovin jsou v EU tři základní skupiny: papír, sklo a plasty.
Principy třídění jsou ve většině států v Evropě podobné – odpady je možné třídit do sběrných nádob na odpad.
Nejčastěji se k třídění používají kontejnery, někde ovšem můžeme narazit i na zálohový systém nebo na pytlový sběr odpadu.
Systémů třídění odpadu je vícero – například v České republice máme tzv. integrovaný odpadový systém, který umožňuje třídit do barevných kontejnerů obalové i neobalové složky odpadu. Do kontejneru na papír tak můžeme třídit společně noviny, časopisy, krabice i papírové sáčky.
V některých státech naopak mají tzv. duální systém třídění odpadu, při kterém probíhá třídění separovaně – neobalové a obalové odpady jsou tříděny zvlášť (takový systém funguje například v Německu).
Pokud holdujeme cestování po Evropě, určitě nám nějaké ty třídicí návyky neunikly. Setkat se s tím, jak se třídí u našich sousedů, můžeme na frekventovaných místech, jako jsou benzínové pumpy nebo dálniční odpočívadla.
Například ve Francii se právě zde můžeme setkat se speciální třídicí nádobou na odpad, která umožňuje oddělený sběr skla, plastů a směsného odpadu.
Třídit odpad bychom měli vždy a všude – i na cestách. Toto je speciální třídicí nádoba ve Francii. (Zdroj: Samosebou.cz)
Pokud narazíme v zahraničí na kontejner bez obrázkové nápovědy, ale na samolepce budou vyjmenované suroviny, které do něj patří, můžeme zkusit zapojit překladač. Mnoho jich dnes už totiž funguje tak, že stačí nápis naskenovat pomocí aplikace a zobrazí se nám překlad!
V ČR máme mobilní aplikaci Kamtřídit.cz, která nám ukazuje na mapě nejbližší kontejnery na třídění, sběrná místa v okolí můžeme pomoci přidávat. Součástí je i online rádce tříděním Kam patří.
Itálie a multikomoditní třídění odpadu
V Itálii se můžeme setkat s tříděním do sběrných nádob dle jednotlivých tříděných komodit, ale také s multikomoditním sběrem odpadu, podobně jako u nás.
A stejně jako u nás je třeba dávat pozor na informace uvedené na sběrných nádobách na tříděný odpad.
Na samolepkách, kterými jsou nádoby označeny, se dozvíme, jaký odpad můžeme do konkrétního kontejneru třídit.
Ve větších městech, jako je Řím, najdeme obyčejně větší i menší kontejnery, které jsou určeny pro společné třídění plastového a kovového odpadu.
Kontejner má sice modré víko, popisek ale říká, že se do něj třídí kovy a plasty.
Pro správné třídění je třeba řídit se informacemi uvedenými na samolepkách. (Zdroj: Samosebou.cz)
Papír a sklo se v Římě sbírají také do příslušných kontejnerů, ty na sklo bývají podobně jako u nás označeny zeleně, ale pravidlem to být nemusí! Na frekventovaných místech můžeme najít i menší koše na třídění.
Sklo v Římě patří do zeleně značeného kontejneru, ale pozor, ten s šedým víkem je zde na papír! (zdroj: Samosebou.cz)
Za rok 2022 poslal díky třídění do recyklačního procesu průměrně na hlavu každý Ital 42,6 kg skla. V Česku jsme za uplynulý rok průměrně vytřídili na obyvatele 15,2 kg skla.
Je také třeba brát v potaz, že ČR má 10,51 milionu obyvatel, kdežto Itálie 58,6 milionu a dle počtu obyvatel je třetí nejlidnatější zemí EU.
V Itálii je třídění odpadu legislativně povinné od roku 2015 – ovšem systém třídění se může lišit region od regionu, ačkoli i mezi nimi lze najít podobná pravidla (a pověřené agentury se o unifikaci v třídění napříč Itálií snaží): to platí třeba pro mastné papírové krabice od pizzy, které patří do směsného odpadu a netřídí se (stejně jako u nás), ale i pro jiné druhy odpadu.
Lišit se ovšem mohou barvy pytlů či barevných kontejnerů na jednotlivé komodity – v tom mají příslušné obce v regionech volné ruce. Podle jednoho z nedávných průzkumů existuje v Itálii dokonce až 93 různých způsobů sběru papíru!
V Itálii fungují nejrůznější typy sběru: někde se tříděný odpad sváží dům od domu, jinde je systém kontejnerů, někde je třeba odpad určený k dalšímu zpracování odnést do tzv. ekologických ostrovů (představme si je jako sběrné dvory).
Co se týče třídění skla, v Itálii by se do nádob na jeho sběr neměla na rozdíl od ČR třídit víčka (kovová ani plastová) a sklenice by se před tříděním měly vymývat.
Ale stejně jako u nás platí, že do skla nikdy netřídíme keramiku, porcelán ani zrcadla.
Chorvatsko – jak to mají s tříděním v ráji českých turistů?
Oblíbenou destinací u moře, kam se hojně vydávají čeští turisté v létě, je Chorvatsko.
I tam se samosebou třídí odpad! Jak?
Záleží na tom, kde zrovna jsme – v přímořských letoviscích bývá turistická zkušenost s tříděním odpadu individuální a velmi se různí.
V ubytovacích zařízeních soukromého typu (jako jsou apartmány či ubytování typu Airbnb) bývají koše či pytle na třídění odpadu standardem (na nás tak je dle instrukcí ubytovatelů pouze příslušný odpad třídit, dále se o něj stará pronajímatel). Právě v těchto případech ale mohou být zkušenosti velmi odlišné.
I v Chorvatsku existuje napříč zemí síť dostupných třídicích kontejnerů pro veřejnost – provozuje je společnost Čistoća a nabízí nádoby na sklo, papír, plasty, na multikomoditní třídění odpadu i další typy separovatelného odpadu.
V Chorvatsku najdeme jak žluté kontejnery na plasty, tak žlutě značené multikomoditní kontejnery, kam lze třídit společně plasty i kovy.
Systém se i zde liší místo od místa – některé obce, například na ostrovech, umožňují třídění odpadu pouze rezidentům a kontejnery na třídění jsou dostupné pouze na speciální kartu, stejně jako možnost vytřídit odpad v malých sběrných dvorech (tak to funguje například ve vesnici Martinštica na ostrově Cres).
Už několik let v Chorvatsku také funguje systém vratných zálohovaných PET láhví a plechovek.
V některých obchodech napříč Chorvatskem tak najdeme speciální okénka, kam lze tyto komodity vracet. Povinnost takové místo zavést platí jen pro pro obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních.
Obaly, které lze vracet do zpětného odběru, poznáme podle označení „povratna naknada“, a jde především o lahve od vod, minerálek a plechovek od sycených nápojů. Tyto obaly se vykupují za 7 eurocentů.
Chorvatsko se snaží naplňovat povinné evropské normy v odpadovém hospodářství, které mají definované povinné cíle, jako například zvýšení míry recyklace a vhodného využití odpadu. Ovšem proto, že míra recyklace byla v Chorvatsku dlouhodobě nízká, funguje zde systém pokut (např. za míchání komunálního odpadu s organickým).
Jak je to s tříděním odpadu v Jižní Americe?
Na druhé straně zeměkoule, konkrétně v jihoamerických státech, je to s tříděním trošku složitější. Systémy jsou tu daleko rozmanitější než v EU a v některých zemích je třídění odpadu stále ještě v plenkách – ostatně, jak to chodí třeba v Guatemale a v dalších zemích Střední Ameriky, nám prozradili v rozhovoru čeští úklidoví influenceři MJ Aquaholics.
Jak se třídí v Peru?
V Peru najdeme na ulici ve větších městech dostupné koše na různé typy tříděného odpadu.
Většina kontejnerů a košů je tu vybavena kromě španělských také anglickými nápisy, a tak není těžké zjistit, co kam patří.
Na nádraží v proslulém Machu Picchu lze třídit kovy, bioodpad (organic) a papír. (Zdroj: Samosebou.cz)
Orientovat se jen a pouze dle barev kontejnerů ovšem není nejlepším řešením – barevné značení mají nastaveno jinak, než jak jsme zvyklí u nás. Například na plasty můžeme najít kontejnery bílé barvy.
Obecně se plasty třídí zvlášť a na některých místech je shromažďují v kovových klecích, které mají tvar láhve – docela zábavný způsob, co?
Obří kovová láhev určená na třídění PET láhví. Tento způsob třídění plastových láhví nejde přehlédnout! (Zdroj: Samosebou.cz)
Pro třídění kontaminovaného odpadu, jako jsou roušky a rukavice, používají speciální kontejnery.
Kam s rouškami? No přece do speciální nádoby červené barvy. (Zdroj: Samosebou.cz)
USA – New York: S tříděním odpadu pomáhá AI
V New Yorku jsme narazili na technologickou novinku, která nás nadchla: systém košů na třídění odpadu se scannerem, který umí rozlišit nejčastější typy odpadu a podle toho určí, kam je vyhodit.
Třídění odpadu v New Yorku – umělá inteligence ve scanneru poradí, kam patří vytřídit PET láhev i další obaly. (Zdroj: Samosebou.cz)
Narazili jsme také na koše na třídění, které shromažďovaly společně různé typy recyklovatelných obalů a odpadů.
Jde o nádoby určené na multikomoditní sběr odpadu, kam se v podstatě hází vše kromě směsného odpadu! Na těchto koších najdeme nápis „mixed recycling“ a znamená to „recyklovatelná směs“, tedy vše, co lze dále využít v recyklačním procesu.
Do „recyklační směsi“ patří petky, nápojové kartony, skleněné láhve i čistý papír. (Zdroj: samosebou.cz)
Co si z našeho malého exkurzu za hranice vzít?
Pokud chceme třídit odpad i v zemi, kterou navštívíme při svých cestách, pak je na místě se informovat, ať už na ubytování, nebo v turistickém infocentru, o tom, jak se v příslušné zemi, regionu či obci s odpady nakládá a jak funguje systém třídění.
Že není radno orientovat se podle barev kontejnerů, to víme i ze zkušeností u nás, vždy bychom se měli řídit informacemi na samolepkách – ty si v zahraničí můžeme případně přeložit pomocí překladače.
Důvodů, proč neházet odpad do jednoho koše, je mnoho, proto je důležité najít způsoby, jak umožnit efektivní využití odpadu, který jsme vyprodukovali.
Má to smysl, třiďme odpad i na cestách! Stav životního prostředí nekončí hranicemi naší země, je důležitý na celém světě.