Dánský výrobce stavebnicových kostek a otázka udržitelnosti
Jak jednotlivci, tak i velké společnosti si čím dál více uvědomují negativní dopady konzumního života na přírodu a životní prostředí – každá snaha o zmírnění negativních dopadů je důležitá…
Nenechte si ujít nejnovější nápady z českých luhů a hájů, z Dánska nebo z Ameriky v článku na Samosebou.cz!
Budou známé stavebnicové kostky z Dánska vyráběny z PET lahví?
Kdo si jako malý stavěl z po celém světě známých a populárních barevných plastových kostiček?
Nikoho tak nejspíš nepřekvapí, že jsou populární i dnes, a tak se výrobce snaží přizpůsobit aktuálním trendům – jedním z nich je nemalý tlak spotřebitelů na trvalou udržitelnost.
Kostky stavebnic jsou aktuálně vyráběny z plastu zvaného ABS. Tento druh plastového odpadu patří do sběrných nádob na plasty.
ABS, zkratka pro akrylonitrilbutadienstyren, je velice odolný a tuhý termoplast.
Na výrobu 1 kg tohoto plastu je třeba cca 2 kg ropy.
ABS se využívá převážně v průmyslu, užití však nalezne i při výrobě nábytku, cestovních kufrů a noční můry všech bosochodců – kostiček LEGO. Podrobněji v článku Co znamená PET, HDPE či ABS?.
Společnost se věnovala novým způsobům výroby, které by vedly ke snížení emisí, a zkoušela i výrobu kostek z recyklovaných PET lahví.
Od toho však musela brzy upustit. Materiál z PET je totiž mnohem měkčí, a pro to, aby se konečný produkt vyráběný z jiného materiálu přiblížil vzhledem a vlastnostmi stávajícím kostičkám, by bylo nutné přidávat do něj různé příměsi pro zvýšení pevnosti.
Ekologická zátěž zahrnující větší množství spotřebované energie, která by všechny změny pokryla, ale i nezbytné požadavky na úpravy procesů a zařízení ve výrobě by po vyhodnocení vedly ke zvýšení uhlíkové stopy, nikoli k zamýšlenému snížení.
Bude se lego v budoucnu vyrábět namísto ABS z recyklovaného PET materiálu? (Zdroj: Facebook.com/Matyho kostky)
Výrobce celosvětově známých a populárních stavebnicových kostiček nemá z výsledků výzkumu radost, ve svém hledání udržitelnějších možností ve výrobě nepolevuje a i v budoucnu se chystá investovat do schůdnějších „zelenějších“ alternativ další úsilí i finanční prostředky.
Stáčená pitná voda na vlakových nádražích v ČR
Kupujete si na cesty vlakem PET lahev s pitím, nebo si s sebou berete znovupoužitelnou lahev s kohoutkovou vodou?
Správa železnic ČR si všimla vysokého užívání balených vod cestujícími na vlakových nádražích, a proto by ráda pomohla předcházet nákupu jednorázových PET lahví.
Rozhodla se tedy umožnit stáčení pitné vody prostřednictvím speciálních stanic s pitnou vodou zdarma. Jedná se o vynález start-upu, který již funguje na několika vysokých školách.
Zařízení pro stáčení pitné vody budou zatím dostupná na několika nádražích v České republice, včetně pražského Hlavního nádraží nebo nádraží v Českých Budějovicích.
Stačí si stáhnout aplikaci a pitný režim v podobě stáčené vody můžete mít na cestu vlakem vyřešený. (Zdroj: Facebook.com/Petr Vaněk)
Pro čerpání vody zdarma je potřeba stáhnout si do telefonu aplikaci. Denně je možné si zdarma načerpat až půllitr vody.
I bez aplikace je ale možné si vodu napustit za drobný poplatek.
Jedním z cílů tohoto kroku je předcházet produkci jednorázových plastových obalů na nápoje a podpora používání vlastních opakovaně plnitelných nádob.
Recyklace skla na písek
I mimo evropský kontinent si lidé uvědomují negativní dopad, který má obrovské množství vygenerovaného odpadu, jenž je navíc ukládán na skládky.
V americkém městě New Orleans na jihu Spojených států se potýkají s problémem zužujících se pobřežních pásů a znečišťování životního prostředí kvůli těžbě písků, které jsou důležitou primární surovinou potřebnou k výrobě skla a také ve stavebnictví.
Sklo je z hlediska recyklace významná druhotná surovina. Do výrobního koloběhu lze přitom navrátit téměř celé jeho množství – sklo lze totiž recyklovat donekonečna (podobně jako například kovy nemá omezený počet recyklačních cyklů, protože recyklovaný materiál neztrácí na kvalitě).
Používání recyklovaného skla šetří neobnovitelné přírodní zdroje (písek, dolomit, vápenec, živec atd.) a znamená i méně zásahů do přírody, vede k poklesu energetické náročnosti výroby a snižuje objem emisí CO2 ekv.
Toho si všimla americká studentka Franziska Trautmann a spolu se svým kamarádem z vysoké školy se rozhodla odstartovat v této oblasti změny.
Projekt zahájili v roce 2020, kdy začínali s namáhavým ručním drcením skla. Dnes už mají k dispozici skladovací prostory s profesionálními stroji, které jim pomáhají nadrtit sklo na jemný prášek.
Z něj se vyrábí písek pro obnovu pobřeží, vycpávají se jím pytle na zatarasení při povodních, používá se ve stavebnictví, v umění a mnohém dalším.
Nápad jednoho člověka se proměnil v udržitelný byznys. (Zdroj: Instagram.com/glasshalffull)
Neworleanští rezidenti jsou nápadem nadšeni a sami svůj skleněný odpad na další využití do skladu dovážejí.
U recyklace skla ale Franziska skončit nechce. Na svých sociálních sítích informuje zájemce také o sběru plechovek, plastu nebo lepenkových krabic.
Povinnost pečovat o přírodu cítí stále více lidí. Třídění a recyklace je jen jeden z prostředků, jak můžeme pomoci. Má to smysl.