Budoucnost obalů a produkce odpadu v ČR a EU

Nejdříve se podíváme na celoevropskou analýzu, která se zaměřila na produkci a využití odpadových obalů v EU, pak zjistíme, proč je Ostrava z hlediska třídění „terno“ a co se dělo na konferenci OBALKO 2023.
To vše v článku na Samosebou.cz!

V souvislosti s blížícím se aktualizovaným vládním nařízením ohledně odpadů se mnozí chystají na nutné změny s ním spojené. Čeho se dopočítal Evropský statistický úřad? Jak se v Ostravě připravují na budoucí zákaz skládkování a co všechno se probíralo na obalovém kongresu v Praze?

Co říkají obalové statistiky EU?

Lámali jste si někdy hlavu nad tím, kolik odpadu vyprodukujeme a kolik se díky jeho recyklaci opět využije? Statistický úřad Evropské unie přišel s novými údaji a informacemi. 

Produkce odpadu napříč státy EU byla analyzována v časovém rozmezí let 2011 až 2021. Podle výsledků v roce 2021 vyprodukoval průměrně každý občan EU 188,7 kg obalového odpadu, což je o 22,5 % více než v roce 2011.
S vyšší produkcí se však zvedá i využití obalových odpadů, a to o 25,7 %.

O jaký typ odpadu šlo především? V roce 2021 státy EU vyprodukovaly 84 milionů tun obalového odpadu. Více než 40 % obalů tvořily papír a lepenka.
Na druhém místě byl plast, který představoval 19 %. V těsném závěsu pokračují sklo a dřevo a necelých 5 % zastupuje kov.

U míry materiálové recyklace plastových obalů se ale také zlepšujeme.

Obyvatel EU spotřeboval v průměru 35,9 kg plastových obalů a z toho bylo 14,2 kg recyklováno. Od roku 2011 do roku 2021 jsme začali produkovat o 26,7 % více plastů, jejich recyklace se ovšem zvýšila o 38,1 %.

Uvidíme, jaké výsledky přinese nové nařízení ohledně objemu odpadu, jeho využití a recyklace, které je aktuálně v legislativním procesu. Snad tyto změny podpoří další inovace a povede to k ještě pozitivnějším číslům.

Česká republika si ve využití obalového materiálu v rámci států EU nevede špatně. (ZDROJ: INSTAGRAM.COM/eu_eurostat)

Nová automatická linka na směsný odpad

Jak správně třídit odpad, to ví v České republice 75 % z nás, ale mnoho využitelných materiálů, jako jsou plechovky nebo lepenkové krabice, končí v černých (tedy směsných) sběrných nádobách.
To představuje problém pro záměr budoucího zákazu skládkování využitelných odpadů, který by měl platit od roku 2030.

V Ostravě jsou s řešením před ostatními regiony napřed. Jedna tamní odpadová společnost totiž uvedla do provozu novou automatickou třídicí linku.
Ta efektivně dokáže z obsahu směsného odpadu separovat plechovky, papír, nápojové kartony, PET lahve a další materiály, které je možné dále efektivně využít recyklací či energeticky.

Do zkušebního provozu byla ostravská automatická linka na směsný odpad uvedena v červnu letošního roku. (ZDROJ: FACEBOOK.COM/OZO Ostrava)

A to není zdaleka všechno. Linka pracuje na dvousměnný provoz.
Ráno se probírá směsným odpadem, odpoledne dotřiďuje obsah z barevných kontejnerů, které jsou součástí tzv. multikomoditního sběru – nového způsobu sbírání tříděného odpadu, při kterém můžeme do jedné nádoby třídit více než jednu komoditu (například plasty spolu s kovy atp.).

Prozatím pracovala linka jen ve zkušebním provozu. Ten byl nyní zhodnocen jako úspěšný. Do budoucna se tak plánuje běh linky ještě více zefektivnit, aby kapacitně dokázala pojmout více odpadu v rámci jedné směny.

Komunikuje se také s Ministerstvem životního prostředí, aby se možnost využití směsného odpadu prostřednictvím automatizované linky mohla rozšířit i do dalších regionů.

Co se dělo na obalovém kongresu OBALKO 2023?

Jak už zaznělo, v blízké budoucnosti na nás čekají nová nařízení a legislativa ohledně skládkování odpadu a využití odpadového materiálu. To se pochopitelně dotýká mnoha firem, které dodávají nebo nakupují obaly pro své výrobky.
Tato problematika se i letos probírala na 11. ročníku kongresu Obalko, jenž se pořádal 19. a 20. října v Praze.

Kongresu se zúčastnili obchodníci, reprezentanti státní správy, zástupci obalových společností, producenti obalů nebo výrobci rychloobrátkového zboží. Ti se zapojili mj. do panelové diskuse, aby dali najevo své názory na blížící se nařízení.

Účastníci kongresu mohli druhý den nahlédnout, jak proces balení funguje v provozu. (ZDROJ: FACEBOOK.COM/Svět balení)

Mnozí účastníci vyjádřili obavy z nadcházející situace, ovšem vždy s vědomím, že se změnám nevyhnou.

První den kongresu byl věnován především diskusi. Jako názorný příklad bylo uvedeno několik případových studií, na kterých se tak dalo lépe pochopit, jak v praxi mohou společnosti přejít na udržitelnější způsob balení výrobků, a to jak z pohledu odběratele, tak dodavatele.

Na reálných příkladech se ukázalo, jak lze zvýšit obsah recyklátu u obalového materiálu, jak využít druhotné plasty nebo že i malá věc, jakou může být výběr vhodného materiálu na etiketu, usnadní proces recyklace.

Druhý den kongresu se věnoval praxi. Účastníci se vydali podívat do různých provozů, jež jsou součástí obalového sektoru.
Mohli tak vidět, jak to vypadá ve světě e-commerce, na automatické třídicí lince, ve firmě, která obaly vyrábí, nebo ve společnosti, která zpracovává odpad ze sběrového papíru.  

Společnosti, které už s chytrými obalovými řešeními přišly, byly na kongresu náležitě oceněny.

I my si můžeme z dnešních příkladů něco odnést. Třídit odpad má smysl pro naše životní prostředí a veškerý správně vytříděný obal se počítá. Není ale třeba čekat na moderní technologie a povinně zavedená opatření… Každý z nás může začít s ekologičtějším a udržitelnějším přístupem hned, inspirací může být platná hierarchie nakládání s odpady.