MIKROPLASTY = MAXIPROBLÉM? 5 TIPŮ, JAK JIM PŘEDCHÁZET
Mikroplastové částice jsou prý všude kolem nás! Co to jsou mikroplasty a nanoplasty? Kde se vyskytují a jaká představují rizika? 5 užitečných tipů, jak se jich alespoň částečně vyvarovat v článku na Samosebou.cz.
Většina z nás už zřejmě o mikroplastech leccos zaslechla. Víme tedy, že se jedná o drobné částečky plastů, které se mechanicky uvolňují z plastových výrobků.
Podle výzkumů se v dnešní „době plastové“ vyskytují již téměř všude – v mnoha výrobcích, ale také v ovzduší či ve sněhové pokrývce v nejodlehlejších částech světa, v rostlinách, živočiších a podle nejnovějších zjištění se nachází i v lidském organismu.
Jak je to možné?
Plasty se svým používáním a vlivem různých dalších faktorů opotřebovávají a přitom se z nich uvolňují různě velké plastové částečky.
Jaký je rozdíl mezi mikroplasty a nanoplasty?
Rozdíl je ve velikosti plastových částic – mikroplasty jsou (dle definice Programu OSN pro životní prostředí) drobné plastové částice menší než 5 mm, nanoplasty jsou pak menší než jeden mikrometr (μm), říká se jim nanoplasty.1
Tyto malé částice se tak snadno dostávají do všeho, co s nimi přichází do přímého styku – do ovzduší, do vody a do půdy a stávají se tak součástí přírodního koloběhu a potravního řetězce.
Do lidského těla se pravděpodobně dostávají také přímou konzumací prostřednictvím výrobků, které obsahují plasty (PET láhve a další obaly na nápoje, vaničky na másla, sýry, plastové kelímky, plastové sáčky a fólie, v nichž je baleno např. maso, ovoce a zelenina a další plastové obaly).
Drobné plastové částečky se dostávají i do jídla, které jsme krájeli na plastovém prkénku, nebo do jídla přineseného domů v plastové krabičce.
Podle výzkumů se do našeho těla mikroplasty dostávají také přes kůži z oblečení či třeba z ložního prádla, ale také při kontaktu s volantem v autě, z koberců – prostě z veškerého textilu, který obsahuje plastová vlákna.
Plastům jsou vystavováni i ti nejmenší – jsou hojně obsaženy v dětských plastových hračkách, nádobí či v jednorázových plenách.
Podle posledních zjištění to vypadá, že mnohé nemoci způsobují či jejich průběh zhoršují právě drobné plastové částice. Ty se navíc podle posledních poznatků dostávají do buněk a mají na ně negativní dopad. Aktuálně se touto problematikou zabývá mnoho výzkumných týmů na celém světě.
O negativním vlivu mikroplastů na lidské zdraví existuje již nyní řada studií. (Zdroj: Instagram.com/veda24)
Je proto v našem nejlepším zájmu styku s mikroplasty předcházet, je-li to možné…
5 tipů, jak se vyvarovat mikroplastů
Lze se mikroplastům vyhnout? Úplně možné to v dnešní době pravděpodobně není, kontakt s nimi ale můžeme svým přičiněním v nemalé míře omezit.
1. Dejme před plasty přednost jiným materiálům
Není jednodušší řešení, než eliminovat zdroje jejich původu a snažit se je nahradit. V mnoha případech jsou vhodné alternativy plastových výrobků, mnohdy je to ale o změně návyků – například začít pít nápoje z našich opakovaně použitelných nádob, které nejsou z plastu, ale jsou například ze skla či z nerezu.
Opakovaně použitelné alternativy pak stačí jednoduše umýt a použít znovu – toto řešení navíc v mnoha případech pomáhá předcházet zbytečnému odpadu (zejména díky tomu snižujeme jednorázové obalové odpady). Tento přístup je navíc v duchu trvalé udržitelnosti, jež má kromě pozitivního vlivu na naše zdraví 2 také pozitivní vliv na přírodu a životní prostředí.
Na rozdíl od mnoha zemí na světě máme na většině našeho území k dispozici kvalitní kohoutkovou vodu.
Z té si můžeme připravit spoustu skvělých nápojů – inspiraci na domácí limonády najdeme například na Jakvkuchyni.cz! Co si připravit třeba: osvěžující a zdravou zázvorovou limonádu s mátou, netradiční a výtečnou borůvkovou limonádu, méně tradiční a skvělou angreštovou limonádu nebo neodolatelnou jahodovou americkou limonádu.
Totéž platí pro plastové krabičky na jídlo – ty můžeme nahradit třeba skleněnými, nerezovými i jinými materiály, které se na trhu objevují.
Stejně tak nemusíme v plastu kupovat ani ovoce a zeleninu (vaničky a fólie) – ideální je nakupovat jednotlivé kusy bez zbytečných obalů například na trzích či nakupovat přímo od zemědělců. Pro tyto účely se hodí znovu použitelné látkové sáčky či tašky, síťovky nebo nákupy do košíku.
Zkrátka připravené jídlo doma zabalené do re-use krabičky, případně vlastní nádobka do bistra či restaurace se zdají být lepšími řešeními. Když už dětskou přesnídávku, tak ve skle. Více o tom, proč a jak balit pití i jídlo na cesty do znovupoužitelných obalů, prozradí článek Re-use má smysl!.
2. Číst informace na obalech se vyplatí!
Informace na obalech produktů hrají důležitou roli – neměli bychom je ignorovat. Kromě recyklačních značek, které jsou spolehlivým rádcem v třídění odpadu, se tam můžeme dozvědět právě informace o složení obalu a produktů v nich obsažených.
A tak můžeme například zjistit, zda kosmetické produkty, které používáme, obsahují mikroplasty, nebo ne. Pokud najdeme na obalu označení „bez mikroplastů”, pak je jasné, že neobsahují žádné mikroplasty v pevné ani v tekuté formě.
Mnoho mikroplastů se nachází například v peelingových maskách a jiných kosmetických produktech, které jsou v intenzivním kontaktu s naší pokožkou… Tyto záměrně a uměle vytvořené drobné plastové částečky lze přitom nahradit přírodní formou – třeba skořápkami ořechů, kávovou sedlinou apod.
Je proto dobré se zajímat nejen o složení obsahu produktu, důležitý je ale také jeho obal – informace na obalech nám mohou pomoci v rozhodování více, než si myslíme…
Stejně tak můžeme nahrazovat plastové produkty, které běžně používáme – ať jsou to hřebeny, zubní kartáčky, boty apod., pro které jsou dostupné ekologičtější varianty s nižším či s nulovým výskytem mikroplastů (alternativy z bambusu či jiných druhů dřeva, z kovu apod.).
3. Ryby jsou dobré, ale…
Poslední studie ukazují, že oceány jsou doslova zaplaveny mikroplasty, které se samozřejmě dostávají i do těl živočichů. Ukazuje se, že právě oblíbené ryby a mořské plody z oceánů mají v mase často vyšší obsah mikroplastů, a proto jako u všeho platí – všeho s mírou.
Člověk každý týden vdechne, sní a vypije tak velké množství plastů, které odpovídá velikosti jedné kreditní karty.
4. Přírodní materiály jako nadčasový a zdravý módní trend
Syntetické oblečení i boty obsahují značné množství mikroplastů. Spousta kousků je vyrobena z nekvalitních materiálů, ze kterých se uvolňují mikroplasty ve velkém.
Sledovat módní trendy je fajn, ale vždy bychom měli mít na paměti, že pro naše zdraví je mnohem lepší používat materiály přírodního původu (vlna, bavlna, len apod.) a dbát bychom měli i na zdroje, použité procesy zpracování apod.
S oblečením je naše tělo v dlouhodobém kontaktu, také bychom neměli opomenout, že právě textilní průmysl patří mezi největší zdroj znečištění na světě a je mimo jiné i významným původcem mikroplastů – naproti tomu udržitelnost, příroda a zdraví z módy nevyjde…
5. Pohodlí za vysokou cenu
Člověk je tvor pohodlný. A jak to tak bývá, nejsnazší cesty nejsou vždy těmi nejlepšími. Možná mnohé překvapí, že cca ⅓ celosvětového znečištění mikroplasty v mořích je způsobena jejich uvolňováním z pneumatik…
Snížit množství mikroplastů tedy můžeme i tak, že budeme volit povozy bez pneumatik, jako jsou třeba vlaky nebo jiné prostředky hromadné dopravy s nižší uhlíkovou stopou (samozřejmě letadla ani trajekty nejsou vhodnou ekologickou alternativou).
Re-use obaly nabírají z mnoha důvodů na popularitě. Pro boj s mikroplasty můžeme využít například znovupoužitelné nádoby z nerezového kovy, bambusu nebo skla. (Zdroj: Freepik.com)
Co z výše uvedeného vyplývá?
Pokud to jde, je ideální předcházet používání plastových výrobků a obalů – zejména to platí u těch jednorázových, které se záhy promění v odpad. A určitě platí, že třídění odpadu má smysl!