Třídění textilu v ČR – jak to bude s povinným tříděním?

Třídění a recyklace textilu – jaké změny nás čekají? Bude v ČR třídění textilu povinné a odkdy? Jak to u nás bude s recyklačním poplatkem za oblečení? A co jsou tzv. digitální pasy, kterými bude nově zboží opatřeno? O nařízení o ekodesignu a dalších legislativních změnách informuje článek na Samosebou.cz.

Oblečení je považováno za konzumní artikl, a to zejména v dnešní době, kdy se móda často mění. Tzv. fast fashion („rychlá móda“, z angl.) nás každoročně zahrnuje nejméně 4 kolekcemi (jaro, léto, podzim, zima) a co si budeme povídat, lidé chtějí být „in“, a tak těmto krátkodobým módním trendům mnoho z nás podlehne… V důsledku toho pak nakupujeme oblečení častěji, než by to bylo nutné z funkčních důvodů.
Naše nákupní chování je tak motorem pro to, aby fast fashion bezohledně hnala textilní průmysl k rychlé a levné výrobě oblečení, často za použití nekvalitních materiálů, s cílem uspokojit poptávku bez ohledu na negativní dopady.

Jak už to tak bývá, akce nezůstává bez reakce, a proto Evropská unie (EU) přistupuje k sérii opatření, která by měla neutěšenou situaci v textilním průmyslu zlepšit.

Povinné třídění textilu a další legislativa v EU a v ČR

Podívejme se na situaci u nás: podle dostupných dat vyprodukují jen domácnosti v ČR ročně cca 120 000 tun textilního odpadu, z toho se zrecyklují pouhá 3 % a 97 % končí na skládkách odpadu.¹

Z výše uvedených důvodů se aktivně řeší legislativní změny, které by v oblasti textilního průmyslu vedly k větší udržitelnosti. Pro lepší pochopení kontextu a důvodů, proč EU přistupuje k přísnějším opatřením, stojí za zmínku například to, že:

• průměrná roční spotřeba textilu na osobu v EU za rok je 9–27 kg, přičemž se uvádí, že životnost produktů rychlé módy je maximálně 1 rok;
• ročně v EU lidé vyprodukují na 5 milionů tun textilního odpadu, v přepočtu na osobu se průměrně jedná o 11 kg, ovšem jen třetina je vytříděna;
• textilní průmysl v EU navíc vyprodukuje více než 16 milionů tun odpadů v souvislosti se spotřebou vody a chemických látek.²

Zajímavá data o dopadu textilní výroby na životní prostředí znázorňuje infografika.³ (Zdroj: Samosebou.cz)

Které změny se nás spotřebitelů dotknou? Jedná se například o tyto…

V EU platí nařízení o ekodesignu

Začalo platit od července 2024 a stanovuje právní rámec pro konkrétní požadavky na určité kategorie výrobků. Tato delegovaná nařízení se v první fázi zaměřují právě na oblasti, kde je značný prostor pro zlepšení – týká se právě textilních výrobků a obuvi.

Mezi požadavky tohoto nařízení patří například opatření textilních produktů tzv. digitálními pasy, kdy u výrobků budou muset být skrze digitální datový nosič uvedeny odpovídající informace, jako například údaje o velikosti produktů, země zapojené do výrobních procesů, parametry udržitelnosti, návody na údržbu, doporučení pro užívání, certifikace kvality apod.⁵

Od roku 2026 komise EU zprovozní tzv. rejstřík digitálních produktových pasů.⁶ Jeho cílem bude uchovávat identifikátory výrobků, provozovatelů a zařízení a bude umožňovat jednoduché vyhledávání informací o jednotlivých výrobcích.

Obecně se nová legislativní opatření snaží dosáhnout delší životnosti výrobků, možnosti jejich opravy, re-use, využívání méně zdrojů a současně docílit toho, aby byly produkty recyklovatelné.

EU zakázala členským státům ničení oděvů

Opatření zakazující ničení neprodaného spotřebního zboží, tedy i oděvů, oděvních doplňků a obuvi, spadá také pod nařízení ESPR a taktéž počítá s účinností od poloviny roku 2026.

Cílem je dosáhnout změn, které namísto zbytečné likvidace již vyrobeného zboží (např. pálením) či směrování neprodaného a vráceného zboží k recyklaci umožní jeho opětovné prodání či darování⁷ a celkově bude podporovat udržitelný přístup.

Recyklační poplatek za oblečení

Aktuálně probíhá ve státech Evropské unie revize směrnice o odpadech. V platnost by měla vstoupit v roce 2027 – její součástí je právě i řešení financování sběru odpadu včetně textilního odpadu.

V ČR bude povinné třídění textilu

Podle směrnice o odpadech, kterou schválil Evropský parlament v roce 2018, bude v ČR platit pro obce od ledna roku 2025 povinnost zajistit separovaný sběr textilu. Jedná se o první plošné opatření EU vycházející z rozšířené odpovědnosti výrobce (Extended Producer Responsibility – EPR).⁸

Pro tento účel u nás zřejmě budou využívány stávající možnosti, jako je odložení odpadu do kontejnerů na třídění textilu, re-use center či sběrných dvorů nebo pytlové sběry – podrobněji v článku Třídění textilu v ČR – Kam a jak třídit oblečení a textilní odpad?.

Cílem opatření je změna přístupu a větší udržitelnost v odvětví, které patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí s obrovskými nároky na zdroje. Snaží se o optimalizaci a efektivitu výroby, odklon textilu z černých popelnic, protože vytříděný textil může díky tomu posloužit potřebným, být znovu prodán nebo recyklován do nových produktů. Nevyužitelný odpad by pak byl směrován namísto skládek spíše k energetickému využití. Jde ale také o minimalizaci přebytků, které se dříve likvidovaly.

Oběhové hospodářství počítá s chemickou recyklací textilu

Mechanická recyklace je již léta poměrně běžným a spolehlivým způsobem, jak se pokusit o efektivní vypořádání s vyprodukovaným odpadem. Recyklace textilií je velmi aktuální téma právě proto, že díky ní lze výrazně snížit negativní dopady na životní prostředí. Dnes už je recyklace textilních produktů vyrobených z jednoho druhu materiálu poměrně běžná, náročná je zejména recyklace vícesložkového oblečení. Čím dál častěji se mluví i o tzv. chemické recyklaci, která by umožnila transformaci odpadu alespoň zčásti v původní vstupní suroviny, jež by bylo možné opětovně využívat. Dosáhlo by se pak úspor při používání primárních surovin, které by se při výrobě nahrazovaly tzv. druhotnými surovinami.⁹ Aktuálně se v této oblasti hledá shoda na určení měřicího bodu chemické recyklace.

Na závěr této výpravy do světa textilu lze říct, že i když se naše chování snad při každé příležitosti snaží ovlivnit módní giganti a jejich všudypřítomné reklamy, je jen na nás, jakou cestou se vydáme. Zda budeme podléhat trendům fast fashion, nebo se vydáme cestou slow fashion, která se vyznačuje originální módou se specifickým rukopisem a s větším důrazem na minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. I kompromis se počítá a v každém případě se počítá třídění, kterým umožníme efektivnější zpracování textilního odpadu, než je jeho uložení na skládku odpadu.

1, 2 #ReFashionNow a oběhové hospodářství. Online. Obaly 21. 2022. Dostupné z: https://www.obaly21.cz/refashionnow-a-obehove-hospodarstvi/. [cit. 2024-09-26].

3 Rychlá móda a textilní výroba – jaký mají dopad na životní prostředí (infografika). Online. Evropský parlament. 2023. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/topics/cs/article/20201208STO93327/jak-dopada-vyroba-textilu-na-zivotni-prostredi-infografika. [cit. 2024-09-26].

4 Greenwashing končí, výrobky mají nová jasná pravidla udržitelnosti. Online. Obaly 21. 2024. Dostupné z: https://www.obaly21.cz/greenwashing-konci-vyrobky-maji-nova-jasna-pravidla-udrzitelnosti/. [cit. 2024-09-26].

5 Evropský parlament rozhodl: Neprodané oblečení se již nesmí likvidovat. Některé luxusní značky to činily ve velkém. Online. Kupi.cz. 2024. Dostupné z: https://www.kupi.cz/magazin/clanek/25998-evropsky-parlament-likvidace-obleceni. [cit. 2024-09-26].

6 Greenwashing končí, výrobky mají nová jasná pravidla udržitelnosti. Online. Obaly 21. 2024. Dostupné z: https://www.obaly21.cz/greenwashing-konci-vyrobky-maji-nova-jasna-pravidla-udrzitelnosti/. [cit. 2024-09-26].

7 Evropský parlament rozhodl: Neprodané oblečení se již nesmí likvidovat. Některé luxusní značky to činily ve velkém. Online. Kupi.cz. 2024. Dostupné z: https://www.kupi.cz/magazin/clanek/25998-evropsky-parlament-likvidace-obleceni. [cit. 2024-09-26].

8, 9 Chemická recyklace je nepostradatelná i pro cirkularitu textilií. Online. Obaly 21. 2024. Dostupné z: https://www.obaly21.cz/chemicka-recyklace-je-nepostradatelna-i-pro-cirkularitu-textilii/. [cit. 2024-09-26].