Využití hmyzu při odstraňování odpadu
Když se řekne hmyz, mnoho z nás se oklepe a považuje zástupce hmyzí říše za nevítané společníky. A mnoho z nás si neuvědomuje, jak jsou pro existenci světa v podobě, v jaké ho známe, důležití. Je to tak – bez hmyzu by nebyl život. Do říše plné zázraků se nemusíme vydávat skrze pohádky a filmové či knižní příběhy – stačí se vydat do přírody a při pohledu na včelí úl, mraveniště nebo třeba i do světa žížal zjistíme, že jsme zázraky doslova obklopeni. A jak se ukazuje, hmyz i jiní živočichové mohou být naším skvělým pomocníkem při likvidaci odpadu. Více v článku na Samosebou.cz!
Nemálo z nás možná postřehlo, že se čím dál častěji mluví o možnostech využívání hmyzu při odstraňování odpadu. Zeměkoule je stejně velká, celosvětová lidská populace ale neustále roste a ruku v ruce s tím bohužel také celosvětově vzrůstá množství vyprodukovaného odpadu.
Pokud nechceme žít na obrovské skládce odpadu, je třeba jednat, a to nejlépe v souladu s tzv. hierarchií přístupu k odpadu. Podle ní je nejdůležitější předcházet vzniku odpadu.
I když lze několik posledních let vidět zejména ve vyspělých státech změny k udržitelnějšímu přístupu v obalovém průmyslu, spotřebitelském chování a v oblasti nakládání s odpady, ani tak to nestačí.
A tak není divu, že se hledají různé alternativy, jak se ekologicky a efektivně vypořádat s velkým množstvím různorodého odpadu. Příležitost tak dostávají donedávna nemyslitelné způsoby zpracování odpadu, které jsou ve větším souladu s přírodou, méně technologicky náročné a dostupnější.
Jednou ze zajímavých možností při odstraňování odpadu je právě využití hmyzu a dalších živočichů.
Třída hmyzu představuje 75 % druhového bohatství živočišné říše, a to především díky výborným adaptačním schopnostem, kterými hmyz vyniká zejména na souši. S hmyzem se setkáme ve všech suchozemských biotopech a také v mnoha vodních biotopech. Z pohledu vztahu k člověku hmyz dělíme na užitkový (například včely medonosné), užitečný (různí opylovači) a hmyz škodlivý (mezi škůdce řadíme například lýkožrouty, klíšťata, mšice apod.).1
Jak souvisí hmyz s cirkulární ekonomikou?
Budeme se divit, jak moc! Nejdříve si ale řekneme, co to je cirkulární ekonomika a jak se odlišuje od lineární ekonomiky.
Lineární hospodářství ze surovin vyrábí odpad, ten se obvykle ukládá na skládky. Cirkulární ekonomika se zaměřuje na udržitelnost a maximální využití surovin s minimální produkcí zbytkového odpadu. (Zdroj: Samosebou.cz)
Podstatné je, že cirkulární ekonomika se snaží ve všech fázích uplatňovat udržitelnost, efektivitu (např. dbá na ekodesign) a maximální využívání zdrojů (z hlediska nakládání s odpady se je snaží co nejvíce vracet do oběhu), minimalizovat náročnost procesů či produkovat minimální množství složek, které nejsou využitelné pro další výrobu (tedy odpadu).
A právě v tuto chvíli přichází na odpadovou scénu hmyz a další drobní živočichové – pro mnohé nežádoucí, pro odpadové hospodářství ale možná naděje na levné, ekologické a ekonomicky výhodné zpracování odpadu.
Asi netřeba dlouze rozvádět jejich úlohu v přírodě, rovnou si ale uvedeme jeden příklad, kdy může drobné živočichy přímo doma použiti na přeměnu odpadu v primární surovinu každý z nás.
Víte, co je vermikompostér?
Jedná se o speciální nádoby určené na kompostování bioodpadu přímo v domácnostech. Je to ideální řešení, jak umožnit recyklaci bioodpadu pro všechny, kdo nemají zahradu a možnost kompostování. V těchto nádobách se při rozkladu biologicky rozložitelného odpadu používají tzv. kalifornské žížaly. Ty přemění bioodpad na kvalitní zeminu a ještě navíc produkují tzv. žížalí čaj, což je velmi výživné tekuté hnojivo pro rostliny. To je cirkulární ekonomika jako vystřižená z časopisu a může ji doma praktikovat každý!
Je proto logické, že se čím dál více hledají možnosti a způsoby, jak využít pro likvidaci odpadu také hmyz.
Chov a využití hmyzu v potravinářském průmyslu
Dnes se tak můžeme na specializovaných farmách setkat s „průmyslovým chovem hmyzu“. V Evropě najdeme takové farmy například v nizozemském Bergenu, v Dánsku a další je plánovaná v Polsku.2
V EU je nyní povoleno průmyslově chovat sedm druhů hmyzu, například cvrčka domácího či moučné červy či larvy bráněnky – ty ale, na rozdíl od cvrčků, nesmějí jíst lidé.
Larvy mouchy bráněnky v potravinářství
Například larvy mouchy bráněnky jsou využívány k udržitelnému odstranění potravinového odpadu, kdy recyklují vedlejší produkty, které vznikající při výrobě potravin.
Aby bylo jasno, larvy, které jsou chovány za účelem produkce proteinu, jsou považovány za hospodářská zvířata, a proto musí být při jejich chovu dodržován striktní jídelníček. Krmí se tedy vedlejšími produkty pocházejícími z výroby potravin, nespotřebovanou zeleninou, ovocem či pečivem, ale neměly by se krmit prošlými potravinami.
Jakmile se larvy vykrmí, jsou usušeny a přidávají se jako proteinová složka do krmiv pro zvířata (například drůbež či ryby) a domácí mazlíčky.
Exkrementy těchto larev lze podobně, jako je tomu u kalifornských žížal, využít jako hnojivo. Jedná se tak o dokonalý příklad cirkulární ekonomiky.
Díky tomu tak lze dosáhnout snižování množství vyprodukovaného potravinového odpadu, ochrany biodiverzity, snižování skleníkových plynů, udržitelného hospodaření s vodou nebo například regenerace ekosystémů.
Výstavba takových farem má i další výhody – hmyz je skladný, levný, dostupný, nenáročný na spotřebu vody, odolný vůči chorobám apod.
Chov larev je navíc energeticky nenáročný, protože si larvy umějí vytvářet vlastní potřebné teplo.
Na druhou stranu vstupní investice jsou vyšší. Je potřeba nespoléhat pouze na lidskou sílu, ta musí být doplněna automatizací.
Výkrmný cyklus těchto larev trvá týden, a pokud jsou ve více kontejnerech, je jejich počet několik milionů, navíc vyprodukují každoročně desítky tun hmyzí moučky. K oddělení červů od exkrementů, ale také k manipulaci a obsluze se proto používají manipulátory a podavače a další technologie.
Ne nadarmo se říká, že likvidace potravinového odpadu na hmyzích farmách může představovat úspěšný podnikatelský model budoucnosti.
A to i kvůli cílům EU – podle Evropského parlamentu se musí snížit potravinový odpad vyprodukovaný při zpracování a výrobě potravin do roku 2030 o 20 %, v maloobchodu, restauračních zařízeních a domácnostech pak o 40 %.3
Larvy požírající plasty – sci-fi, nebo fakt?
Ne, podle nejnovějších výzkumů to není hoax, ale realita, na kterou se přišlo náhodou. Larvy zavíječe voskového (druh motýla) se prokousaly polyethylenovým sáčkem – to byl signál nepoznané superschopnosti těchto larev, kterou se nyní zabývají vědci.
Ve studii se prokázalo, že tyto larvy umějí rozkládat pomocí střevního mikrobiomu plasty, a mohly by tak sloužit při likvidaci plastového odpadu.
Nevěříte? Po zhlédnutí videa možná uvěříte!
Larvy žerou plasty! A to neuniklo pozornosti vědců, kteří zkoumají možnosti využití larev při odstraňování plastového odpadu. (Zdroj: YouTube.com/SciNews)
Podobně je na tom například i potemník brazilský, i jeho larvy umí díky speciálním mikrobům ve střevech rozložit složité látky, jako je polystyren!
Neuvěřitelné na tom je, že výměšky těchto larev jsou biologicky rozložitelné a proces konzumace a vylučování plastů na ně nemá, podle aktuálních zjištění, negativní dopad.4
Není proto divu, že hmyzí svět je pod drobnohledem mnoha vědeckých výzkumů – možná se rýsují i jiné možnosti odstraňování odpadu, než které jsme znali a používali doposud.
Na závěr je důležité, abychom ani my nezapomínali na naše schopnosti a znalosti a pomohli tak zmírňovat negativní dopady na životní prostředí svým chováním – to nejjednodušší, co může každý z nás udělat, je předcházet tvorbě odpadu, je-li to možné, a ten vyprodukovaný odpad vždy vytřídit.